Pro ty, kdo nemají v úmyslu strávit pět hodin posloucháním jediné opery, nabízí festival v Bayreuthu rovněž zkrácené verze největších děl Richarda Wagnera. Festival byl zahájen jako vždy 25. července a trvá letos až do 28. srpna.
Zelený vršek, na němž se nachází budova Festspielhausu, postavená samotným Wagnerem, berou útokem skladatelovi obdivovatelé, kteří mnohdy čekali až deset let, než se na ně dostaly vstupenky. Děti a nezasvěcenci pak mohou využít dvou nabídek, jež jsou pro ně připraveny. Projekt Wagner pro děti, s nímž byla spojena velká očekávání, tak přináší verzi opery Tristan a Isolda zkrácenou z pěti hodin na pouhých devadesát minut. Stejně tak malé avantgardní divadlo nabízí celou tetralogii Prsten Nibelungův zkrácenou z šestnácti na pouhé čtyři hodiny.
Projekt Wagner pro děti byl jednou z prvních novinek, které zavedla Katharina Wagnerová, pravnučka skladatele, když převzala vedení festivalu se svou nevlastní sestrou Evou Wagnerovou-Pasquierovou v roce 2009. Jejím cílem je umožnit dětem, aby se seznámily s Wagnerovým dílem, a vychovávat tak budoucí generace milovníků opery. Úspěch byl obrovský a vstupenky jsou vždy na internetu během několika minut rozprodány. Navíc se na tato představení rádi podívají i dospělí. Od zavedení této novinky byly v Bayreuthu uvedeny verze plné fantazie Bludného Holanďana (2009), Tannhäusera (2010), Prstenu Nibelungova (2011) a Mistrů pěvců norimberských v loňském roce.
Při Tristanu a Isoldě režisér Michael Höppner a autorka dekorací Judith Philipp doslova nalodili publikum na pontonový most, po němž přivádí Tristan Isoldu do Cornwallu, aby se zde stala ženou krále Marka. Ve svém libretu vycházejícím z románu Gottfrieda von Strassburga vypráví Wagner galantní středověký příběh zastíněný filozofickým pesimismem předlohy. Avšak Höppner ubírá dílu poněkud na dramatičnosti několika vizuálními humornými efekty a i pěvci, z nichž někteří se již podíleli na představeních na hlavní scéně Bayreuthu, vnášejí do této inscenace veškerý svůj um. Tato představení se konají v jednom ze zkušebních sálů přiléhajících k divadlu.
Přestože úmorné vedro, jež i letos Bayreuth sužuje, způsobilo, že jsou děti někdy poněkud netrpělivé a ke konci už nevydrží být zticha, odměnily bouřlivým potleskem přední švédskou sopranistku Irene Theorin v roli Isoldy, německého tenoristu Hanse-Georga Prieseho v roli Tristana a německou mezzosopranistku Simone Schoder představující Isoldinu služebnou Brangäne.
U příležitosti letošního dvoustého výročí narození Richarda Wagnera se letos bude znovu hrát i „kapesní“ verze Prstenu Nibelungova, kterou vytvořil britský dirigent David Seaman, kde autorem scény je Francouz Philippe Arlaud. 
Nejde přitom o žádnou parodii, nýbrž o zkrácenou inscenaci pro ty, kdo Wagnera teprve objevují. Respektuje se zde přísně zápletka, od krádeže zlata Rýna až po Siegfriedovu smrt v Soumraku bohů. Díky dekoracím a rekvizitám může Arlaud klást více důraz na lidskou dimenzi Wagnerovy tetralogie než na bohy, obry a skřety. Zkrácené provedení vedlo k tomu, že se každý pěvec ukáže hned v několika rolích. Německý tenorista Tilman Unger je postupně Siegfriedem, Siegmundem a Frohem. Sopranistka Magdalena Branland představuje Brünnhildu i Wellgundu, americký barytonista Gary Martin naprosto plnohodnotně zpívá Wotana i Gunthera a francouzský barytonista Jean-Marc Salzman exceluje v rolích Albericha i Fasolta.
