Týden s hudbou

Pravidelný kulturní přehled přináší opět hudební novinky, na které se můžeme těšit v příštím týdnu. Budou to zejména vyvrcholení festivalů Dvořákova Praha a Svatováclavský hudební festival, ale i koncerty, které připravuje Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK či Pražský komorní orchestr. Nechybí ani novinky z rádia Classic Praha.

Praha
Na závěr letošní Dvořákovy Prahy přivítáme v Rudolfinu (22. října od 20:00 hodin) proslulého estonského dirigenta a nestora dirigentské dynastie Neeme Järviho, který se „svým“ Estonským národním symfonickým orchestrem představí festivalovému publiku u nás méně známou hudbu svého krajana Heino Ellera a také proslulé dílo severské provenience, Houslový koncert d moll Jeana Sibelia. Sólového partu se zhostí s virtuozitou a zápalem sobě vlastním skotská houslistka, českému publiku dobře známá Nicola Benedetti. Úplnou tečku za letošním festivalem udělá „Romantická“ čtvrtá symfonie Antona Brucknera, Dvořákova současníka, s nímž jej pojila hluboká víra, nacházející svůj odraz i v hudebním odkazu.

O den později, 24. září, se na tomtéž místě v 19:30 hodin setkáme s Pražským komorním orchestrem pod taktovkou Zbyňka Müllera. Uvedou Čtyři písně na Čínskou poezii Pavla Haase, Beethovenovu Pastorální symfonii a Dvořákův Houslový koncert a moll. Sólisté večera jsou houslistka Olga Šroubková a barytonista Roman Janál.

Na počest Wolfganga Amadea Mozarta provádí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK od roku 2016 na zahájení komorních sezón zásadní Mozartova díla. Nastudování instrumentálních děl nesmrtelného skladatele se ujal vynikajícího dirigenta a cembalista Vojtěch Spurný. Zazní slavná Malá noční hudba a Osmý klavírní koncert, který dvacetiletý Wolfgang komponoval u cembala. Proto se jeho provedení ujme právě Vojtěch Spurný. Program završí brilantní symfonie Jana Václava Huga Voříška, velkého Mozartova obdivovatele, jehož jas rovněž pohasl předčasně. Program se koná v kostele sv. Šimona a Judy 24. a 25. září od 19:30 hodin.

V pátek 27. září zahájí v Rudolfinu (19:30 hodin) svoji sezónu Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem. Jedná se zároveň o první vystoupení rezidenčního sólisty sezony, arménského houslisty Sergeje Chačatrjana. Uvedou První houslový koncert Dmitrije Šostakoviče, Ouverturu pro smyčce, kterou složil polský skladatel Witold Lutosławski pro někdejší Symfonický orchestr Československého rozhlasu a věnoval ji muzikologovi Mirko Očadlíkovi a Dvořákovu Symfonii č. 8.

V sobotu 28. září na svatého Václava se do Smetanovy síně nastěhují hned tři varhaníci. Fyzicky titulární varhaník gotického chrámu Svatého Františka v Lausanne a jeden z nejzajímavějších hráčů našeho času Benjamin Righetti, svým dílem potom velikáni, na jejichž ramenou švýcarský rodák stojí. Zazní monumentální Desátá „románská“ varhanní symfonie Charlese-Marii Widora, který přes šedesát let vládl kůru v legendárním pařížském kostele Saint-Sulpice. Rovněž Maurice Duruflé působil na své kruchtě velmi dlouho, přičemž z hlediska varhanního jde o klíčové místo Paříže, vždyť kostel St-Étienne-du-Mont má nejstarší varhanní skříň ve městě. Koncert se koná dopoledne ve Smetanově síni Obecního domu od 11:00 hodin.

V neděli 29. září vyvrcholí v Rudolfinu festival Mladá Praha koncertem, na kterém se představí mladí interpreti, klavírista Yasuko Furumi, violoncellista Friedrich Thiele a hobojista Martin Daněk v doprovodu Severočeské filharmonie Teplice pod taktovkou dirigenta Tomáše Stančeka.

Brno
V neděli 29. září zahájí festival Moravský podzim koncertním provedením opery Philipa Glasse Einstein on the Beach (Einstein na pláži). Opera byla premiérována v roce 1976. Je napsána pro sbor a nazvučený soubor, jehož složení osciluje mezi komorním ansámblem a popovou skupinou. V roli vypravěčky se představí Suzanne Vega, účinkují Collegium Vocale Gent a Ictus Ensemble, které řídí Georges-Elie Octors a Tom De Cock.

