Zahájení Pražského jara bude ve znamení mimořádné symboliky

Zahájení Pražského jara si bez Smetanovy Mé vlasti nedovedeme představit. Bude tomu přesně šedesát let, co se Má vlast stala erbovním dílem zahajovacího koncertu festivalu. Ačkoliv byl tento Smetanův cyklus přítomen již v programu prvního ročníku, pevnou součástí zahajovacího koncertu se stal až roku 1959. Tato mimořádná tradice dokazuje jedinečnost klasické hudby – každý rok posluchači s napětím očekávají, čím je nové provedení Mé vlasti překvapí.

Praha s festivalem rozkvétá
„Pražské jaro je festivalem mezinárodním – v jeho programu tak vedle sebe stojí to nejlepší z domácí scény a prvotřídní reprezentanti zahraniční scény. Tím příznivě působí i na úroveň české hudební kultury, dává ji do kontextu s mezinárodním děním, nabízí možnost přímého srovnání,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. „I díky tomu jsme schopni rozlišit, ve kterých oblastech se právem považujeme za výspu klasické hudby, nebo ve kterých se naopak možná trochu falešně opájíme pocitem výjimečnosti.“

Praha je pojmem, který rezonuje vzdělanou veřejností napříč světem. Je symbolem kulturního bohatství, historické krásy. Ostatně, skvostná architektura secesního Obecního domu, novorenesančního Rudolfina i dalších dvaceti sálů, ve kterých se festival koná, přispívají k atraktivitě festivalu, a to nejenom ve vztahu k zahraničnímu publiku. „Praha ale musí hledět kupředu, což dokládají plány na výstavbu nového koncertního sálu, jenž by reagoval na současné potřeby uvádění symfonického repertoáru, pro který oba pražské historické sály, Rudolfinum a Obecní dům, nenabízejí ideální podmínky. Věřím, že i tímto počinem si Praha upevní své postavení na mapě světových kulturních metropolí,“ říká Bělor.

Primátor hlavního města Prahy ve zdravici otištěné ve festivalovém katalogu podtrhuje důležitou charakteristiku Pražského jara. „Festival opět sází na efekt setkávání největších současných osobností klasické hudby s mladými talenty, což je tradičním pilířem jeho vysoké úrovně,“ uvádí Zdeněk Hřib a dodává. „Praha si samozřejmě váží péče a energie, kterou do přípravy Pražského jara jeho organizátoři vkládají, a proto je hrdým podporovatelem festivalu nesoucího v názvu její jméno. Nechť se i Pražské jaro 2019 vydaří co nejlépe!“

Zahájení festivalu ve znamení mimořádné symboliky
Letošní zahájení festivalu vzbuzuje velká očekávání – Smetanovu Mou vlast totiž zahrají Bamberští symfonikové pod taktovkou svého šéfdirigenta Jakuba Hrůši. A to nejen proto, že tento Smetanův cyklus nedávno s velkým úspěchem nahráli. Orchestr je pro tuto příležitost zajímavý i svým zrodem. Vznikl v roce 1946 z odsunutých Němců, hráčů Pražské německé filharmonie, a navzdory vyostřené poválečné situaci se k českým kořenům vždy hlásil a hlásí i dodnes, jak potvrzuje Marcus Axt, intendant orchestru.

„Je úžasné, že tradice tohoto orchestru, který se tehdy podílel tak velkolepou měrou na slávě pražského kulturního života, se podařilo zachovat a přetavit do nového tělesa v Bamberku, patřícího dnes mezi nejlepší orchestry střední Evropy,“ říká Jakub Hrůša. „Jeho hostování na zahájení Pražského jara je pro mě tedy nejen hudebně, ale vlastně i z hlediska historie velmi krásnou symbolickou návštěvou původního domova – a pod mým vedením svým způsobem dvojnásob zajímavým. Za sebe mohu říci, že společně s “mými” muzikanty dnes již po nahrávání a několikanásobném uvádění cyklu v Bamberku i jinde považujeme Smetanovu hudbu za vlastní a zcela autenticky dýcháme její hudební vzduch – ostatně podobně samozřejmý byl Smetanův vztah ke staleté německé hudební kultuře. Reprezentujeme tak střední Evropu způsobem, o kterém věřím, že má větší smysl než úzkoprsé lpění na výlučnosti kulturních výdobytků omezovaných politickými hranicemi. Má vlast je samozřejmě velmi a významně česká, ale její působivost tkví v hlubších a širších kořenech“, doplňuje Jakub Hrůša.

Bamberští symfonikové jsou jedním z nejzcestovalejších německých těles: jejich charakteristicky temný, kompaktní a výrazný zvuk sklízí obdiv posluchačů po celém světě. Ve zmíněném období se orchestr představil ve více než pěti stovkách měst 63 zemí. Okolnostmi svého vzniku připomínají Bamberští symfonikové jakési zrcadlo německých dějin. V roce 1946 se bývalí členové Pražské německé filharmonie spojili s dalšími hudebníky, které válka a její důsledky rovněž přinutily opustit své domovy. Společně pak založili Orchestr bamberských hudebníků, záhy poté přejmenovaný na Bamberské symfoniky. Když se roku 2016 u příležitosti sedmdesátého výročí založení orchestru ujal šéfdirigentské taktovky český rodák Jakub Hrůša, mělo to přídech mimořádné symboliky. Došlo k obnově životodárného propojení mezi historickými kořeny Bamberských symfoniků a jeho současností.

Open air promítání na Kampě
Romantické prostředí parku na pražské Kampě bude opět dějištěm open air promítání zahajovacího koncertu. „Vnímáme ho jako sympatické vyvážení oficiálního zahájení ve Smetanově síni,“ uvádí Roman Bělor. „Pražské jaro dává velkou příležitost mladým talentům, což dokazuje i bohatým doprovodným programem, který bude promítání předcházet. Ten připravujeme ve spolupráci s celostátním happeningem základních uměleckých škol ZUŠ Open pořádaným nadačním fondem Magdaleny Kožené.“

Od čtvrté hodiny odpolední se jako „předskokani“ představí pět vynikajících souborů základních uměleckých škol z různých koutů České republiky. Vystoupí Akordeonový orchestr Pohoda z Havlíčkova Brodu, Brass Company z Lanškrouna, dechové orchestry Feverband z Prahy a Plzeňanka z Plzně. Celým odpolednem bude provázet moderátor Jakub Voříšek. Akce se koná za každého počasí. Sezení v trávě – deky doporučujeme vzít s sebou. Přímo na místě možnost zakoupit chutné občerstvení v piknikovém stylu, vstup je volný.

Zahajovací koncert bude přenášen také do šesti kin napříč republikou. Diváci mohou přijít do kina Centrum v Havířově, Kotva v Českých Budějovicích, mosteckého Kosmosu, hodonínského kina Svět či kroměřížského Nadsklepí. Zapojí se i pětitisícové město Valašské Klobouky.