Beethoven jako závislost

Už v pondělí začíná v Anežském klášteře nový koncertní cyklus klavírních recitálů pod titulem Saleem Ashkar Beethoven Residency. Izraelsko-palestinský klavírista Saleem Ashkar přednese během čtyř večerů základ světové klavírní literatury – Beethovenovy klavírní sonáty. „Moje láska k Beethovenově tvorbě přerostla v osobní záležitost,“ nechal se slyšet čtyřicetiletý klavírista, rodák z Nazaretu. Už v létě se s cyklem Beethovenových sonát představil na několika koncertech v Izraeli, v aktuální sezoně s ním přijíždí mimo jiné právě i do Prahy.

Pro začátek aspoň jedna otázka k vaší dosavadní kariéře: Jaké osobnosti a události byly z vašeho pohledu pro ni klíčové?

Myslím, že důležitá byla první šance, kterou mi v sedmnácti letech dal Zubin Mehta – vybídl mě, abych s ním hrál Čajkovského koncert. Znamenalo to pro mě potvrzení mého potenciálu, a to dokáže mladému člověku dodat energii. Velký vliv na můj vývoj měla samozřejmě také několikaletá spolupráce s Danielem Barenboimem, společné koncertování v Carnegie Hall v tak mladém věku bylo pro mě nezapomenutelné.

Do Čech se vracíte opakovaně. S jakými pocity?

Mám dojem, že to je místo, kde kultura a zvláště hudba hrají ústřední roli, což je skutečně úžasné a v naší době bohužel vzácné. Vaše kultura je výsledkem různých vlivů, je velmi zajímavá a také evropská v nejlepším smyslu slova.

Praha měla v minulosti možnost poznat mimo jiné právě i vašeho Beethovena, se kterým teď znovu přijíždíte. Hrajete jej často?

Ano, velmi často. Cítím velkou spřízněnost s Beethovenem, ovšem nejen s ním, mám rád i jiné skladatele.

Jakým vývojem prošel váš vztah k Beethovenovi? Co hlavně vás na něm přitahuje?

Myslím, že díky tomu, že jsem hrál kompletní cyklus jeho sonát, začal jsem mnohem lépe rozumět jeho hudbě. Mám dokonce pocit jakési symbiózy. Ta hudba má nekonečnou hloubku, jedna kratičká fráze může znamenat velmi mnoho, tolik věcí najednou. Člověk v ní může neustále objevovat nové věci. Mám k ní skutečně hluboký láskyplný vztah.

Před časem jste se nechal slyšet, že u Beethovenovy hudby se zabýváte rozdíly mezi jejím vnímáním v době jejího vzniku a dnes. Jaké podle vás jsou ty hlavní odlišnosti?

Ano, to je zajímavá otázka: Jak posloucháme Haydna a Beethovena, když už máme „v uchu“ Wagnera a Bouleze? Je neuvěřitelné, jak pružné je naše vnímání, ještě pořád dokážeme zažít velkou radost z překvapujícího obratu v Haydnově hudbě, ačkoliv Wagnerovi dá mnohem víc práce, aby nás překvapil. Na druhé straně se způsob, jakým hudbě nasloucháme, i role hudby vůbec velmi změnily, naše doba je rychlá a velmi vizuálně zaměřená, a to jsou změny, které ani nedokážeme doopravdy změřit. Mám ale pocit, že naše společnost zápolí s „čistotou“ naslouchání.

Bezpochyby s tím souvisí i samotná interpretace Beethovenových kompozic v době jejich vzniku a dnes. Je hodně rozdílná?

Je velmi zajímavé sledovat, co říkali různí lidé, kteří Beethovena znali a studovali s ním, člověk se z toho hodně dozví, dokonce i to, že se v mnoha věcech mezi sebou neshodnou! Člověk k tomu tedy musí přistupovat velmi obezřetně, nikdo nemá definitivní odpověď. Zdá se, že co se týče piana, Beethoven si přál, aby zpívalo, věnoval velkou pozornost hraní legata, změnám tempa a definici charakteru, což jsou věci, které by nás měly zajímat i dnes.

Můžete prosím stručně popsat váš nejnovější beethovenovský projekt, se kterým se od října do dubna představíte i v Praze?

Budu hrát čtyři recitály, kde zazní pouze Beethovenovy sonáty.

S cyklem Beethovenových sonát se chystáte i do dalších evropských měst. Kde všude jej budete hrát? A čím hlavně chcete v tomto známém repertoáru zaujmout?

Budu hrát tuto sezonu další dva celé cykly v berlinském Konzerthausu a na festivalu v Osnabrücku. Bude to úžasná sezona, během níž se budu moci ztratit ve světě Beethovenovy hudby. A přesně to se snažím vytvořit i pro své posluchače, chci, abychom všichni měli příležitost na jeden večer se zcela ponořit do této intenzivní hudby. Ta hudba doslova žhne, a to zvláště tehdy, nebo dokonce i tehdy, když šeptá. Je vždycky tak přímá a přitom velmi osobní. Takže večer s Beethovenem by měl člověka proměnit.

A jaké jsou vaše plány do budoucna krom Beethovena?

Uvažuji o cyklu se Schumannem, zahrnujícím propojení mezi hudbou a literaturou v Schumannově klavírní tvorbě. Mám rád cykly!

Děkuji za rozhovor, hodně dalších úspěchů nejen s Beethovenem!

 

Vizitka:
Saleem Ashkar se narodil v roce 1976. Izraelsko-palestinského rodáka z Nazaretu objevil Zubin Mehta. Ashkarovi bylo teprve sedmnáct let a Mehta mu dal příležitost zazářit při vystoupení s Izraelskou filharmonií. Ve věku dvaadvaceti let Saleem Ashkar debutoval v newyorské Carnegie Hall a zařadil se tak mezi nejvýraznější klavíristy současnosti. Je častým hostem nejvýznamnějších světových orchestrů, jako jsou Vídeňští filharmonici či Chicagští symfonici, a vystupuje na prestižních pódiích. Pravidelně hraje s dirigenty zvučných jmen jako Daniel Barenboim, Zubin Mehta, Riccardo Chailly či Christoph Eschenbach. Od roku 2013 nahrává pro společnost Decca. Saleem Ashkar je velvyslancem Hudebního fondu, který podporuje rozvoj hudebníků a hudebních škol v konfliktních oblastech a rozvojových zemích.
(zdroj: beethoven-residency.cz)

www.saleemashkar.com

Překlad rozhovoru Kateřina Bodnárová