James Bowman se narodil 6. listopadu 1941 v Oxfordu. Vzdělání získal na King’s Ely, kde působil ve sboru Elyské katedrály. Kolem roku 1959 poprvé veřejně vystoupil jako kontratenor před malým školním sborem v Lady Chapel. Později studoval na New College v Oxfordu.
V roce 1967 se zúčastnil konkurzu v English Opera Group – byl obsazen do role Oberona ve Snu noci svatojánské Benjamina Brittena. V témže roce debutoval v Londýně na zahajovacím koncertu v Queen Elizabeth Hall. V roce 1970 vystoupil jako první kontratenorista v Glyndebourne v La Calisto Francesca Cavalliho, v roce 1971 v Anglické národní opeře v Semele Georga Friedricha Händela a v roce 1972 v Královské opeře Covent Garden v Tavernerovi Petera Maxwella Daviese. V roce 1973 ztvárnil roli „Apollónova hlasu“ v Brittenově Smrti v Benátkách.
Po vystoupeních ve většině významných světových operních domech včetně milánské La Scaly, Amsterdamu, Paříže, Aix-en-Provence, Sydney, Verony, Vídně, Štrasburku, Santa Fe, Dallasu a San Franciska odešel Bowman z operní scény a soustředil se na koncertní činnost.
Bowman se seznámil s Davidem Munrowem, který ho pozval do londýnského souboru Early Music Consort. Soubor vzkvétal, pořídil řadu nahrávek a absolvoval rozsáhlá turné. Po Munrowově smrti v roce 1976 se soubor rozpadl, ale Bowman pokračoval ve spolupráci s bývalými členy, jako byl cembalista a dirigent Christopher Hogwood a loutnista Robert Spencer. Koncem 60. let Bowman pravidelně zpíval se sborem Westminsterského opatství.
Dlouhá léta byl Bowman členem sboru staré hudby Pro Cantione Antiqua. Na recitálech často spolupracoval s loutnistkou Dorothy Linell a klavíristou Andrewem Plantem.
James Bowman provedl ve světové premiéře mnoho významných soudobých skladeb, včetně děl Benjamina Brittena, Michaela Tippetta, Petera Maxwella Daviese, Richarda Rodneyho Bennetta, Robina Hollowaye a Michaela Nymana. V roce 1992 oslavil James Bowman 25. výročí své kariéry vyprodaným koncertem v pařížském Palais Garnier a podobně úspěšným koncertem v St John’s na Smith Square v Londýně.
James Bowman má na svém kontě více než 130 nahrávek u všech významných nahrávacích společností a s režiséry, jako jsou Harnoncourt, Leonhardt, Hogwood, Pinnock a Frans Brüggen. Mnoho jeho posledních nahrávek vzniklo pro Hyperion ve spolupráci s The King’s Consort.
V červenci 1992 ho francouzská vláda vyznamenala titulem „Chevalier de l’Ordre des Arts et des Lettres“.
V roce 2011 uskutečnil svůj poslední londýnský koncert ve Wigmore Hall (nadále však působil mimo město), několik let předtím odešel po deseti letech z Královské kaple v londýnském paláci svatého Jakuba.
Zemřel 27. března 2023 ve věku 81 let.
