Čtyři podoby opery Prodaná nevěsta

  1. 1
  2. 2

Od první premiéry opery Prodaná nevěsta již uplynulo hodně let a je možné s jistotou říci, že se tato opera, zkomponovaná Bedřichem Smetanou, stala operní hvězdou prvního řádu. Byla provedena v Čechách i v celém světě tolikrát, že to snad nejde ani spočítat. Přitom málokdo ví, že její vznik byl složitý, a že znění opery tak, jak ji známe dnes, předcházely tři dosti odlišné verze, jež tendovaly více k operetě a obsahovaly mnoho mluveného textu. Důležité je též zdůraznit, že na rozdíl od ostatních Smetanových oper je dokumentace o vzniku Prodané nevěsty poměrně chudá, takže hudební historici se spíše mnoha věcí domýšlejí, než je relevantně dokazují.


B.Smetana: Prodaná nevěsta (ND Praha 2008/režie M.Švecová/M.Dvorský-Jeník, P.Vykopalová-Mařenka)

Snad by bylo dobré na úvod zasadit vznik Smetanovy komické zpěvohry – tak zní správně podtitul Prodané nevěsty – do několika událostí tehdejšího operního světa, tedy do světa 19. století, kdy operní žánr do slova a do písmene vládl hudební kultuře Evropy. Premiéře Prodané nevěsty v roce 1866 předchází roku 1865 premiéra Tristana a Isoldy Richarda Wagnera v Mnichově, rok po premiéře Prodané nevěsty zaznamenáváme v roce 1867 uvedení Dona Carlose Giuseppe Verdiho v Paříži a v roce 1868 umírá Gioacchino Rossini, považovaný tehdy za největšího operního skladatele všech dob. Smetanovi samotnému je v době premiéry Prodané nevěsty 42 let, není tedy žádným mladíkem, jak by se snad dalo usuzovat z faktu, že šlo o jeho druhou operu.

B.Smetana: Prodaná nevěsta (1.verze opery/Ústí nad Labem 2009/režie K.Štaubertová/L.Sass-Mařenka, J.Kovacs-Jeník)

Evropské operní „okolí“ a obrozenecká atmosféra v Čechách měly jistě na Smetanovu tvorbu vliv, a to i v případě Prodané nevěsty. Sám Smetana se několikrát vyjádřil, že tato opera vznikla jako reakce na kritiku jeho dosavadní tvorby v tom smyslu, že je Wagnerovým epigonem. Smetana uvádí, že jeho vzorem při komponování byly Mozartovy komické opery. Nejen Smetana to tehdy v Čechách vskutku neměl jednoduché, neboť hlavním hodnotícím kritériem české hudební tvorby bylo, do jaké míry je odrazem písní a tanců národních, tedy českého historického folklóru. Možná to mělo i vliv na první verze této opery, kterou sám Smetana zpočátku nazýval operetou.


Národní divadlo Praha 2008

Není čemu se divit. Libreto Karla Sabiny bylo oproti dnešní podobě hodně upovídané. Mimochodem u Sabiny si ho objednal sám Smetana tak trochu v rozporu s tehdejší praxí, kdy libretisté po desítkách vnucovali svá libreta operním skladatelům a dokonce za libreto Sabinovi zaplatil ze své vlastní kapsy. I název Prodaná nevěsta vymyslel Smetana s tím, že předehru k opeře zkomponoval před tím, než začal pracovat na vlastní opeře. Byl to trochu zvláštní postup, protože operní skladatelé většinou komponují předehru až po dokončení vlastní kompozice opery. Sabina si dle slov Smetany na textu nedal příliš záležet, ba ho prý vyloženě odbyl, což by bylo možno posoudit pouze podle původní podoby libreta, která je snad ještě k dispozici v opisu z inspicientovy kopie pro premiéru v roce 1866, byť již tehdy v něm Smetana škrtal. Pro určitou nedbalost svědčí i nedokonalost hlavní zápletky, ve které se Jeník upisuje Kecalovi podpisem Jeník Horák Ve skutečnosti se Jeník nejmenuje Horák, ale Mícha a tak podle tehdejších zákonů Rakousko-uherské monarchie by byl Jeník Mícha odsouzen k několika letům vězení za vyložený podvod. V textu je ještě několik nesrovnalostí, které běžný divák ani nepostřehne. Tak například ve třetím jednání zpívá Ludmila Krušinová, tedy matka Mařenky, upozorňujíc na Vaška v pozadí scény: “Aj vizte, tam na hrázi zevluje“, byť podstatná část děje je založena na tom, že Krušinovi Vaška nikdy neviděli a asi proto jim ho Kecal popisuje v krásné árii z 1.jednání slovy: “Mladík slušný a mravů víc tichých………“. Celý děj je vůbec založen na tom, že několik hlavních osob se navzájem nezná, nikdy se neviděli nebo někoho nepoznávají (viz postava Jeníka), což je ve vztahu k dějišti opery, tedy malé vesnici, více než s podivem.

Ústí nad Labem 2009 (J.Čejka-Kecalová-postava připsaná ústeckými inscenátory)
 
Opera byla hotova zřejmě 15.3.1866 dle data v autografu partitury. Měla dvě jednání. Oproti finální verzi chyběly všechny tance, pijácký sbor „To pívečko…….“, pochod komediantů a árie Mařenky „Ten lásky sen“ s tím, že všechny dnešní recitativy byly mluvené a neseškrtané, jak již bylo uvedeno. Premiéru opera měla dne 30.5.1866 v Prozatímním divadle. Smetana měl dle smlouvy s tehdejším ředitelem Thomé obdržet 100 zlatých za každé představení do 6 repríz a za každou další reprízu 30 zlatých. Pokud budeme aplikovat na honorář Smetany text známé lidové písně „Já do lesa nepojedu….“, kde se uvádí, že sekera je za dva zlaté, mohl si Smetana za jeden honorář ve výši 100 zlatých pořídit padesát seker, z čehož můžeme dovodit, že se v případě jeho honoráře nejednalo o nějakou závratnou částku. Premiéra opery byla velice slabě navštívena a podobně to vypadalo i při reprízách, kterých vskutku mnoho nebylo. Snad měla na tehdejší návštěvnost vliv počínající rakousko-pruská válka. Nicméně ředitel Thomé byl velice nespokojen, snad i z toho důvodu, že musel Smetanovi vyplatit honorář ze svého, jelikož výnosy z prodeje vstupenek byly minimální. Učinil to se slovy: “Mit der Prodana ist nichts“.
Národní divadlo Praha 2008 (I.Kusnjer-Mícha, L.Vele-Kecal, Y.Škvárová-Ludmila)
 
Druhá verze opery vznikla až pro třetí provedení dne 27.10.1866. Nedostatek tehdy tolik žádaného tance v opeře Smetana poměrně narychlo vyřešil tak, že do opery umístil „Tanec cikánů“, který ovšem složil jako variaci na tanec pražské chudiny z jeho první opery Braniboři v Čechách a přidal i komediantské scény. Premiéře byl přítomen i císař František Josef I., kvůli kterému byl pouze pro jedno představení vypuštěn kuplet Principála „Ten staví se svatouškem……“, aby ho nepohoršil svou frivolností, a který již ve finální verzi nenajdeme.
Ústí nad Labem 2009
 

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat