Zájem o šedesátý devátý ročník festivalu klasické hudby Pražské jaro, jehož program se přehoupl do druhé poloviny, se blíží loňskému rekordu. Na minulém ročníku lidé utratili za lístky rekordních dvacet dva a půl milionu korun a festival se vyprodal z devadesáti tří procent.
Zájem o šedesátý devátý ročník festivalu dokládaly už výsledky předprodejů, když po prvních třech měsících zmizely dvě třetiny vstupenek. Zcela vyprodány dávno dopředu byly lístky na zahajovací koncert 12. května, přestože uvedení Mé vlasti mělo tentokrát hned dvě reprízy. „Říká se, že lidé vzhledem k ekonomickým problémům šetří a nechodí na koncerty, ale opak je pravdou. Vypadá to, že letos se loňskému rekordnímu roku velmi přiblížíme, možná ta situace bude téměř identická,“ řekl ředitel festivalu Roman Bělor.
Počet prodaných lístků na nejznámější tuzemský festival klasické hudby se v posledních letech zvyšuje. Například v roce 2008 si na Pražské jaro lidé koupili třicet šest tisíc čtyři sta třicet osm vstupenek, což bylo osmdesát sedm procent z nabízených lístků. Bylo to o deset procent vstupenek více než rok předtím. Ceny vstupenek jsou letos srovnatelné s minulým ročníkem, pohybují se od několika stovek korun po pět tisíc devět set korun za nejlepší místa na Vídeňské filharmoniky s klavíristou Lang Langem.
Oproti minulým ročníkům je situace v předprodejích podle Bělora jiná v tom, že zatímco dříve byly velké rozdíly ve vyprodanosti jednotlivých koncertů, letos je prodej vyrovnaný a diváci rozprostřeli svůj zájem rovnoměrně. „Možná je to dané i dramaturgií festivalu, který je lépe vyvážený vstříc různým posluchačským skupinám,“ podotkl Bělor.
Pořadatelům festivalu se také lépe než v minulosti daří informovat o zbývajících vstupenkách, takže se letos nemuseli uchylovat ke slevám na poslední chvíli. „Musíme reagovat na situaci, už takových pětadvacet let neplatí, že Pražské jaro bývá dlouho dopředu vyprodáno. Kolegové z konkurenčních festivalů pracují dobře, takže náš marketing musí být pružný do posledního okamžiku,“ sdělil Bělor.
Letos se zatím festivalu vyhýbají nečekané komplikace, jaké například před pěti lety provázely úvodní koncert Pražského jara, kdy pořadatelé na poslední chvíli sháněli záskok za nemocného estonského dirigenta Neeme Järviho. „Nerad bych to zakřiknul, ale zatím všechny významné koncerty proběhly po organizační i umělecké stránce velmi dobře, vydařilo se i nahrávání zahajovacího koncertu, což není jednoduchá technická záležitost,“ sdělil Bělor s tím, že z uměleckého pohledu mu udělal velikou radost recitál Daniila Trifonova. „Pokud do vývoje tohoto mladého klavíristy nic negativně nezasáhne, tak nám v budoucnu ještě nabídne mnohé. Tak dokonale technické i hluboce umělecké podání Čajkovského, Rachmaninova a Chopina mě skutečně fascinovalo a zdálo se mi, že uhranuti byli i posluchači v Rudolfinu,“ konstatoval.
Festival v letošním roce nabízí padesát tři koncertů, závěrečný koncert Frankfurtského rozhlasového symfonického orchestru je na programu 3. června. Více informací se nachází na webových stránkách festivalu.
Foto Ivan Babej
