Týden s hudbou (71)

Co přinese tento týden
Praha
Na dvě desítky koncertů oslavujících skladatele Antonína Dvořáka nabídne od pondělí 8. září mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. V podání předních zahraničních i domácích hudebníků zazní Dvořákovy známé kusy i téměř zapomenutá díla. Program sedmého ročníku bude obsahovat díla dalších velikánů světové hudby sedmnáctého až dvacátého století, od Mozarta po Arvo Pärta. V čistě dvořákovském duchu se ponese zahajovací koncert 8. září v pražském Rudolfinu. Návštěvníci budou svědky novodobé světové premiéry Dvořákova Slavnostního zpěvu v podání Pražského filharmonického sboru se sbormistrem Lukášem Vasilkem. Následně Česká filharmonie v čele s Jiřím Bělohlávkem a sólistou večera Josefem Špačkem přednesou Dvořákův Koncert pro housle a orchestr a moll. Večer uzavře jeho Symfonie č. 3 Es dur. Už v předvečer slavnostního zahájení, v neděli 7. září se uskutečnila další z výprav Po stopách Antonína Dvořáka, tentokrát bylo připomenuto místo Dvořákova mladí Zlonice u Slaného, kde přímo v tamním kostele zazněla zřídka uváděná Dvořákova první symfonie c moll Zlonické zvony. Opus přednesl soubor Musica Florea pod vedením Marka Štryncla s použitím autentických dobových nástrojů.V neděli 14. září se v Pražské křižovatce koná již druhý Benefiční galakoncert Opery Plus, tentokrát nazvaný Češi zpívají Čechy a věnovaný české opeře. Sólisty večera jsou Eva Urbanová, Dana Burešová, Kateřina Jalovcová, Štefan Margita, Aleš Briscein, Jiří Přibyl, Adéla Škopková a Matěj Chadima, s nimiž vystoupí dirigent a klavírista David Švec. Na programu je mimo jiné takřka celé první jednání Dvořákovy Rusalky a kompletní druhé jednání Janáčkovy Její pastorkyně. V průběhu večera budou vyhlášeny a předány Výroční ceny Opery Plus za nejlepší výkony uplynulé operní sezony.

Regiony
Komorní filharmonie Pardubice zahájí v pondělí další sezonu inauguračními koncerty nového šéfdirigenta Petera Ferance. V Sukově síni Domu hudby po tři večery zazní árie, scény a orchestrální části z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka Prodaná nevěsta, Dvě vdovy, Hubička, Čertova stěna, Rusalka, Armida a Čert a Káča. Jako sólisty pozvala filharmonie dva přední české pěvce, sopranistku Danu Burešovou a tenoristu Aleše Brisceina.

Jedním z hostů mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci bude v pondělí varhaník katedrály Notre Dame v Paříži Philippe Lefebvre. Návštěvníkům se představí na koncertu v chrámu svatého Mořice. Lefebvre byl titulárním varhaníkem katedrály Notre Dame v Paříži jmenován v roce 1985 a působí tam dodnes. Jako interpret a improvizátor je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů francouzské varhanní školy. Festivalu se letos zúčastní také Ben van Oosten z Nizozemska, který je proslulý zejména špičkovými nahrávkami francouzské romantické hudby, či Martin Sander patřící mezi současné nejvýraznější německé varhaníky. Mezinárodní varhanní festival Olomouc se koná každoročně od roku 1969.

Středověký hrad Helfštýn na Přerovsku poskytne v sobotu své kulisy pro inscenaci Macbeth Williama Shakespeara v baletním provedení Moravského divadla Olomouc. Taneční adaptace dramatu o statečném skotském generálovi se uskuteční pod širým nebem v režii Roberta Balogha. Představení zahájí letošní první ročník shakespearovského festivalu baletu. V říjnu bude festival pokračovat třídenní přehlídkou na scéně Moravského divadla.