Regiony
Součástí 62. ročníku festivalu Bezručova Opava je koncert v úterý 24. září od 19.00 hodin, na jehož programu bude Symfonie č. 9 d moll „S Ódou na radost“ op. 125 Ludwiga van Beethovena. Účinkuje Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, Janáčkovu filharmonii Ostrava diriguje Václav Luks. Jedná se zároveň o symfonický koncert abonentního cyklu JFO v kostele Sv. Václava v Opavě.

I v Českých Budějovicích se bude hrát Beethovenova Devátá, a to o dva dny později, 26. září od 19:00 hodin v divadelním sále Metropol. Vystoupí Lucie Hájková (soprán), Veronika Hajnová (mezzosoprán), Josef Moravec (tenor), David Nykl (bas), Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem, diriguje Jan Talich. Vedle Beethovenovy symfonie zazní též Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského.

V sobotu 28. září od 17:00 hodin začíná v ostravské Katedrále Božského Spasitele poslední koncert Svatováclavského hudebního festivalu, který připomene 30 let od sametové revoluce a tím i 30 let svobody s patřičným hudebním programem. Meditace na tradiční Svatováclavský chorál vznikla v prvním válečném roce (1914) a Suk v ní se strachem i nadějí hudebně umocňuje niternou prosbu „Nedej zahynouti nám ni budoucím“. Nesmrtelné poselství národního chorálu přechází v Kabeláčovo velkolepé Mysterium času – zamyšlení nad vesmírným děním, nad jeho nesmírnými oblastmi a pevnou zákonitostí, která jim vládne. Materiálem pro výstavbu mohutně gradačního Mysteria byla jediná navracející se a na maximum se napínající hudební myšlenka. Ta napodobuje chorálový cantus firmus, který dává dílu zvláštní rys jakési starozákonní prostoty a výrazové lapidárnosti. Vibrace ohromujícího díla se budou chrámovými zdmi svobodně linout až k Dvořákovu Žalmu 149 a vrcholné oslavě boží – efektnímu Te Deu z počátku jeho amerického období. Účinkují Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou Roberta Kružíka, Český filharmonický sbor Brno a sólisté Pavla Vykopalová a Roman Hoza.

Radio Classic Praha
Pravidelná Novinka týdne na Classic Praha představuje tentokrát nové supraphonské album s čistě českým repertoárem. Jedná se o Koncert pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka a Koncert pro klavír a orchestr „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Jedním z významných atributů této nahrávky je bezesporu výjimečná konstelace interpretů. Český dirigent i sólista a německý orchestr, který má ve své DNA český zvuk. Tedy Jakub Hrůša, Ivo Kahánek a Bamberští symfonikové. Všechna tři jména silně rezonují v evropském i světovém kontextu. Symbolický význam má pak volba repertoáru: tatáž světová válka, jež v důsledku připravila orchestrální hráče Německé filharmonie v Praze o jejich domov, a dala tak roku 1946 vzniknout Bamberským symfonikům, vyhnala Bohuslava Martinů z vlasti i z evropského kontinentu. Nahrávky vznikaly v letech 2017 a 2019 ve spolupráci se špičkovým týmem Bavorského rozhlasu v koncertním sále Bamberských symfoniků, jehož akustika patří k nejlepším v celé Evropě. Ukázka z tohoto CD zazní na Classic Praha v pondělí 23. září v 10:00 hodin.

Nikdo z těch, kteří se v neděli 21. prosince roku 1834 vypravili odpoledne na české představení do německého Stavovského divadla, to nemohl tušit. A přece tehdy poprvé zazněla ve hře Fidlovačka česká píseň písní. Budoucí hymna z vůle lidu. Nečekaná, neobvyklá. Žádná burcující melodie a plamenný text. Naopak. Lyrický popěvek bez děje. Oslava přírody, pocta místu, kde jsme se usídlili. Jeden z odrazů české duše. Kde domov můj. Příběh zprvu nenápadného dílka tvůrčího tandemu Škroup – Tyl je fascinující.  Co vše k němu vedlo, co mu předcházelo – a ovšem také, co po jeho uvedení následovalo… To vše vám prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria s názvem Česká píseň písní. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 23. září v 19:00 hodin.

