Festival Opera 2015 má polovinu za sebou

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Nyní a navždy, Sedlák kavalír (Jihočeské divadlo České Budějovice) – Národní divadlo, 27. ledna 2015
Vynecháme-li inscenaci Čajkovského opery Evžen Oněgin v podání Štátnej opery Banská Bystrica, kterou jsem, bohužel, neviděla, můžeme pokračovat v našem zpravodajství z letošního Festivalu Opera 2015 zprávou o účasti operního souboru Jihočeského divadla z Českých Budějovic, které se v Národním divadle prezentovalo večerem, složeným ze dvou částí, ze scénické kantáty Et nunc et semper (Nyní a navždy) zkomponované generálním hudebním ředitelem tamějšího operního souboru Mariem De Rose a jednoaktové opery Cavalleria rusticana (Sedlák kavalír) Pietra Mascagniho, obojí pod taktovkou Maria De Rose a za režie šéfa budějovického souboru Miloslava Veselého. Oba tituly měly společnou premiéru v Jihočeském divadle 7. prosince 2013 na scéně Domu kultury Metropol.

Kantáta Et nunc et semper je co do slovních podkladů i co do použitých hudebních stylů složitá snad stejně jako babylonská věž a posluchači a diváci její text v programu, bohužel, nenalezli. Citujme proto podtitul, pod nímž ji uvádějí v divadelních materiálech. Je to „Scénická kantáta pro sóla, sbor a orchestr na texty žalmů, breviáře, Friedricha Nietzscheho, italských madrigalů, anglického tisku a Dr. Leonarda Leibsona“.  Kolážovitý charakter skladby věnované autorem Jihočeskému divadlu (obsahuje všehochuť od chorálů až po tango) podtrhla i přítomnost baletu, který byl významným tmelem první půle večera. Balet v pohybově invenční choreografii svého šéfa Attily Egerháziho prokázal svou viditelně dobrou fyzickou kondici i pohybové schopnosti. Umístění sboru až za polovinou jeviště bylo naopak vražedné – sbor a veškeré nuance jeho výkonu, bohužel, naprosto zanikly. Sólisté Maria Bisso, WeiLong Tao a Alexandr Beň odvedli kvalitní práci.Druhá část večera – Sedlák kavalír prokázala dirigentovu mimořádnou schopnost vcítit se do italského verismu, sbor byl tentokrát umístěn v akusticky výhodných pozicích, takže se mohl předvést v nejlepším světle (sbormistr Martin Veselý). Sólistické výkony měly nevyrovnanou úroveň. Nejvýraznější výkon podal v roli Turrida Lázaro Calderón z Portorika, který zaujal italským charakterem svého hlasu a také bezprostředností svého herectví. Obdivuhodný výkon podala Mamma Lucia (Dagmar Volfová) a také Alexandr Beň jako Alfio. Šárka Hrbáčková zpívala Santuzzu na hranici svých možností, a ač vládne hlasem o patřičném rozsahu, domnívám se, že svěřit jí takto vypjatou roli je hazardem s jejími pěveckými danostmi. Nedobře byla obsazena do role Loly Miroslava Veselá.

Nejslabším článkem inscenace je scéna Pavla Krejčího, která je naprosto nefunkční a navíc značně nepohledná. Čím horší je scénografická složka inscenace, tím víc vyniknou mimořádně kvalitní kostýmy Tomáše Kypty v obou částech večera. Autor kostýmů věnuje pozornost nejen jejich funkčnosti, ale také jejich určení konkrétním interpretům. V první části podtrhuje oblečení sboru, tří sólistů a baletních párů různorodost hudby a textů, v Sedlákovi kavalírovi si povšimneme vyladění kostýmů s jejich nositeli – a to samozřejmě i ve sboru. Elegantní čtyřicátá léta, dámské kloboučky a pánské klobouky, slušivost, ba elegance.Jen ta svůdná Lola má na hlavě něco neuvěřitelného bílého… Šéf operního souboru Miloslav Veselý dokázal rozehrát sborové scény, jeho režie je typicky „herecká“ v nejlepším smyslu toho slova. Jen stále nechápu, proč si pan režisér nevybral scénografa na patřičné úrovni!?

Jihočeské divadlo tedy představilo práci vedení svého operního souboru.

Hodnocení autorky recenze: 70 %
***

Pád Arkuna – Národní divadlo, 28. ledna 2015
O premiéře Fibichovy opery Pád Arkuna jsme referovali zde. Zařazení inscenace Pádu Arkuna na program Festivalu Opera 2015 je nebo by spíše mohlo být šťastným počinem, kdyby tato repríza, uvedená přibližně po třech měsících, měla stejné kvalitativní parametry, které ji provázely při její říjnové premiéře. Bohužel tomu tak nebylo. Představení působilo jako takzvané „vzpomínkové“, a to nejen v orchestřišti. Dirigent John Fiore byl dosud vždy zárukou poctivé přípravy a koncentrovaného soustředění při každém představení. Tentokrát jako by nefungovalo jeho elektrizující nadšení, které dovede všechny účinkující strhnout k maximálnímu výkonu. Kontrasty všeho druhu byly otupeny a vnímali jsme unavenou x-tou reprízu, které patrně nepředcházela důkladná „oprašovací“ zkouška (další repríza je ohlášena zase až na duben!). A přitom měla festivalová repríza vybrané obsazení, které zčásti naplnilo očekávání. Charismatická byla Helga Dany Burešové, která v Heřmanově inscenaci provází své milované bytosti i po své smrti, Alžběta Poláčková (její dcera Margit) na svém výkonu viditelně – nebo spíš slyšitelně dále pracovala a odvedla kvalitnější výkon po stránce pěvecké, a dokonce jí chvílemi bylo i lépe rozumět, Martin Šrejma byl tentokrát výrazně lepší pěvecky i herecky, Martin Bárta odvedl svůj standardní výkon. Ondrej Mráz roli Darguna nevylepšil, jeho hlas bojuje s výškami. Sbor neměl se svým partem žádné slyšitelné problémy, pohybově však výrazně zlenivěl.Stav festivalové reprízy Pádu Arkuna je varující. Zejména v sousedství s takzvanými oblastními divadly, která své inscenace představují s maximálním nasazením svých sil, působila taková repríza Národního divadla pouze jako šedé rutinní představení…

Hodnocení autorky recenze: 70 %
***

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Rose: Et nunc et semper (JD České Budějovice)

 

Vaše hodnocení - Mascagni: Cavalleria rusticana (JD České Budějovice)

 

Vaše hodnocení - Fibich: Pád Arkuna (ND Praha)

 

Vaše hodnocení - Martinů: Voják a tanečnice (DJKT Plzeň)

 

Vaše hodnocení - Poulenc: Dialógy karmelitánok (ŠD Košice)

 

Související články


Reakcí (3) “Festival Opera 2015 má polovinu za sebou

  1. Představení Eugen Oněgin Štátnej opery z Banské Bystrice jsem viděl loni v květnu na domovské scéně. Myslím, že se jedná o velmi zdařilé představení.
    A co se týká inscenace Dialogy karmelitánek ŠD Košice – všem, kteří představení neviděli, vřele doporučuji zajet třeba do Košic, kde jsem tuto operu navštívil. Velmi dramatický závěr a vůbec celé přestavení stojí za shlédnutí, po všech stránkách!!!

Napsat komentář