Mazalová pocházela z početné hudebně nadané česko-ruské rodiny. Po krátkých angažmá v Tylově divadle v Nuslích, v Německém divadle a po válce v Divadle 5. května (Státní opera) se dostala v roce 1947 do Národního divadla. Pod vedením baletního mistra, choreografa a od roku 1948 šéfa baletu Saši Machova měla tu čest spoluvytvářet poválečný český balet a hned ve své první sezoně 1947/1948 zazářila jako dvacetiletá v roli Macechy v Prokofjevově Popelce.
Své baletní vzdělání a zkušenosti získala v Praze, suverénní vědomosti klasické ruské školy v Moskvě, odkud se po pětiletém úspěšném studiu s diplomem baletního mistra a choreografa v roce 1956 vrátila opět do Prahy. V Národním divadle působila až do roku 1968 jako sólistka baletu, choreografka a pedagožka na Pražské konzervatoři.
V roce 1969 byla angažována do Německé opery na Rýně v Düsseldorfu – Duisburku. Jako choreografka především klasického repertoáru, baletní mistryně a od roku 1970 zástupkyně šéfa Ericha Waltera se během svého téměř 16letého působení zasadila o nebývalý rozvoj jednoho z největších německých baletních souborů té doby. Tvůrčí tým Erich Walter a jeho zástupkyně Růžena Mazalová se v Německu stal doslova legendárním.
O Růženě Mazalové byla též napsána životopisná publikace. V knize Romany Krtilové Příběh tanečnice se dočteme o bohatém profesním i osobním životě této české tanečnice, choreografky a vyslankyně našeho umění v zahraničí.
V roce 2008 byla Mazalová za své celoživotní mistrovství oceněna Cenou Thálie.
Děkujeme!
