Carlo Bergonzi (13. července 1924 – 25. července 2014) byl italský operní tenorista, který se stal jedním z nejvýznamnějších interpretů Verdiho oper 20. století. Proslavil se zejména elegantním frázováním, krásným hlasem a výjimečně dlouhou kariérou trvající téměř padesát let.
Životopis
Bergonzi se narodil ve Vidalenzo nedaleko Parmy a původně pracoval jako sýrař po svém otci. Během druhé světové války byl za protinacistické aktivity tři roky vězněn v německém koncentračním táboře, odkud se vrátil s hmotností pouhých 36 kilogramů. Po válce studoval na konzervatoři v Parmě a v roce 1948 debutoval jako baryton v roli Figara v Rossiniho „Lazebníku sevillském“. Po třech letech se rozhodl přejít na tenor a v roce 1951 debutoval jako Andrea Chénier v Bari. Následovaly debut na milánské La Scale roku 1953, americký debut v Chicagu 1955 a debut v newyorské Metropolitan Opera roku 1956 v roli Radamese v „Aidě“.
Tvorba
Bergonzi se specializoval především na Verdiho opery, kde jeho hlas ideálně odpovídal požadavkům spinto repertoáru. K jeho nejslavnějším rolím patřily Radames v „Aidě“, Riccardo v „Bále v maskách“, Manrico v „Trubaduře“ či Alfredo v „Traviatě“. Pomohl také oživit méně známé Verdiho opery jako „I due Foscari“ nebo „Giovanna d’Arco“. V Metropolitan Opera vystupoval více než třicet let a odehrál tam přes 300 představení. Zanechal rozsáhlou diskografii včetně nahrávek všech Verdiho tenorových árií.
Význam
Bergonzi byl považován za nejvýznamnějšího Verdiho tenoristu 20. století, jeho hlas kombinoval sílu, krásu a eleganci. Na rozdíl od svých rivalů Franca Corelliho a Maria Del Monacea dokázal udržet kvalitu hlasu po mnoho desetiletí. Jeho technicky dokonalé zpívání a muzikální inteligence mu umožnily mít výjimečně dlouhou kariéru. Ačkoliv nebyl výrazný herec, dokázal charakterizovat postavy prostřednictvím hlasu.
Zajímavosti
První operou, kterou Bergonzi viděl, byl „Trubadur“ ve věku šesti let, což předznamenalo jeho celoživotní vztah k Verdimu. Byl ženatý s Adele Aimi od roku 1950 až do své smrti a měl dvě děti. Po ukončení kariéry vyučoval zpěv a vychoval řadu úspěšných tenorů včetně Salvatore Licitry. Poslední pokus o návrat na jeviště v roce 2000 v koncertní „Aidě“ skončil nezdarem, když představení nedokončil.
Související články
OperaStreaming – Monteverdiho opera L’Orfeo byla k vidění online a zdarma
Přímý přenos koprodukčního provedení Monteverdiho opery L'Orfeo byl bezplatně k vidění na YouTube v rámci italského projektu OperaStreaming. Během pouhého týdne po představení v…
Týden s hudbou (65)
Co přinese tento týden V Praze bude tento týden pokračovat letošní XI. ročník multižánrového workshop festivalu ProART, který se nese v duchu tématu Tělo…
Carlo Bergonzi (1924–2014)
Na sklonku tohoto týdne zemřel jeden z největších tenoristů minulého století, Carlo Bergonzi. Carlo Bergonzi skonal jen několik dnů po oslavě svých devadesátých narozenin. Pro četné…