Zemřel tenorista a dirigent Peter Schreier

Peter Schreier se narodil 29. července 1935 v Míšni. Jeho otec byl učitelem, kantorem a varhaníkem v malé obci Gauernitz nedaleko Míšně. V červnu 1945, po skončení války, se desetiletý Peter stal v rozbombardovaných Drážďanech členem věhlasného chlapeckého sboru  Dresdner Kreuzchor. Drážďany se staly jeho domovem na celý zbytek života, zde se později i oženil, usadil se v Loschwitzu na pravém břehu řeky Labe a zde také po dlouhé nemoci zemřel.

Dirigent Dresdner Kreuzchor Rudolf Mauersberger brzy rozpoznal Schreierův mimořádný talent a svěřoval mu mnoho sólových altových partů. Navíc sám vytvořil kompozice, které přesně vyhovovaly Peterovu chlapeckému hlasu. Už v letech 1948–1951 vznikly Peterovy první sólové nahrávky, které jsou i dnes dostupné na CD. V šestnácti letech se Schreierovi změnil hlas a on se stal tenorem, tak, jak si přál, aby mohl zpívat tenorové party evangelistů v Bachových pašijích a Vánočním oratoriu. Chtěl se stát profesionálním zpěvákem, takže bral soukromé hodiny zpěvu a později studoval na drážďanské hudební akademii. Vedle zpěvu studoval i dirigování sboru a orchestru.

https://www.youtube.com/watch?v=dt5ovIHFhKw

Debutoval v roce 1959 v Drážďanech jako První vězeň v Beethovenově Fideliovi. V následujících letech zaujal v Mozartových operách: úspěch sklízel jako Belmonte v Únosu ze serailu a jako Tamino v Kouzelné flétně. Právě mozartovskými rolemi se proslavil asi nejvíc. V roce 1963 debutoval ve Státní opeře Pod lipami v Berlíně, v roce 1966 ve Vídeňské státní opeře. V témže roce zpíval na festivalu v Bayreuthu roli Mladého námořníka ve Wagnerově Tristanovi a Isoldě pod vedením Karla Böhma (stejnou roli plus roli Pastýře nahrál pod vedením Herberta von Karajana). Od roku 1967 zpíval pětadvacet let na každoročním festivalu v Salcburku. Objevil se i na dalších prestižních scénách: v newyorské Metropolitní opeře, v milánské La Scale i v londýnské Královské opeře Covent Garden, v operních divadlech v Buenos Aires, Moskvě, Budapešti či Varšavě. A samozřejmě i na mnoha slavných koncertních pódiích. Mnohokrát vystoupil i v Praze.

Na jevištích či nahrávkách ztvárnil mnoho operních rolí: Gounodova Fausta, Čarodějnici v Humperdinckově Perníkové chaloupce, Sesta v Händelově Juliu Caesarovi, Fentona v Nicolaiových Veselých paničkách windsorských, Pfitznerova Palestrinu, hraběte Almavivu v Rossiniho Lazebníkovi sevillském, Alfonsa v Schubertově Alfonsovi a Estrelle, Gola v Schumannově Jenovéfě, Maxe ve Weberově Čarostřelci a také jeho Abu Hassana, Stravinského Oidipa a další. Ve Wagnerových operách zpíval Davida (Mistři pěvci norimberští, mimo jiné též na krásné Karajanově nahrávce se Staatskapelle Dresden), Logeho (Zlato Rýna), Mimeho (Zlato Rýna a Siegfried) a Baroncelliho (Rienzi). Role měl i v operách Richarda Strausse: Da-ud (Egyptská Helena), Scaramuccio (Ariadna na Naxu), Flamand (Capriccio) a Leukippos (Daphne).

https://www.youtube.com/watch?v=U6NPBOTe9jQ

Schreierovou doménou byly ale opery Wolfganga Amadea Mozarta. Vedle výše zmíněného Belmonta a Tamina, což byla možná jeho životní role, zpíval dále Acesta (Ascanio in Alba), Tita (La clemenza di Tito), Ferranda (Così fan tutte), Dona Ottavia (Don Giovanni, též na nahrávce Karla Böhma s Orchestrem Národního divadla v Praze po boku Birgit Nilsson a Dietricha Fischera-Dieskaua), Arbaceho, Idamanta či Idomenea (Idomeneo), Lucia Sillu (Lucio Silla), Dona Basilia (Figarova svatba), Alessandra (Il re pastore), Scipiona (Il sogno di Scipione) či Gomatze (Zaide).

https://www.youtube.com/watch?v=Aim56V_X3Zg

Rozsáhlý byl jeho repertoár koncertní a písňový, především v dílech Bachových, Händelových, Mozartových, Schubertových, Schumannových a Wolfových. Legendární jsou jeho nahrávky Zimní cesty se Svjatoslavem Richterem a pozdější s Andrásem Schiffem. Od roku 1970 se Peter Schreier věnoval také dirigování. Nahrál Bachova oratoria, kantáty i Mši h-moll a například jeho nahrávka Mozartova Requiem patří k vůbec nejlepším záznamům tohoto díla (se Staatskapelle Dresden a sólisty Margaret Price, Trudeliese Schmidt, Franciskem Araizou a Theo Adamem).

https://www.youtube.com/watch?v=X57qH_tvtck

S operními jevišti se Schreier rozloučil v červnu 2000 rolí Tamina v Kouzelné flétně. Jako zpěvák se pak rozloučil s kariérou v Praze 22. prosince 2005, když dirigoval Bachovo Vánoční oratorium, v němž zároveň zpíval evangelistu. Získal mnoho ocenění i titul Komorního pěvce v Německu (1963), Bavorsku (1980) a Rakousku (1992). Jako pěvec i jako dirigent zanechal rozsáhlou diskografii a byly o něm natočeny dokumentární filmy. V roce 1983 vydal v Berlíně autobiografickou knihu Aus meiner Sicht; v českém překladu Miroslava Petříčka ji pod názvem Očima pěvce vydalo pražské nakladatelství Vyšehrad v roce 1985. V této knize Peter Schreier mimo jiné se skromností sobě vlastní napsal: „Kdo je obdařen krásným hlasem, ten má s touto hřivnou také hospodařit a svým uměním obšťastňovat a obohacovat jiné. Na druhé straně zpěv v žádném případě není tou nejdůležitější věcí na světě, a já nemám rád, když se pěvecké povolání glorifikuje. Dělat ze sebe hvězdu a vyvyšovat se nad ostatní, to se mi z duše protiví.“