Cyklus FOKu Stará hudba: Mala Punica Ensemble poprvé v Praze

Aktualizováno 

O posledním zářijovém dnu, 30. září 2014, započala v pražském kostele sv. Šimona a Judy nová sezona komorního cyklu FOK Stará hudba. Tento večer patřil souboru Mala Punica Ensemble (granátová jablka), který náleží mezi přední ansámbly zabývající se středověkou hudbou a do Prahy zavítal vůbec poprvé.Program, jejž si hudebníci zvolili, nabídl posluchačům skladby vrcholného a pozdního italského trecenta.

O zvuku a způsobu provádění středověké hudby dnes chybí mnoho informací, které poskytují volný prostor pro spekulaci, a umělecký vedoucí souboru Pedro Memelsdorff, hráč na zobcovou flétnu a muzikolog, je jednou z osobností, které si na tehdejší provozovací praxi vytvořily komplexní a svébytný názor. Soubor byl pro tento projekt sestaven ze sedmi hráčů a zpěváků, mezi nimiž byli také domácí umělci. Vokální party provedli sopranistka Barbara Zanichelli, mezzosopranistka Markéta Cukrová a tenorista Gianluca Ferrarini. Intrumentální „protiváhu“ jim tvořili José Manuel Navarro a Helena Zemanová na fiduly, Pablo Kornfeld na varhany a echequier, předchůdce cembala, a konečně Pedro Memelsdorff, jenž kromě zobcových fléten hrál také na zvony a některé skladby pomocí gest řídil. Dramaturgie byla kromě několika chorálů sestavena ze skladeb, jejichž autory byli Johannes Ciconia, Matteo da Perugia, Francesco Landini a Paolo da Firenze, tedy významní skladatelé italské hudby na pomezí končícího středověku a pučící renesance.

Jejich provedení bylo skutečně mimořádným zážitkem. Hudebníci v kompozicích využili všech možností instrumentace, které jim dané obsazení nabízelo. Polyfonie tedy zaznívala jak ve smíšeném provedení, kdy některé hlasy hrály nástroje, tak i v čisté vokální podobě či s nástroji „colla parte“. Díky vynikající komunikaci napříč souborem byly skladby nesmírně kompaktní i při nezřídka velmi odvážné agogice, jež nešetřila náhlými tempovými i dynamickými zvraty. Pěvci také výtečně pracovali s jazykem, jehož zvukomalba je často základem hudebních frází. Mezi nimi se asi nejvíce prosadil Ferrarini, který se velmi jistě pohyboval i ve vysokých polohách, nicméně ani jeho kolegyně v ničem nezaostávaly. Pouze v začátku skladby Le grand desir od Mattea da Perugia, položené v exponované vysoké poloze, ztrácela někdy Barbara Zechirelli intonační jistotu, což se však v průběhu díla vyrovnalo. V chorálech, zejména v Alleluja, bylo velmi zajímavým způsobem využito stěhujících se prodlev v instrumentálních hlasech, čímž hudebníci docílili nevšední zvukomalby. S hlasy se výtečně pojily zejména varhany, které vokální zvuk skvěle doplňovaly. Pablo Kornfeld u klávesových nástrojů byl vůbec velmi empatickým hráčem, který svojí hrou dokázal pěvce významně podpořit.

Mezi dalšími instrumentalisty pak vynikal především Pedro Memelsdorff, umělecký vedoucí souboru. Jeho hra na zobcové flétny byla prodchnuta skutečně živým a jemným zvukem, drobnou artikulací, bohatou diminuční technikou i smyslem pro doplnění celkové zvukomalby skladeb. V některých kompozicích použil také malou zvonohru, která příjemně ozvláštnila zvukový charakter. Náročnější skladby pak řídil pomocí gest, která mohla působit úsměvně, avšak prozrazovala naprosto detailní a dokonale promyšlenou koncepci provedení této hudby. Celkový zvuk ansámblu byl nesmírně kompaktní, tvárný a vyznačoval se rovněž velmi jemnou barvou, především díky hudebním nástrojům. Po zvukové stránce interpreti pracovali s drobnými detaily a od velmi tichých dynamik, které byly v některých místech skutečně působivé a často napínaly pozornost posluchačů, je naštěstí neodradila ani velikost kostela sv. Šimona a Judy. V něm se totiž tichý zvuk občas už ztrácel a nepochybně by této hudbě více vyhovovalo poněkud komornější prostředí. I přes nemalou posluchačskou náročnost a velkou vzdálenost hudby italského trecenta pro moderního posluchače bylo publikum opravdu nadšeno a zahrnulo soubor Mala Punica Ensemble bohatými ovacemi.

Hodnocení autora recenze: 95 %

Iter Ytalicum
Mala Punica Ensemble
– Pedro Memelsdorff (umělecký vedoucí, zobcová flétna, zvony)
– Barbara Zanichelli (soprán)
– Markéta Cukrová (mezzosoprán)
– Gianluca Ferrarini (tenor)
– Helena Zemanová (fidula)
– José Manuel Navarro (fidula)
– Pablo Kornfeld (varhanní positiv, echequier)
30. září 2014 Kostel sv. Šimona a Judy Praha

program:
Kyrie (anonym)

Johannes Ciconia: Padua sidus preclarum
– O felix templum jubila
– Albane misse celitus
– Merçé o morte

Gradual Universi (anonym)

Alleluja
– Occhi piangete
– Ha fortune
– Par che la vita mia

Matteo da Perugia: Le grand desir
– Agnus Dei
– Andray soulet

Francesco Landini: Si dolce non sonò col lyr Orfeo
– Occhi dolenti miei

Paolo da Firenze: Un pellegrin’ uccel
– Godi Firenze

www.fok.cz

Foto archiv FOK