Bezstarostně odlehčená atmosféra předehry Sen noci svatojánské, op. 21 nás zavedla do čarovného lesa za pomocí jemného ševelu smyčců komorního orchestru Academy of St Martin in the Fields, jehož nejslavnější a nejprodávanější nahrávka je soundtrack k filmu Amadeus od Miloše Formana. V menším obsazení a bez dirigenta si poletovalo téma v líbezných melodiích mezi violoncellovou a houslovou sekcí, které byly perfektně sehrané. Dechová skupina vstupovala do příběhu za pomocí jemného zvuku, barva houslí připomínala občas mihotavá světla světlušek až do míst, kde dynamika narůstá a prohlubuje se zde kontrast mezi odlišnými světy. Tento orchestr je schopen obrovského dynamického rozsahu, různých barev a touto předehrou dokonale naladil diváky na další hudební zážitek.
Po potlesku vstoupili na jeviště tři hráči na lesní roh. Dvořákova melodika houslového koncertu je prosycena lidovými nápěvy, první a druhá věta jsou propojené. Orchestr si dirigoval sám houslista Josef Špaček, kterýzískal během své kariéry řadu ocenění (nejvýznamější titul laureáta v Soutěži královny Alžběty z r. 2012) a spolupracuje s mnoha významnými orchestry – například s Rotterdamskou filharmonií, Konzerthaus orchestrem Berlín nebo Nizozemskou filharmonií. V letech 2011-2020 byl koncertním mistrem České filharmonie, od roku 2016 se stal jejím rezidentním umělcem.
Úvodní teskná houslová melodie se linula z nástroje Guarneri del Gesù z roku 1732. Překvapila osobitým výrazem, pro housle neobvyklou barvou v nižších polohách a křišťálově čistými vysokými tóny. Technika byla velmi lehce a melodicky zahraná, i v sólové dynamice, a tak ji mohlo ocenit i publikum sedící vzdáleněji od pódia. V plném nasazení vyzněl přednes koncertu velmi romanticky, houslista během hry dirigoval a dával znamení dechům, kdy se mají do hry zapojit. Během volné věty, která vtáhla do děje publikum a vyžadovala veškerou hudebníkovu pozornost a soustředění, bylo místo, kde se dechová sekce začala opožďovat, nicméně koncertní mistr rychle zareagoval a začal dechům dirigovat.
Tento koncert nepatří k běžnému repertoáru tohoto orchestru, nicméně když pominu tuto nesrovnalost, zahrál ho výborně a místy mu přidal i český kolorit. Třetí věta Finale: Allegro giocoso ma non troppo je inspirována českým lidovým tancem furiant. Melodicky hrané dvojhmaty a rychlá technika dovedla koncert do ohromujícího konce. Josef Špaček nesporně patří k interpretům, kteří umí vtáhnout posluchače do své hudby a čas uhání rychleji než by si divák přál. Jako přídavek zazněla Dvořákova Humoreska, která vnesla do vystoupení eleganci a šarm.
Program tohoto koncertu byl zajímavý i tím, že jak Sen noci svatojánské Mendelssohna-Bartholdyho, tak i Bizetova Symfonie č. 1 C dur je z raných počátků tvůrčí dráhy těchto předních skladatelů. První věta Allegro vivo mi připomínala klasicistní styl, jak kompozičně, tak i tóninou. Skladbu zahájily smyčce ve veselé a slavnostní náladě. Druhou větu Adagio napsal v mnohem pro něj typičtější tónině a již v romantičtějším stylu. Hudbou se prolínala hobojová a flétnová sóla, téma převzaly i lesní rohy. Violy a violoncella podbarvovaly pizzicatem, mezitím housle zpívaly tklivou a nádhernou melodii. Poté si housle a violy předávaly téma kánonicky a dechy vnesly do tohoto místa napětí. Třetí a čtvrtou větou (Scherzo: Allegro Vivace a Allegro vivace) se neslo lehké spiccato smyčců, dynamika na samém konci symfonie vzrostla a smyčce hrály v úderném marcatu a triumfálně tak zakončily celé dílo. Symfonie působila velmi líbivě a přináší zamyšlení, proč se Bizet orientoval především na operu, a nezkusil psát zároveň i symfonie? Byl by za svého života úspěšnější?
Na konci tohoto představení byl naplánován „Aftertalk“ s Josefem Špačkem. Milé povídání, které odhalilo úsměvné historky z dob jeho studií a také, jak se stará o nástroj, na který hraje a jak prožíval dobu během celosvětové pandemie, bylo příjemné zakončení celého programu.
Dvořákova Praha 2021 – Academy of St. Martin in the Fields & Josef Špaček
Čtvrtek 9. září, 20:00; Rudolfinum, Dvořákova síň
Felix Mendelssohn-Bartholdy: Sen noci svatojánské – předehra, op. 21
Antonín Dvořák: Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53, B. 108
Georges Bizet: Symfonie č. 1 C dur
Academy of St. Martin in the Fields
Josef Špaček – housle
