Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
    • Výherci soutěží
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Hvězda, kterou Národní odmítlo. Před 140 lety se narodila Ema Destinová
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Lifestyle

Hvězda, kterou Národní odmítlo. Před 140 lety se narodila Ema Destinová

ČTKredakce
Publikováno 25/02/2018
sdílejte:
2 minut čtení
sdílejte:

Operní pěvkyně Ema Destinnová sklízela za svého života úspěchy na scénách v Berlíně, Londýně či New Yorku. Světoznámá pěvkyně, jejíž skutečné jméno bylo Emilie Kittlová, se narodila před sto čtyřiceti lety, 26. února 1878. Svět ji dodnes vnímá jako jeden z největších dramatických sopránů dvacátého století.

Ema Destinová (zdroj wikipedia.com / foto Bain News Service)

Emilie Kittlová hrála na housle a klavír, zpěv se učila u Marie Loewe-Destinnové (odtud vznikl její pseudonym).

[clanek id=“148326″]

Jako začínající zpěvačka se v roce 1897 pokusila získat angažmá v pražském Národním divadle. Byla však odmítnuta, a proto odjela do Německa, kde ji přijala berlínská Dvorní opera.

Ema Destinová nadaná sopránem kovového zvuku si zanedlouho získala mezinárodní renomé. V roce 1904 v Londýně umělkyně poprvé zpívala po boku legendárního Enrica Carusa, který byl častým uměleckým partnerem Destinnové i při jejím následném působení v newyorské Metropolitní opeře.

Po úspěších, jež sklízela na jevištích předních operních domů světa, ocenilo Emu Destinnovou v roce 1908 i pražské Národní divadlo – jmenovalo ji svojí čestnou členkou.

B. Smetana: Prodaná nevěsta – Ema Destinnová (Mařenka) – ND Praha 1909 (zdroj ND)

Ze světa se Destinnová pravidelně vracela do Prahy a od roku 1914 odpočívala v létě na zámečku ve Stráži nad Nežárkou. Právě tady byla nucena strávit zbytek první světové války poté, co ji úřady v roce 1916 obvinily z protistátní činnosti a odebraly jí pas. Po roce 1918 se už Destinnové na předchozí zahraniční úspěchy navázat nepodařilo. Postupně se vzdávala veřejného vystupování a těsně před smrtí se začala věnovat výuce zpěvu. Zemřela 28. ledna 1930.

TémataEma DestinnováEnrico CarusoNárodní divadloOpera Národního divadlaThe Metropolitan Opera New York
Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Vítězný únor
Další článek Košice: Hoffmannovy povídky zbavené své fantazijní podstaty
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up