Boitův solitér Mefistofeles

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Neexistují ani neznámí, ani nepochopení géniové.
Proti tomu se staví přírodní zákon, ten, jenž praví,
že dav smrtelníků více potřebuje velké duchy,
než velcí duchové potřebují dav.“ 

Arrigo Boito


Arrigo Boito
(1842–1918) je pravděpodobně jediný skladatel v historii, který vděčí za svoji popularitu jedinému hudebnímu dílu. Tím dílem je opera Mefistofeles.

Boito patřil k nejvšestrannějším a nejvzdělanějším uměleckým osobnostem své doby. Dlouho byl ceněn více jako spisovatel (novinář, básník, libretista) a překladatel než skladatel. Pro většinu neitalských hudebních kruhů byl znám především jako ten, kdo napsal Verdimu libreta k Otellovi (1887) a Falstaffovi (1893). Když mu byl v roce 1893 udělen na univerzitě v Cambridgi titul čestného doktora hudby, bylo o něm referováno jako o libretistovi-skladateli. Librety zásobil řadu italských autorů včetně Franca Faccia (Amleto, 1865), Alfreda Catalaniho (La falce, 1875) a Amilcara Ponchielliho (La Gioconda, 1876) a není pochyb, že na úspěchu Verdiho přepracované verze Simona Boccanegry (1881) a zejména obou jeho posledních výše jmenovaných oper má svůj podíl i vynikající literát Boito. Podílel se na reformách římské konzervatoře, zasazoval se o zlepšení zákona o autorských právech a publikoval řadu článků, které dokumentovaly jeho výjimečnou vzdělanost. Byl vášnivý čtenář, obdivoval a studoval (po celý život) Danteho, Shakespeara a Victora Huga. Shakespeare byl i na začátku jeho bouřlivého uměleckého a milostného vztahu s herečkou Eleonorou Duse; pro ni přeložil a upravil Antonia a Kleopatru, Romea a Julii a Macbetha.

„Rozhněvaný mladý muž“
Myšlenkou na operní faustovský námět se Arrigo Boito začal zabývat už někdy počátkem šedesátých let. Dokončil studia na milánské konzervatoři a v roce 1862, to mu bylo dvacet let, se vypravil se svým blízkým (a celoživotním) přítelem a spolužákem z milánské konzervatoře, skladatelem a později úspěšným dirigentem mimo jiné v milánské La Scale Frankem Facciem (1840–1891) do Paříže. Hraběnka Clara Maffei ho vybavila doporučujícím dopisem pro Giuseppa Verdiho, který sem přijel v únoru 1862 s Giuseppinou Strepponi na zpáteční cestě z Petrohradu. Verdi přijal oba mladíky velmi srdečně a Boitovi nabídl spolupráci; požádal ho o text pro kantátu Inno delle nazioni (Hymna národů), kterou si u Verdiho objednala Mezinárodní výstava v Londýně. S textem byl velmi spokojený a věnoval Boitovi zlaté hodinky jako projev uznání jeho práce…V Paříži se Boito a Faccio seznámili také s Victorem Hugem, Hectorem Berliozem a Gioacchinem Rossinim a byli svědky obrovského úspěchu Gounodova Fausta v Théâtre-Lyrique. Ale když se Boito vrátil z cest (kromě Francie pobýval v Německu a v Polsku) domů, zaměřil se především na literaturu. Psal básně (některé z nich přeložil Jaroslav Vrchlický a zařadil do publikace Poesie italské nové doby), povídky a jako novinář a divadelní kritik se stal jedním z hlavních reprezentantů milánské scapigliatury (v doslovném překladu neučesanost, nevázanost, bohémství), skupiny „rozhněvaných mladých mužů“, nespokojených a revoltujících intelektuálů. Dalšími osobnostmi tohoto seskupení byli skladatelův bratr, architekt, historik a publicista Camillo Boito (1836–1914), básník a novinář Iginio Ugo Tarchetti (1839–1869), malíř, básník a libretista Emilio Praga (1839–1875) a spisovatel a politik Carlo Dossi (1849–1910). Byli silně ovlivněni romantismem, odmítali dobové kánony v náboženství i umělecké oblasti, tradiční stereotypní formu, snažili se docílit stylistického a jazykového pokroku. Arrigo Boito ve svých básních inklinoval k metaforičnosti, esoterice, experimentování jak v oblasti metra, tak lexika, a využíval slovní zásoby od středověkého jazyka až po soudobé prostředky. Spolu s Emiliem Pragou založil časopis Figaro, který se stal platformou scapigliatury. Za její manifest byla považována báseň Arriga Boita Dualismo uveřejněná ve Figaru v roce 1863; dualismus byl chápán jako způsob, jakým scapigliáti nahlíželi na svět.

Arrigo Boito, syn italského malíře miniaturisty Silvestra Boita a polské hraběnky Józefy/Giovanny Radolinské, se považoval za ryzího Itala povolaného k tomu, aby umění své vlasti vymanil z dosavadních stereotypů, zbavil je provincionalismu a zařadil do čela evropské kultury. Jakkoli byl angažovaný takřka ve všech formách písemnictví, za nejvyšší formu umění považoval hudbu, „královnu všech umění, bohyni…“. Byl fascinován evropským hudebním odkazem, jako jeden z mála Italů té doby propagoval Beethovena a Wagnera. Hlásal nezbytnost znovuvzkříšení italské instrumentální hudby, k čemuž mělo napomoci studium klasických děl německé hudby, Bacha, Haydna, Schumanna, Beethovena a Mendelssohna. Sám ale k oživení této oblasti nepřispěl; zanechal jen nedokončený rukopis Symfonie a moll. Nejdůležitějším hudebním uměním pro něho byla opera. Nikoli ovšem ta, která vládla v Itálii.

Na stránkách Figara horlil o „pravém operním umění“. Konvenční formy staré italské opery zavrhl a volal po nutnosti, aby „italské umění uniklo z okruhu starého umění“. Ve Figaru také uveřejnil principy, které považoval za nezbytné pro uskutečnění „pravé operní formy“. Je nutné zrušit árie, ronda, kabalety, stretty, ritornely a nahradit je novými dramatickými a hudebními formami, osvobozenými od konvencí. Opera musí být „nejvyšší inkarnací dramatu“ (Cronache dei teatri, Figaro, 21. ledna 1864). Kdo bude ale ten, jenž italské opeře ukáže správnou cestu? Kupodivu východisko Boito neviděl v hudebních dramatech Richarda Wagnera. Ten se mu sice „ve své trojroli básníka, skladatele a estetizujícího filozofa“ zdál být tím, kdo „je zrozen a předurčen k naplnění onoho poslání obrody …“, nicméně Wagnerova dramata mu připadala v konfrontaci s tímto posláním „těžkopádná a směšná“ a jejich dramaturgický plán považoval za nefunkční. Například Valkýru přirovnal k lokálce, která potřebuje nekonečně dlouhou dobu, než se dokodrcá do cílové zastávky…

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Hodnocení

Vaše hodnocení - Boito: Mefistofeles (ND Praha)

[yasr_visitor_votes postid="147210" size="small"]

Mohlo by vás zajímat