Hostem Marka Šulce v pořadu Hudba v miléniu je v tomto týdnu člen činohry Národního divadla v Praze, herec a hudebník Igor Orozovič. Po maturitě na gymnáziu studoval Igor Orozovič dva roky muzikálové herectví na Konzervatoři Jaroslava Ježka a poté činoherní herectví na DAMU v Praze, kterou absolvoval v roce 2010 titulní rolí Moliérova Tartuffa a rolí Dr. Dorna v Čechovově Rackovi. V době studií už hostoval ve studiu Saint Germain-Rock Café v Praze (Armin ve Svaté zemi), v Divadle Na prádle (Ambrož v Kříži u potoka) nebo v Divadle Ta Fantastika (taneční role Želvák v Dámě s kaméliemi). Zahrál si na ostravských Shakespearovských slavnostech Tybalta v Romeovi a Julii. V roce 2009 prošel vítězně konkurzem na titulní roli Sofoklova Oidipa v činohře Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Vzápětí byl v tomto divadle angažován a mimo zmíněnou roli si tu zahrál vedle dalších i Mozarta v Shafferově Amadeovi, Orsina v Shelleyově hře Cenci, Nikolu Šuhaje v Baladě pro Banditu, Števu v Preissové Její pastorkyni, Rudu Gotheina ve Smrtihlavovi Martina Walsera, Jarka Lukavského v McNallyho a Yazbekově muzikálu Donaha! (Hole dupy), Algernona ve Wildově Jak je důležité míti Filipa nebo Faraona v muzikálu T. Rice a A. L. Webera Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť. Je spoluzakladatelem a spoluautorem Cabaretu Calembour, pro který kromě textů píše i hudbu a ve kterém s ostatními tvůrci účinkuje (Divadlo Kampa, Studio Ypsilon, Jazz Club Reduta). Spolupracoval i s dalšími divadly – Divadlo Ungelt (Kurtizána, Touha jménem Einodis), A studio Rubín (role Amína v inscenaci Svatá země). Tančí, zpívá, hraje na klavír, mluví třemi jazyky. Od roku 2013 je členem Činohry Národního divadla. Pořad má premiéru v úterý 23. září v 19:00 hodin.

Další díl pořadu Z archívu osobností je věnován přednímu českému houslistovi Bohuslavu Matouškovi. Bohuslav Matoušek se narodil v roce 1949 v Havlíčkově Brodě. Hudební nadání, stejně jako svoji celoživotní hlubokou náklonnost k hudbě Bohuslava Martinů, zdědil pravděpodobně po své mamince. Ta často vzpomínala, jak při očekávání příchodu svého syna na svět účinkovala celou sezónu na scéně Národního Divadla v Martinů zpívaném baletu Špalíček. Hře na housle se začal učit v pěti letech ve třídě profesora Zdeňka Němce a jeho studentem zůstal až do svých osmnácti. Od třinácti let také dojížděl do Prahy na soukromé hodiny k profesoru Jaroslavu Pekelskému. Po maturitě na havlíčkobrodském gymnáziu studoval na Hudební Akademii Múzických Umění v Praze u prof. Jaroslava Pekelského a později u prof. Václava Snítila. V roce 1969 se poprvé zúčastnil mistrovských kurzů u Arthura Grumiauxe v Curychu, jejichž úspěšné absolvování mu vyneslo pozvání i v dalších osmi letech, tentokrát k Nathanu Milsteinovi. V roce 1970 získal na mezinárodní Houslové soutěži Tibora Vargy v Sionu zvláštní cenu poroty a zároveň stipendium, které využil k jednoročnímu studiu u Wolfganga Schneiderhana v Lucernu. Již ve svých jednadvaceti letech vystoupil poprvé na festivalu Pražské Jaro. Hrál tehdy Dvořákův koncert s orchestrem České Filharmonie pod taktovkou dirigenta Lovro von Matačiče. Dva roky poté (1972) pak získal na mezinárodní soutěži téhož festivalu první cenu. V roce 1977 přišlo pozvání k japonskému Yomiuri Nippon Symphony Orchestra, kde poté dva a půl roku působil jako koncertní mistr a sólista.  Po návratu z Japonska (1980) se stal primáriem Stamicova kvarteta, v němž působil 15 let. Kvarteto nahrálo doma i v zahraničí přes 60 kompaktních disků a získalo dvakrát prestižní mezinárodní cenu Grand Prix du disque de l´Academie Charles Cros. V současnosti se Bohuslav Matoušek věnuje jak dráze sólového a komorního hráče tak i pedagogické činnosti. Na poli komorní hudby pravidelně koncertuje s kytaristou Petrem Seidlem, je členem Klavírního tria Antonína Dvořáka a Klavírního kvarteta Bohuslava Martinů a uměleckým vedoucím Okteta a Sexteta českých filharmoniků. Více o sobě a své oblíbené hudbě prozradí Ivanu Dlaskovi ve čtvrtek 26. září v 19:00 hodin.