Zaznamenali jsme v uplynulém týdnu
Zahraničí
Událost týdne
V pátek rezignoval hudební ředitel Vídeňské státní opery Franz Welser-Möst, a to kvůli dlouhodobým a stále se stupňujícím sporům s generálním ředitelem divadla Dominiqem Meyerem. Welser-Möst se přitom rozhodl, že nebude dirigovat ani jedno z plánovaných čtyřiatřiceti představení této sezony, včetně dvou chystaných premiér. „Přestávali jsme si rozumět postupně. Mé rozhodnutí souvisí s tím, jak se v opeře pracuje s pěvci a režiséry, a s širší otázkou uměleckého zaměření celé instituce,” zdůvodnil své překvapivé rozhodnutí Franz Welser-Möst. Jeden z nejprestižnějších evropských operních domů prý opouští jen velmi nerad.
Praha
Novou sezonu oficiálně otevřelo pražské Národní divadlo v pondělí 1. září zcela netradičně, když odpoledne na piazzetě, vnitřním otevřeném prostoru mezi budovami divadla, uspořádalo přehlídku kostýmů svých inscenací. Zájemci viděli ukázky z operních, baletních a činoherních projektů, které jim živě představili pěvci, tanečníci a herci. Moderátor David Prachař přivítal ředitele české první scény Jana Buriana i umělecké šéfy, kteří hovořili o svých plánech. V historické budově, Státní opeře, Stavovském divadle a na Nové scéně uvede Národní divadlo v této sezoně třiadvacet premiér a desítky reprízovaných titulů. Jan Burian pokládá za nejdůležitější měřítko úspěchu zájem diváků. Prioritou této sezony je i dokončení rekonstrukce fasády historické budovy a zahájení architektonické soutěže na rekonstrukci Nové scény. Do finále vstoupí přípravy rekonstrukce budovy Státní opery, která má začít v roce 2016. Další zásadní věcí je Koncepce dalšího rozvoje Národního divadla, kterou s garanční radou Burian předložil začátkem roku ministru kultury. Koncepce obsahuje i hlavní zásady zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře.

Posledními dvěma produkcemi skončí v úterý večer v Praze mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná. Již 11. ročník navštívilo podle pořadatelů rekordních více než jednatřicet tisíc diváků. Prakticky všechna zahraniční představení byla vyprodána. Týkalo se to také nového projektu populárního Cirku La Putyka, který na Letné představil svůj nejnovější projekt Dolls. Další hvězdou letošní Letní Letné byl kolektiv Cirque Trottola, jehož členové přijeli do Prahy potřetí. Uvedl představení Matamore připravené s dalším velkým jménem francouzského nového cirkusu Petit Théâtre Baraque. Světovou premiéru měl letos společný projekt zpěvačky a houslistky Ivy Bittové a kanadsko-francouzsko-belgického souboru La Compagnie du Poivre Rose.Netradiční pohled na nejznámější tuzemský orchestr Českou filharmonii a jeho nahrávání kompletních symfonií Antonína Dvořáka nabízí časosběrný dokument nazvaný Objevování Dvořáka. Pro filharmonii ho natočila mezinárodně uznávaná režisérka Barbara Willis Sweete. Osmdesátiminutový snímek zachycuje nejen nahrávání, ale i nedávný návrat šéfdirigenta Jiřího Bělolávka k filharmonikům a jejich společnou práci. Přináší zároveň méně známá fakta o slavném českém skladateli, od jehož úmrtí letos uplynulo sto deset let. Film měl ve středu premiéru v pražském kině Světozor. Televizní diváci se na něj mohou těšit 25. října na ČT art, programu České televize, která byla koproducentem filmu. Tentýž den se bude vysílat také první díl ze série záznamů všech devíti Dvořákových symfonií. Zřejmě příští rok vyjde film i záznamy koncertů na DVD.

Na operu Čert a Káča, která se v sobotu hrála v pražském přírodním divadle v Šárce, přišlo kolem sedmnácti tisíc lidí. Takový je alespoň odhad policistů. Pořadatelům k velkému diváckému úspěchu pomohl volný vstup i slunečné počasí. Dvořákův Čert a Káča byl desátou operou v obnovené historii lesního divadla v Šárce. Představení tradičně doprovázela výstava Mezi stromy, na níž Taťána Součková dokumentuje historii šáreckého divadla od roku 1913. Ve včerejším nejnovějším šáreckém představení se v hlavních rolích představili Kateřina Jalovcová, pro kterou je Káča jednou z nejoblíbenějších rolí, Martin Šrejma, Luděk Vele a Yvona Škvárová. Od obnovené tradice divadla v roce 2005 vidělo tamní představení celkem přes sto třicet tisíc diváků.

Letošní Cenu Antonína Dvořáka získal za propagaci české hudby a díla Antonína Dvořáka dirigent Jiří Bělohlávek. Ocenění si převezme 16. listopadu v newyorské Carnegie Hall, místě světové premiéry Dvořákovy Novosvětské symfonie, při příležitosti koncertu České filharmonie. V neděli, v předvečer zahájení mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, to oznámila Akademie klasické hudby. O udělení ceny Jiřímu Bělohlávkovi rozhodla jednohlasně. Mezinárodně respektovaný dirigent letos úspěšně s Českou filharmonií dokončil Dvořákovský komplet, který vyšel na prestižní značně Decca Classics, dále je například prezidentem The Dvořák Society for Czech and Slovak Music. V předchozích ročnících byli oceněni Josef Suk, Ivan Moravec, Jiří Kout, Ludmila Dvořáková a Jiří Kylián.

