Zázraky na Svaté Hoře: Thomas Hampson v Příbrami

  1. 1
  2. 2
S výrazy, jako je „zázrak“, by měl správně každý recenzent zodpovědně šetřit a nechávat si je do zásoby až na ty opravdu výjimečné okamžiky. Bylo tedy opravdu něco tak zázračného na nikoliv první návštěvě amerického barytonisty Thomase Hampsona v Čechách a na jeho závěrečném koncertu v rámci devětačtyřicátého ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami? Někdo jiný by to možná viděl jinak, ale z vlastního subjektivního hlediska musím rozhodně prohlásit, že zázraků se v tomto případě přihodilo hned několik.
Závěrečný koncert – Thomas Hampson na Svaté Hoře – Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram 25. 5. 2017 – ředitelka festivalu Albína Houšková  (zdroj HFAD / foto Martin Andrle)

Ale popořadě: ambiciózní ředitelce festivalu Albíně Houškové se původně podařilo získat kultovního pěvce k účinkování na středočeské dvořákovské přehlídce už v roce 2014. V té době už měl za sebou Thomas Hampson několikaletou zkušenost se spoluprací s úspěšnou českou skladatelkou Sylvií Bodorovou (o dva roky dříve například provedl ve světové premiéře v Litomyšli její písňový cyklus Lingua angelorum) a možná i proto se tehdy nechal zlákat k jejímu pokračování. V Příbrami měly v jeho podání poprvé zaznít Dvořákovy Cigánské melodie v novém orchestrálním aranžmá, jehož autorkou byla právě zmíněná komponistka. Zásahem osudu však barytonista krátce před plánovanou cestou do Čech onemocněl, takže interpretaci cyklu tehdy za něj na poslední chvíli převzala a úctyhodným způsobem přednesla Gabriela Beňačková.

Tím ale touha organizátorů festivalu po účinkování Thomase Hampsona v milovaném kraji Antonína Dvořáka neskončila, a proto napjali síly k dalšímu pokusu o jeho získání ke spolupráci. A k zázraku číslo jedna nakonec skutečně došlo: zpěvák nalezl ve svém kalendáři termín, který se ideálně hodil pro závěrečný koncert letošního ročníku, takže nezbylo než doufat, že tento druhý pokus bude konečně úspěšný.

Plánovanou přítomnost operní star si ale festival organizačně rozhodně nikterak neusnadnil. Zkrátka a dobře: nápad uskutečnit pěvcův recitál jako koncert pod širým nebem na nádvoří poutního areálu Svatá Hora zní už sám o sobě stejně atraktivně, jako v tomto ročním období neobyčejně riskantně až opovážlivě… Jenže ve čtvrtek 25. května 2017 se udál zázrak číslo dvě. Navzdory poněkud chladnému počasí a téměř barokně dramatickému dění na obloze se toho dne nesnesla z nebes ani kapka, takže konání koncertu opravdu nestálo nic v cestě.

Svatohorský areál je místem, v němž byste možná na první pohled ideální prostředí pro konání jakékoliv hudební akce nehledali. Ze vstupního prostranství s mariánským sloupem vede centrální vstup na nádvoří, jemuž na vysoké terase vévodí původně gotický a později zbarokizovaný monumentální kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ze všech stran ho ovšem obklopují kryté klenuté chodby s řadou arkád, přičemž volného prostoru mezi nimi a kostelem skutečně mnoho nezbývá. Organizátoři však vymysleli následující řešení: pódiem pro koncert se stala plocha nad schodištěm před hlavním vchodem do kostela a schodiště samo obklopilo na čtyři sta padesát sedaček pro návštěvníky. Někteří z nich se pak ocitli v otevřeném prostoru nádvoří, jiní měli to štěstí sedět už v krytém ambitu přímo naproti improvizovanému jevišti. Každý divák měl ovšem díky tomuto řešení šanci dobře vidět na účinkující, a navíc se podařilo – zřejmě nezamýšleně – dosáhnout efektu, který se osobně nerozpakuji označit za zázrak číslo tři. Totiž vytvořit nádhernou iluzi, že se celý koncert odehrává kdesi na náměstí historického města v severní Itálii…

Závěrečný koncert – Thomas Hampson na Svaté Hoře – Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram 25. 5. 2017 (zdroj HFAD / foto Martin Andrle)

Za čtvrtý a velmi podstatný zázrak považuji zjištění, že uvedený prostor skýtá i velmi slušné akustické podmínky, takže nebylo zapotřebí jakékoliv zvukově zesilovací techniky pro sólistu ani pro orchestr. Po úvodních projevech organizátorů a vyhlášení výsledků skladatelské soutěže, jehož se ujali už výše jmenovaná skladatelka Sylvie Bodorová a jeden z potomků titulního skladatele festivalu Antonín Dvořák (pátý), koncert konečně – a trochu překvapivě – začal. Komorní filharmonie Pardubice za řízení dirigenta Marka Štilce ho totiž zahájila hned čtyřmi instrumentálními čísly. První tři měly být zřejmě poctou nábožensky významnému místu konání, protože se jednalo o orchestrální úpravy populárních duchovních kompozic Johanna Sebastiana Bacha Ave Maria (respektive Charlesem Gounodem upravené Bachovo Preludium), Schmücke Dich, o liebe Seele a Jesu bleibet meine Freude. Ze zcela jiného hudebního světa poté přišlo Adagietto z Páté symfonie Gustava Mahlera. V podání komorně obsazeného orchestru (posíleného navíc o harfenistku Kateřinu Englichovou) sice slavná skladba vyzněla o poznání subtilněji, než jak ji známe z provedení velkých symfonických těles, nicméně se stala vhodným překlenovacím obloukem k prvnímu pěveckému vystoupení Thomase Hampsona.

Charismatický pěvec se před kostel Nanebevzetí Panny Marie dostavil ve zřetelně dobré náladě a pro začátek předvedl první čtyři Mahlerovy Rückert-Lieder. Thomas Hampson zde jasně dokázal, proč patří už několik desetiletí v tomto repertoáru k naprosté světové špičce: svůj na první poslech rozpoznatelný a technicky výtečně ovládaný hlas dokáže dát s opravdu vzácně vídanou (či v tomto případě spíše slýchanou) inteligencí plně do služeb zpívaného slova. Písňová intimita mu podle mého názoru vždy svědčila více než operní extrovertnost; jeho mahlerovské kreace jsou pak dodnes právem chápány jako jeden ze stěžejních přínosů v historii interpretace skladatelových děl obecně. Čtveřici písní na slova Friedricha Rückerta zazpíval Hampson i tentokrát tak, jak to umí jen on: s absolutní empatií a důrazem na smysl takřka každého slova. Ve finální pasáži třetí z písní, Um Mitternacht, předvedl pěvec svůj hlas v plné síle a postaral se o téměř extatické finále, takže spontánní potlesk publika po doznění písně celkové vyznění cyklu poněkud narušil. Přesto však Hampsonova – stále vzorového – Mahlera považuji za jeden z dalších zázraků večera (pokud je budeme i nadále počítat, jedná se o zázrak číslo pět).

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Závěrečný koncert – Thomas Hampson na Svaté Hoře (Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram 25.5.2017)

[Celkem: 15    Průměr: 4.1/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na