Dvořákovy koncertní předehry s Českou filharmonií

Předposlední večer festivalu Dvořákova Praha nabídl koncert České filharmonie pod vedením Jiřího Bělohlávka ve festivalové dramaturgické řadě s názvem Dvořák Collection III. Tato řada, jak je uvedeno na webových stránkách festivalu, navazuje na první dvě řady minulých let, kdy festival uváděl Dvořákovy symfonie. Těžil tak z čerstvého nastudování symfonií Českou filharmonií pod vedením Jiřího Bělohlávka pro účely nové kompletní nahrávky a velmi si tak usnadnil své dramaturgické zaměření. V letošním roce festival přinesl další Dvořákovy symfonické skladby – symfonické básně a koncertní předehry, opět v podání České filharmonie.

Z Dvořákových děl zazněly na koncertě jeho koncertní předehry (V přírodě, op. 91, Othello, op. 93 a Karneval, op. 92), zkomponované ještě před skladatelovým odjezdem do Ameriky. Vedle těchto skladeb zazněl i málo prováděný Žalm 149, op. 79 pro smíšený sbor a orchestr – tato slavnostní skladba byla správně uvedena na programu jako úplně první a jak již bylo upozorněno v programu, festival jejím uvedením pokračuje ve snaze prezentovat méně známá Dvořákova díla. To by ovšem mělo být pro festival naprostou samozřejmostí.

Po Dvořákově Žalmu 149 zazněla Polní mše Bohuslava Martinů, dílo zajímavé hned z několika důvodů – textovou předlohou Jiřího Muchy (užil vlastní literární invenci, modlitby a texty ze starozákonních žalmů) a obsazením orchestru, které připomíná skutečné vojenské dechové orchestry (dvě flétny, dva klarinety, tři trubky, dva trombony, klavír, harmonium, tympány, velký buben, dva malé bubny, vojenský malý buben, řehtačka, triangl, mešní zvonky a zvony). Příbuznost skladby Bohuslava Martinů s Dvořákovým Žalmem nalézáme pouze v textové rovině. Jiná dramaturgická paralela se zde nenachází.

Dvořákův Žalm vznikl v roce 1879 na objednávku pěveckého spolku Hlahol a byl původně určen pro mužský sbor. Provedení této skladby bylo příkladné. Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka provedl skladbu s přehledem a až na jedno drobné zaváhání v nástupu sopránů bezchybně. Skladba ostatně není z hlediska interpretace z těch nejnáročnějších. Polní mše Bohuslava Martinů byla rovněž co do provedení velmi dobře zvládnutá. Barytonista Svatopluk Sem se představil ve své obvyklé dobré formě, jeho projev se ovšem citelně zlepšil ve druhé polovině skladby.

Před začátkem druhé části programu pozdravil Jiří Bělohlávek letošního laureáta Ceny Antonína Dvořáka, pěvce Richarda Nováka (o převzetí ceny jsme informovali zde), kterému byl zároveň koncert věnovaný. Přítomný Richard Novák se uklonil publiku a sklidil zasloužené ovace.

Ve druhé části programu si mohli posluchači vyslechnout tři Dvořákovy koncertní předehry, které mají rozdílné tematické zaměření (již podle názvů – V přírodě, Othello a Karneval). Společný mají „motiv přírody“, který zazní hned v úvodu první předehry a posléze v různých obměnách i v dalších dvou předehrách. Dvořákovy koncertní předehry zahrála Česká filharmonie v čele s Jiřím Bělohlávkem výborně – jejich provedení nelze nic vytknout. Lze jen dodat, že i tyto orchestrální skladby by si společně s Dvořákovými symfonickými básněmi v podání České filharmonie pod Bělohlávkovým vedením jistě zasloužily nahrávku – stejně jako tomu je v případě Dvořákových symfonií a instrumentálních koncertů.

 

Hodnocení autorky recenze: 85%

Dvořákova Praha 2016
Dvořák Colection III
Dirigent: Jiří Bělohlávek
Česká filharmonie
Sbormistr: Lukáš Vasilek
Pražský filharmonický sbor
23. září 2016 Dvořákova síň Rudolfinum Praha

program:
Antonín Dvořák: Žalm 149, op. 79, B. 91
Bohuslav Martinů: Polní mše, H. 279
= přestávka =
Antonín Dvořák:
– V přírodě, op. 91, B. 168
– Othello, op. 93, B. 174
– Karneval, op. 92, B. 16

www.dvorakovapraha.cz