Wihanovo kvarteto také v Praze

Wihanovo kvarteto, které slaví třicáté výročí své činnosti, se představilo na koncertě pořádaném Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro v rámci Svatovavřinecké koncertní sezony. Plně vyprodaný prostor kostela zaplnilo více než krásným programem. Soubor koncertuje převážně ve Velké Británii (letos vystoupí mimo jiné na koncertech ve Wigmore Hall, opakovaně v St George’s Bristol v Bristolu, Cambridgi, na Festivalu Three Choirs) a také pedagogicky působí na Trinity College of Music v Londýně. Na čtvrtečním koncertu si nadšení posluchači vychutnali vrcholná díla Franze Schuberta a Roberta Schumanna. Interpretace Smyčcového kvarteta d moll, D 810, Smrt a dívka Franze Schuberta, stejně tak jako Klavírní kvintet Es dur, op. 44, Roberta Schumanna (ve spolupráci s klavíristou Michalem Rezkem) vyžadují po účinkujících vysokonapěťovou energii, intenzivní melancholii, dokonalou souhru, přesné frázování a také téměř symfonický zvuk. Démoničnost je současně společným rysem obou děl a je podtržena chmurnými mollovými tóninami i pohřebními rytmy smutečních pochodů. Cílem Franze Schuberta v komorních skladbách posledního období bylo „razit cestu k velké symfonii“. Celé dílo je charakterizováno náhlými dramatickými změnami od fortissima do pianissima, od lyriky k dramatu. Hnacím prvkem jsou opakující se trioly ve spodním proudu hlasů ve všech větách. Ve variační větě poněkud zanikal zvuk menzurově menší a zvukově tmavší violy (i díky obrácenému korpusu nástroje). Presto začínající výborně intonovaným unisonem bylo tarantelou smrti vystavěnou na hutném zvuku.V Schumannově klavírním kvintetu po ohnivém začátku v lyrické části, která předjímá vedlejší téma vyzpívané violoncellem Aleše Kaspříka, ukázal velkou muzikalitu klavírista Michal Rezek. S citem pro zvuk, pedalizaci i akustiku souzněl se souborem. Ve fugátu scherza, které nebylo zcela bez kazu, a v následujícím, dvojitou fugou ozvláštněném Finále, se všichni umělci nechali unést více symfonickými než komorními prvky skladby. Schumannovo extrovertní a vášněmi prodchnuté dílo patřící k nejlepším skladbám komorní hudby devatenáctého století inspirovalo nejen Brahmse, ale také Francka, Faurého a zejména Dvořáka. Skladba byla věnována Claře Schumann, která ji premiérovala na domácím koncertě. Druhé provedení ale hrál Felix Mendelssohn-Bartholdy se členy Gewandhaus kvarteta (s Ferdinandem Davidem u prvních houslí, který premiéroval Mendelssohnův Houslový koncert e moll) a navrhl Schumannovi několik revizí, které skladatel akceptoval a následně nahradil jedno trio ve scherzu.Přejme Wihanovu kvartetu mnoho dalších krásných koncertů i nahrávek. Zejména jejich Beethoven je mimořádný.

Hodnocení autora recenze: 70 %

Svatovavřinecká sezona Pražského jara
Wihanovo kvarteto
– Leoš Čepický, Jan Schulmeister (housle)
– Jakub Čepický (viola)
– Aleš Kaspřík (violoncello)
Michal Rezek (klavír)
26. března 2015 kostel sv. Vavřince Praha

program:
Franz Schubert: Smyčcový kvartet d moll, D 810 „Smrt a dívka“
Robert Schumann: Klavírní kvintet Es dur, op. 44

www.festival.cz

Foto Lubor Dědina