Andreas Scholl se na festival Pražské jaro vrátil po sedmi letech, v roce 2016 se představil na koncertě věnovaném Henrymu Purcellovi. Letošní pražskojarní koncert věnoval Františku Ignáci Tůmovi (1704–1774), skladateli českého původu působícímu většinu života ve Vídni. Program tvořily převážně vokálně-instrumentální duchovní kusy z období Tůmova působení ve službách císařovny Alžběty Kristýny, matky císařovny Marie Terezie.
Koncert zahájila slavnostní kantáta Te Deum zkomponovaná pro sbor, orchestr – posílený o silnou dechovou složku – sólový soprán, alt, tenor a bas. Následovala dvě moteta Mottetum de tempore a Motteto de S. Joanne Baptista pro sólový – často poměrně virtuózní – alt, komornější orchestr a v případě druhého jmenovaného také sbor. Druhou polovinu koncertu zahájil jediný světský kus, třívětá Sinfonia a 4, v níž dostal prostor samotný orchestr, který předvedl energický a výrazově bohatý výkon. Následovalo opět moteto pro sólový alt a orchestr, Motetto per ogni tempo střídající kontrastní árie a recitativy. Na závěr zazněl kus Dixit Dominus, dramaturgicky velmi vhodně zvolený, v němž se představili opět všichni sólisté, sbor, a orchestr posílený o dechové nástroje – dva pozouny, dvě clariny, fagot a cink.
Hlavní hvězda večera, německý kontratenorista Andreas Scholl, se brilantně a s interpretační jistotou ujal sólových altových partů. Svým přirozeným a uvolněným projevem bez jakýchkoliv manýr předvedl profesionální výkon, který byl neustále „ve službě“ hudbě. Vedle Scholla se jako sólisté představily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, tenorista Ondřej Holub a basista Jiří Miroslav Procházka. Všichni do jednoho předvedli maximálně profesionální výkon a velkou pěveckou i interpretační zkušenost.
Soubor Czech Ensemble Baroque, který se zaměřuje na autentickou interpretaci hudby převážně z období baroka a klasicismu opět dokázal, že patří mezi přední ansámbly tohoto typu. Jak u jeho instrumentální tak i vokální složky musím ocenit krásu barvy zvuku, jeho jednotu a celkový výraz. Sbor – u něhož je nutné vyzdvihnout práci sbormistryně Terezy Válkové – krásně kontrastoval se sólovými pasážemi a orchestr na tyto kontrasty velmi citlivě reagoval.
Jediné, k čemu bych měla drobnou výhradu, je volba prostoru. Zvolenému repertoáru by podle mého názoru více prospěl spíše komorní nebo sakrální prostor než Dvořákova koncertní síň, v níž se subtilnější zvuk barokních nástrojů i hlasů občas lehce ztrácel.
Velmi pozitivně vnímám, že i přes přítomnost hvězdného Andrease Scholla koncert nepůsobil jako koncert zvučného jména, ale především jako večer skutečně zasvěcený hudbě, což by nemuselo být věcí zcela samozřejmou. Z celého večera na mě dýchalo vzájemné partnerství všech interpretů – sólistů, sboru, orchestru – kteří si byli vědomi toho, že především tvoří jeden hudební celek. Dohromady tak představili dílo svého času velmi úspěšného, ale široké veřejnosti relativně méně známého českého skladatele s velkou pokorou.
Pražské jaro: Andreas Scholl & Czech Ensemble Baroque
31. května 2023, 20:00 hodin
Rudolfinum, Dvořákova síň
Program
František Ignác Tůma: Te Deum
František Ignác Tůma: Mottetum de tempore
František Ignác Tůma: Motteto de S. Joanne Baptista
František Ignác Tůma: Sinfonia a 4
František Ignác Tůma: Motetto per ogni tempo
František Ignác Tůma: Dixit Dominus
Účinkující
Andreas Scholl – kontratenor
Romana Kružíková – soprán
Pavla Radostová – soprán
Ondřej Holub – tenor
Jiří Miroslav Procházka – bas
Czech Ensemble Baroque
Jana Anýžová – koncertní mistryně
Tereza Válková – sbormistryně
Roman Válek – dirigent
