Chopinův poslední klavír získal zpět svůj hlas

Poslední klavír, na který hrál skladatel Fryderyc Chopin, po půlstoletí znovu ožil. Náročným úkolem jeho restaurace byl pověřen americký odborník na historické klavíry Paul McNulty, který působí v Čechách.

Paul McNulty (zdroj Viviana Sofronitsky)
Paul McNulty (zdroj Viviana Sofronitsky)

Koncem listopadu 1848 daroval chronicky nemocnému Chopinovi jeho přítel, pařížský klavírník Camille Pleyel, klavír s číslem 14810. Tento nástroj byl posledním klavírem, u kterého skladatel seděl a skládal hudbu až do své smrti 17. října 1849. Po Chopinově skonu jej zakoupila jeho žačka a nadšená obdivovatelka Jane Stirlingová. Později darovala klavír Fryderykově sestře Ludwice. V roce 1924 byl prodán Národnímu muzeu ve Varšavě, kde byl vystaven až do vypuknutí Varšavského povstání v srpnu 1944, kdy byl odvezen to Rakouska. Do Varšavy se vrátil v roce 1946. V padesátých letech byl nějakou dobu vystaven v Chopinově rodném domě v Żelazowé Woli. Od roku 2005 je nástroj uložen v Institutu Fryderyka Chopina.

Jako každý hudební nástroj také klavír stárne, ovšem na rozdíl od houslí, které s věkem „zrají“, u klavíru dřevo ztrácí pružnost a je třeba nástroj renovovat. Chopinův klavír již restaurací prošel – v 50. letech 20. století. Chybou byla ovšem výměna strun za moderní, které znehodnotily unikátní zvuk klavíru.

Paul McNulty, americký specialista na historické klavíry, nyní Chopinův klavír zrestauroval. Považuje tento nástroj za jeden z nejzachovalejších Pleyelů. Práci na tomto unikátním historickém klavíru označil za „nejzajímavější věc, jakou kdy dělal“. Velká část původního nástroje byla zachovalá a citlivě zrestaurována ještě v době, kdy byl v držení Chopinovy rodiny a během pozdějšího historického restaurování. Mezi nejdůležitější úpravy, které byly provedeny, patřila úprava mechaniky a výměna strun za takové, které se více podobaly původním, jaké používala Pleyelova manufaktura.

Dobové struny měly jiné složení než ty moderní – což bylo pro opravu Chopinova klavíru zásadní. Nové, historicky správné struny, byly vyrobeny v dílně německých specialistů Vogel & Sheer, kteří se specializují na výrobu součástek pro historické hudební nástroje. Typ struny použitý na nástroji Pleyel je jejich téměř čistě železná struna zvaná Westphälisches Eisen.

Texaský rodák Paul McNulty vlastní dílnu v Divišově u Českého Šternberka a jeho historické klavíry jsou známé svou kvalitou a dobovou přesností. Více než tři sta klavírů putovalo k významným sólistům a předním institucím po celém světě. Je prvním moderním výrobcem klavírů, který úspěšně postavil koncertní repliky klavírů Chopinovy éry. Rozhor s McNultym jsme publikovali zde.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments