Zákulisí Janáčkova divadla projde velkou proměnou. Ptali jste se Martina Glasera

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Uzavření Janáčkova divadla velmi zhruba představuje ztrátu přibližně dvou set představení a výpadek tržeb zhruba 36,5 milionu korun.

Na kolik vyjde plánovaná oprava Janáčkova divadla a platí ji kromě města i někdo další? Budete na Výstavišti hrát i po dokončení rekonstrukce? Myslím, že jednou za čas by to nebylo od věci 🙂 Děkuji za odpovědi. (Petr Vybíral, Brno)

V rozpočtu města je vyčleněno 650 milionů na rekonstrukci budovy. Další desítky milionů půjdou do vybavení prostor nábytkem nebo novými technologiemi. Teď probíhá soutěž. Můj tip je, že celkové náklady vyjdou na tři čtvrtě miliardy, které dá ze svého rozpočtu město Brno. To je skutečně hodno úcty!

Uvidíme, jak se prostor brněnského Výstaviště osvědčí. Zatím nás na obhlídkách a akustických zkouškách ten prostor uhranul. Bohužel s vybudováním provizorního divadelního stánku a s nájmy prostor i techniky jsou spojeny obrovské náklady, které by v době, kdy budeme mít k dispozici opravené Janáčkovo divadlo, měly směřovat do nových inscenací, na platy zaměstnanců a tvůrců.

Co všechno se bude teď v Janáčkově divadle opravovat a rozšíří to nějak možnosti inscenátorů? (Dana Š.)

Až se po rekonstrukci Janáčkovo divadlo otevře, tak budou možná diváci na první pohled lehce zklamaní. Cílem rekonstrukce v divácké části je vrátit tomuto prostoru jeho původní čistotu a lesk. Žádné razantní změny kromě rozšíření kapacity toalet se nechystají. Spíš chceme odstranit necitlivé nánosy z minulých let. Velkou proměnu dozná zákulisí, které je po více než padesáti letech dennodenního užívání doslova vybydlené. Nové rozvody všech sítí a technologií zůstanou očím skryté ve zdech. Jevištní technologie se už opravovaly v minulých dílčích etapách. Díky investici města Brna už máme i nový světelný park. Možnosti inscenátorů jsou už teď obrovské, prostor Janáčkova divadla je skutečně mimořádně inspirativní a vybavený skvělou jevištní technologií. Jediným limitem je kromě rozpočtu, který je bohužel pořád na prvním místě, jen fantazie inscenátorů.

Janáčkovo divadlo (foto achiv)

Dobrý den, pane Glasere, jak vzpomínáte na České Budějovice? My na vás ano, tím spíš, že vaše nástupkyně Jana Kališová si nevedla zdaleka tak úspěšně jako vy a po krátké době odchází. Co říkáte její nástupkyni? Sledujete ještě pravidelně novinky v Jihočeském divadle? Nechystáte se tady hostovat? Ať se vám v Brně daří! (Müllerovi, České Budějovice)

Na budějovické roky vzpomínám opravdu rád. Zejména proto, že díky vstřícnosti a pochopení většiny kolegů jsem se mohl vypracovat z učednických let až do šéfovské pozice. Naučil jsem se tam opravdu vše podstatné. Přiznám se, že jsem života běh v budějovickém divadle po svém odchodu sledoval jen zpovzdálí, protože práce pro Národní divadlo Brno je opravdu časově velmi náročná. Jana Kališová se musela vyrovnat s faktem, že po mém odchodu se soubor z podstatné části proměnil a dlouho se nedařilo najít herce, kteří by chtěli s Jihočeským divadlem spojit svůj osud na delší čas. To bylo mé velké štěstí, že se podařilo vybudovat sehraný soubor, který na sebe slyšel a měl díky jasným dramaturgickým prioritám i svůj styl. Přiznám se ale, že u spousty inscenací mne hodně mrzelo, že jsem je neviděl, protože mi přišly velmi zajímavé jak z hlediska dramaturgického, tak ve spojení se jmény režisérů.

Ředitel Lukáš Průdek dělá spoustu zajímavých kroků, které k budějovickému divadlu poutají pozornost, a volba Martiny Schlegelové je nepochybně jedním z nich. Má za sebou úctyhodnou práci v divadle Letí a její vášeň pro současné hry slibuje hodně zajímavý program. Myslím, že naváže tam, kde jsme skončili, a přeju jí, aby z Budějovic vybudovala soubor, na jehož nové inscenace se čeká. Vážím si toho, že současné vedení divadla mne pozvalo k přípravě nové inscenace pro otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Doufám, že náš Dracula se dožije tolika let jako Tři mušketýři!

Dobrý den, chystáte se v brněnské opeře něco nového režírovat? A ke kterým skladatelům máte nejblíže? Jakou operní hudbu posloucháte v soukromí? (BF)

Velmi si vážím toho, že šéf naší opery Jiří Heřman stojí o to, abych s operním souborem spolupracoval. Možná vás to překvapí, ale v tomto bodě stojím skromně v pozadí a je opravdu jen na uměleckých šéfech našich souborů, jestli využijí mých služeb i na poli uměleckém. Těším se velmi na Pikovou dámu v příští sezoně. Čajkovskij je jeden z těch operních autorů, které mám velmi rád. V soukromí se přiznám, že poslouchám – a to velmi intenzivně – jen tu operu, na které pracuji. Jinak dávám přednost komplexnímu zážitku v divadle. Doma si rád pustím skladatele z druhé poloviny dvacátého století, kteří se pokoušeli dát své hudbě duchovní přesah. Pořád se vracím k Arvo Pärtovi, Johnu Tavenerovi nebo Henriku Góreckému. Naposledy mne zasáhl komplet symfonií českého skladatele Miloslava Kabeláče, který natočil náš šéfdirigent Marko Ivanović.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat