Dvořákova Praha za dveřmi. Ptali jste se Marka Vrabce

Umělecký ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus 

Dobrý den, zajímalo by mě, jak dlouho vám trvalo podepsání smlouvy s Christianem Thielemannem, než se vám ho povedlo pro letošní zahajovací koncert dostat do Prahy? A můžete alespoň naznačit, v jakých řádech se pohybuje jeho honorář? Děkuji (NS)

Všimněte si, že letošní Dvořákova Praha začíná o něco dříve – abychom pana dirigenta Thielemanna vůbec poprvé v Praze představili, tak jsme mu přizpůsobili dokonce i termín zahájení festivalu. Smlouva byla náročná a zahajovací koncert je nákladný. Komplikace ale stály za to: poprvé je zahajovací koncert Dvořákovy Prahy přenášen nejenom Českou televizí, ale prostřednictvím společnosti Unitel Classica šířen do celého světa.

Velmi mám ráda Dvořákovu Svatou Ludmilu a dodnes vzpomínám na provedení na Pražském jaru s tehdy začínající Evou Urbanovou. Bohužel se toto oratorium hraje velmi málo, můžeme se těšit, že alespoň na Dvořákově Praze jej vbrzku zařadíte? Zájem by byl určitě obrovský! Děkuji! (Eva Smetanová, Praha)

V rámci festivalové řady Dvořák Collection uvádíme na Dvořákově Praze postupně velké symfonické celky. V roce 2014 jsme uvedli postupně všechny liché symfonie Dvořáka od První až po Devátou, v roce 2015 je následovaly symfonie sudé. Letos Dvořák Collection uvede všechny symfonické básně Dvořáka a v příštím, jubilejním roce festivalu chystáme řadu vokálně instrumentálních děl – na Svatou Ludmilu se můžete těšit v roce 2018.

Dobrý den, jak teď s odstupem dvou let vidíte váš vstup do Dvořákovy Prahy? V čem si myslíte, že jste se se svým týmem odlišil od předchozího vedení, a co je vaším hlavním přínosem? A co byste do budoucna na Dvořákově Praze chtěl dál výrazněji vyprofilovat? (muzikant)

Nabídka pracovat pro Dvořákovu Prahu přišla před čtyřmi lety a pro mě ve správnou chvíli. Umožnila mi uplatnit zkušenosti z téměř dvacetiletého budování jiného hudebního festivalu (Struny podzimu) a zkušenosti z Kennedyho Centra i letité kontakty. Mám radost, že se Dvořákova Praha díky nové programové koncepci tak jasně vyprofilovala a že pokračuje v ambici být festivalem, který dělá čest svému jménu, festivalem českým a přece světovým.

Borise Berezovského jsme na Dvořákově Praze už slyšeli, proč jste ho vybrali pro letošní ročník znovu? Nestálo by za to slyšet ho v nějakém dvořákovském repertoáru? (Radek Hradil)

Slyšel jsem hrát Borise Berezovského vloni ve Francii a ze všech kandidátů na tak zvaný velký recitál, jichž si vedu neustále aktualizovaný a pořadí měnící seznam, s Lisztovými Transcendentálními etudami prostě u mě zvítězil. S Dvořákovou klavírní tvorbou ale máme také zajímavé plány.

Dobrý den, mám dotaz z jiného soudku: Jak to bude se dál se Strunami podzimu? Děkuji předem za odpověď. (Božena Teichmanová)

Festival Struny podzimu si po dvaceti úspěšně završených letech vybírá letos zasloužený oddychový čas a v letošním roce se neuskuteční. Unikátní koncept festivalu a značka Struny podzimu ale nekončí.

Loni jste koncertně uvedli Dvořákova Alfréda, což řada milovníků jeho bohužel v mnoha případech nehrané operní tvorby velmi uvítala. Proč jste něco podobného nepřipravili i pro letošek? Děkuji. (Alena S.)

Příprava operního titulu, navíc takového, který by byl objevem, jako byl Dvořákův Alfred, je nesmírně náročná. Vlastnímu provedení na festivalu předchází dlouholetá muzikologická práce, příprava a vydání notových materiálů, získání vhodných interpretů, které musíte pro dílo nadchnout, přestože jde o dílo, které se přes svou objevnost nejspíš nestane repertoárovým hitem. Na dalším dvořákovském titulu pracujeme a plán na koncertní provedení oper – a to nejen Dvořákových – máme na pět let, první z nich uvedeme ale až v roce 2019.

Dobrý den, jak na tom je Dvořákova Praha s rozpočtem? Zajímala by mě celková výše nákladů a poměr, v jakém je pokryt z veřejných a privátních zdrojů. Hodně se v poslední době mluví také o zvláštním financování velkých festivalů. Můžete vysvětlit, proč to je třeba? Upřímně, proč by měl být brán jiný metr na velký festival a jiný na festival, který je v nějakém menším městě? Vždyť pro dotyčný region může mít možná i větší význam, než Dvořákova Praha pro metropoli. Děkuji za odpověď a přeji vám hodně zdaru! (Václav Slaný, Hradec Králové).

