Baryton Tomáš Král: Češi mají unikátní barvu hlasu

  1. 1
  2. 2

V jakém smyslu?
Teď budu naschvál generalizovat: My Češi – ani ne Slované, ale přímo Češi – máme unikátní hlasy ve smyslu barvy hlasů a jsme velice snadno rozeznatelní od ostatních. Angličané mají perfektní instinkt na čtení not, stejně tak Francouzi, Němci mají znalosti a techniku, jsou připravení, ale nemají hezkou barvu hlasu, Poláci, tam je to takové… (úsměv) … ale trošku zpátečnické, Slováci mají hodně italský přístup. Holandsko a Belgie, tam je to něco mezi Francií a Německem… Češi mají unikátní barvu. A tak trochu na to ale sázíme. Je nám to pohodlné, ale už techniku trochu „šolícháme“. Bezesporu už pak „šolícháme“ znalosti a obecně určitý širší historický kontext. Bylo by krásné, kdybychom měli všechno, ale zatím se tím, co máme, uživíme. Jsme rozeznatelní.

Máš nějaký recept na to, aby tam při tvých výkonech co nejvíc „bylo všechno? Můžeš trochu pohovořit o tom, co děláš, aby tvé výkony byly úrovní co nejkonzistentnější?
Profesorka mi říkávala: „Musíš se snažit, aby i tvůj nejhorší výkon vždycky měl úroveň.

Mariánské nešpory – Tomáš Král – kostel sv. Anny – Pražská křižovatka Praha 2015 (foto © Collegium 1704 / Petra Hajská)

Ale jak toho docílit?
Vědomou prací na pěvecké technice, dobrou přípravou na každý výkon a nastavením si pravidelné předkoncertní rutiny.

A předpokládám, že podobně pracuješ s trémou, i když vlastně… Míváš trému?
Mívám pocit zodpovědnosti.

Pěkně opsáno. Poslední otázka: Jakou radu bys dal začínajícím zpěvákům? Prosím o radu do jejich hudebního života. Co hlavně dělat, čeho se přidržet, aby se úspěch dostavil?
Ze všech lidí, které poznáš, si brát jen to nejlepší. To platí celoživotně a v jakékoli oblasti života. Nezaobírat se tím, na co nemám vliv, a nenechat se svést na scestí negativními myšlenkami o tom, že něco nejde. Buď máš problém, nebo nemáš problém. Když ho nemáš, je všecko super. Když ho máš, tak potom ho buď můžeš vyřešit, nebo nemůžeš vyřešit. Když ho nemůžeš vyřešit, tak se nic nedá dělat – všecko je v pohodě. Když ho můžeš vyřešit, tak je tam řešení a všecko je opět v pohodě. To je můj, trochu „sebeoblbovací“, přístup k věci, ale je důležitý ke zdravému optimismu.

Snažím se brát z lidí opravdu jen to, co je k dobru věci. Je to trochu alibismus, protože ta selekce je na mně. Ale z dirigenta si nebudu brát to, že je naštvaný, vezmu si to, když je inspirativní. Z kolegy zpěváka si nevezmu špatnou techniku, ale vezmu si jeho krásnou muzikalitu. Sice se mi nemusí líbit, jak hraje nějaký houslista, ale líbí se mi, jak komunikuje s ostatními hráči, a to si z něj odnesu… Takhle se snažím přistupovat ke každému, koho potkám.

Tomáši, mockrát děkuju za rozhovor.

5 3 votes
Ohodnoťte článek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments