Hanuš Bartoň (16. května 1960 Praha – 30. července 2023) byl český hudební skladatel, klavírista a pedagog. Patřil mezi významné představitele české soudobé hudby přelomu 20. a 21. století, proslul především svou instrumentální tvorbou a pedagogickým působením na Akademii múzických umění v Praze.
Životopis
Narodil se v rodině vědecko-výzkumného pracovníka. Od patnácti let studoval na Pražské konzervatoři skladbu u Ilji Hurníka a klavír u Emila Leichnera. Ve studiu pokračoval na Hudební fakultě Akademie múzických umění (1981–1986) u Jiřího Pauera a Jana Panenky, následně absolvoval aspiranturu u Svatopluka Havelky. Své vzdělání doplnil zahraničními stážemi, mimo jiné u Franka Donatoniho v italské Sieně. Pedagogicky působil nejprve na Pražské konzervatoři, později na HAMU, kde byl v roce 2014 jmenován profesorem. V letech 2010–2018 vedl katedru skladby HAMU a významně ovlivnil několik skladatelských generací, mezi jeho žáky patřili Bořivoj Suchý, Eliška Cílková či Tomáš Reindl.
Tvorba
Bartoňova tvorba se zaměřovala především na instrumentální hudbu pro orchestr i komorní ansámbly. Jeho aspirantskou prací byla rozsáhlá Hudba pro velký orchestr (1992/93), mezi další významná díla patřily Dvojkoncert pro housle, violu a smyčce (1994), symfonický obraz Po západu slunce (2005) napsaný na objednávku České filharmonie nebo Dvojkoncert pro klarinet, altový saxofon a orchestr (2015). Komponoval také komorní skladby, elektroakustickou hudbu a scénickou hudbu pro divadla. Nejvýznamnějším hudebně dramatickým dílem byla opera Golem – extáze expresionismu (1991), vytvořená ve spolupráci s režisérem Jiřím Nekvasilem a scénografem Danielem Dvořákem. Svůj kompoziční styl označoval za eklektický – organicky propojoval prvky z různých stylových období do celistvých děl.
Význam
Bartoň představoval vzácný typ komplexní hudební osobnosti, která spojovala skladatelskou, interpretační i pedagogickou činnost. Jako pedagog formoval desítky mladých skladatelů a přispěl k otevřené atmosféře na katedře skladby HAMU. Jeho přístup k výuce byl charakteristický laskavostí a schopností formulovat konstruktivní kritiku. V oblasti soudobé hudby působil jako propagátor a interpret, byl zakladatelem souboru MoEns zaměřeného na současnou tvorbu a dlouholetým členem souboru Ars cameralis, který propojoval starou a novou hudbu.
Zajímavosti
Opera Golem se stala první celovečerní českou operou napsanou a uvedenou po listopadu 1989, měla více než padesát repríz a byla natočena Českou televizí. Bartoň byl známý svou skromností – během rozhlasového rozhovoru odmítl zahrát vlastní skladby a raději prezentoval díla jiných autorů. Přes dlouhou a vážnou nemoc si zachoval smysl pro humor a optimismus, o čemž svědčí vzpomínky kolegů na jeho „dětsky čisté srdce“ a veselou povahu.