Antonín Balatka

Antonín Balatka byl český dirigent, skladatel a hudební pedagog, který se narodil 27. října 1895 v Praze a zemřel 25. června 1958 v Brně. Proslul jako významný propagátor české hudby v zahraničí a jako dirigent, který uvedl řadu světových premiér děl českých skladatelů.

Životopis

Balatka studoval na reálném gymnáziu a učitelském ústavu v Praze, kde jej vyučoval Antonín Mikoláš. Na pražské konzervatoři studoval v letech 1914-1917 hru na klavír u Antonína Elšlégera, varhany u Josefa Kličky a Ondřeje Horníka, dirigování u Františka Spilky a hudební teorii u Karla Steckera. Skladbu studoval u Vítězslava Nováka v letech 1917-1919. Po absolutoriu krátce učil v Praze, než v roce 1919 přijal nabídku chorvatského dirigenta Fridrika Rukaviny a odešel do lublaňské opery. Zde působil nejprve jako korepetitor, postupně se propracoval na dirigenta a režiséra. Ve Slovinsku strávil deset let a stal se významným propagátorem české hudby. V roce 1929 se stal šéfem opery Národního divadla v Brně, kde působil až do roku 1949. Současně vyučoval na brněnské konzervatoři a později na Janáčkově akademii múzických umění, kde se stal docentem a proděkanem hudební fakulty.

Tvorba

Jako dirigent Balatka nastudoval desítky operních děl různých žánrů a epoch. V Lublani uvedl kompletní cyklus Smetanových oper, Foersterovu Evu, Janáčkovu Její pastorkyňu a na symfonických koncertech dirigoval Smetanovu Mou vlast či Dvořákovu Novosvětskou. V Brně se specializoval na uvádění novinek českých autorů a dirigoval světové premiéry Martinů Her o Marii (1935) a Divadla za branou (1936). Nastudoval také opery Osvalda Chlubny, Rudolfa Karla, Ervína Schulhofa, Pavla Haase a dalších. Z vlastní skladatelské tvorby se dochovaly Suita pro klavír, Trio pro klavír, housle a violoncello a balet Z jitřní země. Komponoval také scénickou hudbu pro lublaňskou činohru a hudbu k československému filmu Hřích mládí z roku 1934.

Význam

Balatka byl klíčovou postavou českého hudebního života první poloviny 20. století. Ve Slovinsku systematicky propagoval českou hudbu a představil tamnímu publiku díla Smetany, Dvořáka, Janáčka i Nováka. V Brně pokračoval v této misi a uvedl řadu premiér děl současných českých skladatelů. Jeho dirigentský styl se vyznačoval precizností, smyslem pro dramatické účinky a schopností vydobýt z orchestru bohatou zvukovou paletu. Jako pedagog vychoval řadu významných dirigentů a hudebníků. Přispěl také k rozvoji kulturních vztahů mezi Československem a Jugoslávií.

Zajímavosti

Za svou práci ve Slovinsku byl Balatka vyznamenán Řádem svatého Sávy IV. třídy a později obdržel titul zasloužilý umělec. V roce 1923 se oženil s herečkou Verou Danilovou. Po skončení druhé světové války dirigoval první poválečné představení v Brně – Smetanovu Prodanou nevěstu. Jeho poslední významný dirigentský výstup se konal na festivalu Pražské jaro 1948, kde dirigoval Janáčkovu Věc Makropulos. Ve svých posledních letech se věnoval především pedagogické činnosti a skladbě, neboť mu zdravotní problémy znemožnily náročnou dirigentskou praxi.