Osobnost týdneJiří Bělohlávek se narodil v Praze v roce 1946. Láska k hudbě se u něj projevila již v raném věku a podporoval ho v ní i jeho otec, jenž ho seznámil s mnoha díly vážné hudby. Když byly Jiřímu čtyři roky, přihlásili ho rodiče do dětského sboru a brzy nato začal docházet i na hodiny klavíru. Dalším nástrojem, na nějž se naučil hrát, bylo violoncello, které studoval u českého cellisty Karla Pravoslava Sádla. Při dalších studiích hudby na pražské konzervatoři a HAMU se pak Jiří Bělohlávek pod vedením Roberta Brocka, Aloise Klímy, Bohumíra Lišky a Josefa Veselky začal cele věnovat dirigování.

V roce 1968 přijal Bělohlávek nabídku asistentského místa u věhlasného rumunského dirigenta Sergiu Celibidacheho a tato spolupráce vyústila v roce 1970 v Bělohlávkovo vítězství v celostátní soutěži mladých dirigentů. V roce 1971 pak postoupil i do finále významné dirigentské soutěže Herberta von Karajana a o dva roky později poprvé řídil Českou filharmonii, čímž začala jeho dlouholetá spolupráce s tímto orchestrem.

V roce 1972 byl Jiří Bělohlávek jmenován dirigentem Státní filharmonie Brno a tuto funkci zastával až do roku 1978, kdy se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Během svého dvanáctiletého působení ve FOK úzce spolupracoval s Václavem Neumannem. Právě Neumann uvedl Jiřího Bělohlávka v roce 1979 do Komické opery v Berlíně, kde Bělohlávek debutoval Smetanovým Tajemstvím a hned v následujícím roce zde řídil i inscenaci Stravinského opery Život prostopášníka.

V roce 1990 vystřídal Jiří Bělohlávek Václava Neumanna na pozici šéfdirigenta České filharmonie a jeho návrat na toto místo v roce 2012 vzbudil celosvětové uznání. Mezi další orchestry, s nimiž Jiří Bělohlávek spolupracuje, patří například Berlínská filharmonie, Boston Symphony Orchestra, Cleveland Orchestra, Gewandhausorchester Leipzig, New York Philharmonic, Sächsische Staatskapelle Dresden a San Francisco Symphony Orchestra. Pravidelně vystupuje také na mnoha hudebních festivalech, mimo jiné v Berlíně, Edinburghu, Lucernu, Montreaux, Perthu, Salcburku či Tanglewoodu.V roce 1994 byl Jiří Bělohlávek jmenován hlavním hostujícím dirigentem Národního divadla v Praze a o rok později se stal hostujícím dirigentem BBC Symphony Orchestra. V roce 2006 přijal místo šéfdirigenta tohoto orchestru a i dnes zůstává jeho čestným dirigentem – každoročně s ním vystupuje na koncertech v Londýně a pořídil s ním i kritikou oceněné nahrávky českého hudebního repertoáru, například Janáčkových Výletů pana Broučka, symfonií Bohuslava Martinů a nejrůznějších děl Josefa Suka. Nedávno byl Jiří Bělohlávek jmenován rovněž hlavním hostujícím dirigentem Rotterdamské filharmonie, s níž v Rotterdamu a v amsterdamské Concertgebouw úspěšně zahájil koncertní sezonu 2013/2014.

Jiří Bělohlávek pokračuje i ve spolupráci se světovými operními domy: během své kariéry řídil úspěšné operní inscenace v Berlíně, v Covent Garden, na festivalu v Glyndebourne, v newyorské Metropolitní opeře a na mnoha dalších scénách.

Jiří Bělohlávek je rovněž uznávaným pedagogem. V roce 1997 byl jmenován profesorem Hudební a taneční fakulty AMU a až do roku 2009 zde působil jako vedoucí katedry dirigování. Mezi jeho žáky patří úspěšní čeští dirigenti Tomáš Hanus, Jakub Hrůša nebo Tomáš Netopil.

Jako prezident Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro prosazuje Jiří Bělohlávek dlouhodobě skladby českých autorů. Jeho obzvláště blízký vztah k hudbě Bohuslava Martinů pomohl obrátit k dílům tohoto mistra pozornost hudebního světa a obdobně dokázal Bělohlávek získat nové publikum i pro méně uváděná díla Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany či Josefa Suka. Na program svých koncertů zařazuje i skladby dalších českých tvůrců, kteří si zaslouží více pozornosti, například Josefa Bohuslava Foerstera, Otakara Ostrčila, Klementa Slavického a Vladimíra Sommera.