Otázku financování přenechám řediteli Akademie klasické hudby, jež je pořadatelem Dvořákovy Prahy. Máte pravdu, že festival v malém městě může mít pro region nevyčíslitelný význam. Ostatně i Salcburk, Glyndebourne nebo Verbier nejsou velká města, a mají přitom  rozpočty, o kterých se nám jenom zdá. Vyrostly do podoby velkých festivalů a jsou dnes velkoryse financovány, protože jsou vnímány jako důležitá kulturně-společensko-ekonomická instituce, pýcha regionu, nebo dokonce národa. Bez stálé, koncepční podpory města, země, státu a sponzorů by nebyly, co jsou.

Provozovat prvotřídní umění je totiž drahé: čím ambicióznější jsou vaše umělecké plány, tím větší ztrátu generujete a o to větší dotaci potřebujete. Myslím, že velké festivaly, ať už se konají kdekoliv, které dlouhodobě prokazují vysokou uměleckou kvalitu, pracují na mezinárodní úrovni, umí pro své produkce získat publikum a financování z různých zdrojů, potřebují koncepční podporu.

V současné době je u nás celá řada špičkových klavíristů. Nestálo by za to dát na program některého z příštích ročníků Dvořákovy Prahy málo hrané čtyřruční Slovanské tance? Myslím, že by vašemu festivalu velmi slušely! (Eva)

Zcela jistě! Předloni je v rámci debutového Dne “D” Dvořákovy Prahy hrály sestry Naughtonovy. Ale i v podání českého klavírního dua Slovanské tance na Dvořákově Praze brzy zazní.

Dobrý den, velmi se těšíme na recitál Pavla Černocha s Ivo Kahánkem. Program si sám vybral pan Černoch? Už někdy s panem Kahánkem zpíval? (PŠ)

I pro mě je tento koncert jedním z těch, na který a ze kterého se velmi těším. Pavel Černoch je mimořádný hlas, kterého právě objevuje svět, a doma ho donedávna nikdo neznal. Za jeho newyorským agentem vedla jedna z mých prvních cest, když jsem se stal před čtyřmi lety uměleckým ředitelem Dvořákovy Prahy, a jsem rád, že se naše cesty po mnoha pokusech konečně protnuly. S Ivo Kahánkem Pavel Černoch dosud nepracoval, ale to se brzy změní – vlastně už změnilo, protože zkoušky už probíhají. Co se týče programu, bylo od samého začátku mým přáním, aby Pavel Černoch v Praze vůbec poprvé v původní české verzi uvedl Dvořákův písňový cyklus Cypřiše, o kterém se tvrdí, že má špatnou českou deklamaci, a přitom jej žádný rodilý český zpěvák v Praze nezpíval (!). Pavel pak program doplnil do krásného soudržného celku zařazením intimních písní od Brahmse a efektních Straussových opusů.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi!

Vizitka:
Marek Vrabec (1971) je hudební organizátor a impresário, od roku 2013 umělecký ředitel mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, zakladatel a po dobu dvaceti let umělecký ředitel festivalu Struny podzimu. Má na kontě přes stovku koncertů, přičemž řadu světových umělců představil domácímu publiku vůbec poprvé (zpěvák Bobby McFerrin, jazový pianista Brad Mehldau, dirigent Christian Thielemann a další), řadu umělců světového věhlasu  získal k návratu na domácí pódia, jako např. violoncellistu Yo-Yo Ma, saxofonistu Sonny Rollinse, Izraelskou filharmonii s dirigentem Zubinem Mehtou, skladatele Steva Reicha a další. Originální programový koncept festivalu přispěl k tomu, že byl festival Struny podzimu označen za jeden z nejinovativnějších hudebních podniků v České republice (viz New York Times: Strings of Autumn: one of the most innovative undertakings) a charakteristický výrazný dramaturgický rukopis je patrný také během jeho působení na Dvořákově Praze.

Marek Vrabec se zasadil za mezinárodní “Culture Leadership Summit”, který se koná v rámci festivalu Dvořákova Praha. a který pod vedením dloholetého prezidenta Kennedyho Centra ve Washingtonu, DC, vzdělává a vychovává špičkové arts managery. Na základě zkušeností, které získal na ročním pobytu na John F. Kennedy for the Performing Arts v USA od roku 2010 pořádal donátorské Jarní Gala pro Struny podzimu, který zaměřením na individuální mecenáše upozorňoval formou prestižní společenské a kulturní akce na nutnost spolufinancování kultury ze soukromých zdrojů.

V roli producenta realizoval několik mezinárodních koprodukcí, jako například s newyorskou Brooklyn Academy of Music (Don Juan in Prague s Ivou Bittovou) v roce 2006. Markem Vrabcem produkovaná nahrávka Zelenkova oratoria Sub Olea Pacis obdržela v roce 2000 MIDEM Classical Award.
(zdroj: Dvořákova Praha)

www.dvorakovapraha.cz