Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Karel Bendl
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena

Karel Bendl

, , apod.) a nesmím vkládat hranaté citace či URL odkazy podle personalizace. Informace o Karlu Bendlovi ze zdrojů: Karel Bendl, pseudonym Podskalský (16. dubna 1838 Praha-Nové Město – 20. září 1897 Bubeneč) byl český skladatel a sbormistr, který patřil…

Publikováno 07/09/2025
sdílejte:
3 minut čtení
sdílejte:

,

, apod.) a nesmím vkládat hranaté citace či URL odkazy podle personalizace.

Informace o Karlu Bendlovi ze zdrojů:

Karel Bendl, pseudonym Podskalský (16. dubna 1838 Praha-Nové Město – 20. září 1897 Bubeneč) byl český skladatel a sbormistr, který patřil vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka mezi nejoblíbenější české hudební skladatele druhé poloviny 19. století. Proslavil se zejména rozsáhlou sborovou tvorbou a operami na národní náměty.

Životopis

Bendl se původně vyučil rukavičkářem, tomuto řemeslu se však nikdy nevěnoval. Vystudoval pražskou varhanickou školu v letech 1855–1858 u Karla Pietsche, kde se seznámil s Antonínem Dvořákem. Od mládí vystupoval jako zpěvák v pražských salonech a hudebních spolcích, současníci chválili jeho příjemný tenor a dobrou dikci. V roce 1864 odešel na studijní cestu do ciziny, kde krátce působil jako druhý kapelník německé opery v Bruselu a později jako sbormistr v Amsterdamu. Po návratu do Prahy v roce 1865 převzal po Smetanově rezignaci funkci sbormistra pěveckého spolku Hlahol, kterou zastával do roku 1877. Pod jeho vedením byl původně mužský sbor rozšířen o ženskou složku. V letech 1874–1875 působil také jako druhý dirigent Prozatímního divadla. Od roku 1890 byl řádným členem České akademie věd a umění.

Tvorba

Bendlovo dílo zahrnuje především sborovou a operní tvorbu. Složil kolem 300 sborových skladeb, mezi něž patří Umírající husita, Kališníci, Smrt Prokopa Velikého nebo Po bitvě na Bílé hoře. Z operní tvorby vyniká Lejla (1868), která se stala druhou českou operou vydanou tiskem po Prodané nevěstě. Dalšími významnými operami jsou Břetislav a Jitka (1870), Starý ženich (1883), Karel Škréta (1883), Dítě Tábora (1892) a opera-balet Švanda dudák. Komponoval také kantáty, mše, písně a komorní hudbu. Jeho tvorba nesla znaky mírně sentimentálního romantismu s obdivem k F. Mendelssohnovi-Bartholdymu.

Význam

Bendl sehrál klíčovou roli v rozvoji českého sborového zpěvu a operní tvorby 19. století. Jako sbormistr Hlaholu významně přispěl k rozšíření repertoáru o velká romantická díla a podporoval českou národní hudbu. Jeho sborové skladby s vlasteneckými náměty posilovaly národní sebevědomí a staly se oblíbenou součástí repertoáru pěveckých spolků nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Byl důvěrným přítelem a podporovatelem Antonína Dvořáka, kterého zastupoval na konzervatoři během jeho pobytu v Americe.

Zajímavosti

Bendl často komponoval díla na typicky vlastenecké náměty, zejména z husitské tematiky. Jeho opera Dítě Tábora získala první cenu České akademie věd a umění. Byl ženat s Marií Mráčkovou, jejich syn Karel však předčasně zemřel a manželství bylo v roce 1878 rozvedeno. Paradoxně jsou dnes jeho orchestrální a operní díla prakticky zapomenuta, zatímco sborová tvorba zůstává živá především dílem jeho zásluh o rozvoj sborového zpěvu v českých zemích.

Související články

Zpola (?) zapomenuté opery. Česká opera (10)

Josef Richard Rozkošný se po neúspěších se Stojou a Satanellou vrátil do světa pohádky. 3. ledna 1906 měla v Národním divadle premiéru opera Černé…

Karel Kovařovic (zdroj Národní divadlo)

Zpola (?) zapomenuté opery. Česká opera (3)

„Naše premiérové obecenstvo neodcházelo už dávno z divadla s tak hojnou žní půvabných, v paměti hned naponejprv utkvělých melodií, jako minulé soboty po premiéře…

Zpola (?) zapomenuté opery. Česká opera (2)

Jakobín Antonína Dvořáka (1841–1904), poprvé uvedený v Národním divadle 12. února 1889, byl jen na této scéně dodnes inscenován třináctkrát, první inscenace dosáhla třiceti…

O životaschopnosti jednoho nemanželského dítěte. Přesazená květina a její výhonky

Z dějin operety (9) Zatím ještě téměř nebyla řeč o operetě v Čechách, a velmi málo o operetě české. Tak jako do jiných zemí,…

Týden s hudbou (50)

Co přinese tento týden  Na prvním jarním koncertě své letošní sezony s Orchestrem BERG pod vedením Petera Vrábela vystoupí 14. dubna na Novoměstské radnici…

Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Noah Bendix-Balgley
Další článek Adéla Bendová
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up