Diskografie Jiřího Bělohlávka je velmi rozsáhlá a Bělohlávek je po Herbertu von Karajanovi prvním dirigentem, který získal prestižní cenu časopisu Gramophone za orchestrální nahrávku ve dvou po sobě následujících letech. Je držitelem Řádu britského impéria a mnoha dalších prestižních ocenění.

Regiony
První diváci zhlédli v pondělí vůbec první představení v Novém divadle v Jízdecké ulici v Plzni, Smetanovu operu Prodaná nevěsta. Hlediště před velkou scénou se 461 sedadly bylo zaplněno do posledního místa. Slavnostně se nejmodernější divadelní budova v Česku otevřela 2. září stejným titulem, představení bylo jen pro pozvané hosty, televize ale zajistila přímý přenos. V pátek 5. září pak plzeňská opera v Novém divadle uvedla Slavnostní koncert k zahájení nové sezony, především s úryvky z chystaných operních i baletních premiér. Objekt, který tvoří provozní a divadelní budova, nahrazuje po bezmála půlstoletí nevyhovující prostory Komorního divadla. Plzeňští divadelníci se do Nového divadla přestěhovali na začátku své jubilejní 150. sezony, v níž divákům slibují rekordních 26 premiér. V Novém divadle se odehrají na dvou scénách, v hlavním sále a na studiové scéně s hledištěm pro půldruhou stovku lidí. Oba dva prostory v sobě skrývají špičkovou divadelní a scénickou techniku, která plní přísné bezpečnostní parametry.

V Ostravě v pondělí začal Svatováclavský hudební festival. Ve zcela vyprodaném kostele Panny Marie Královny jej zahájila Janáčkova filharmonie a brněnský Český filharmonický sbor se sbormistrem Petrem Fialou. Na programu koncertu, který vedl dirigent Jakub Hrůša, bylo Requiem Antonína Dvořáka. Festival potrvá do 28. září a zaměřuje se na duchovní hudbu. Dramaturgie letošního ročníku se nese ve znamení Roku české hudby. Jedním z netradičních projektů bude uvedení barokní opery Calisto Francesca Cavalliho v Opavě v provedení souboru Collegium Marianum s vynikající sopranistkou Hanou Blažíkovou pod vedením Jany Semerádové a divadelního souboru Buchty a loutky.

Obnovenou Květnou zahradu otevřel v sobotu v Kroměříži barokní festival nazvaný Hortus Magicus. Během víkendu nabídnul zpěv, hudbu, tanec, divadlo, hry i barokní operu. Hlavním lákadlem však byly novinky, které památce zapsané spolu s arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou na listinu UNESCO přinesl téměř tři roky trvající a evropskými penězi podpořený projekt. Vrcholem programu byla v sobotu barokní opera, Sarriho Didone abbandonata v podání souboru Opera na cestách. Obnova zahrady začala na podzim 2012, vyžádala si 230 milionů korun.

V neděli 7. září začal nový ročník festivalu Heroldův Rakovník. Jeden z nejvýznamnějších kulturních projektů města se koná každoročně začátkem podzimu a je součástí festivalového cyklu České kulturní slavnosti. Je věnován vzpomínce na rakovnického rodáka Jiřího Herolda, slavného violistu, člena legendárního Českého kvarteta. Na programu nejnovějšího ročníku je mimo jiné Pergolesiho Stabat Mater či Pocta Heroldovi, společný večer klavíristky Jitky Čechové a violistky Jitky Hosprové.

Výročí
Před čtyřiceti lety, 9.září 1974 zemřel německý tenorista Wolfgang Windgassen (narozen 26. května 1914), uznávaný především ve wagnerovských rolích.

Před sedmdesáti lety, 10. září 1944 se narodil britský barytonista Thomas Allen, považovaný za jednoho z nejlepších lyrických představitelů svého oboru druhé poloviny minulého století.

Před deseti lety, 11. září 2004 v Bratislavě zemřel slovenský skladatel a klavírista Juraj Beneš (narozen 2. března 1940), bývalý proděkan Hudební a taneční fakulty VŠMU a dvojnásobný držitel Ceny Jána Levoslava Belly.

Před sto čtyřiceti lety, 13. září 1874 se narodil rakouský modernistický hudební skladatel, hudební teoretik a příležitostný malíř Arnold Schönberg (zemřel 13. července 1951). Většinu svých hudebních skladeb vytvořil mimo tradiční tonální systém.
Foto archiv, Wolf-Dieter Grabner, Sacha Calouss