Hartig Ensemble a Musica Florea chystají premiéru: roztančený Mozart již 29. června

Po loňské úspěšné premiéře empírového Beethovenova baletu Prométheovi lidé, aneb Moc hudby a tance, který byl uveden v zámeckém divadle ve Valticích a poté v Praze, kde v sídle Akademie múzických umění uzavřel symbolicky oslavy 70. výročí této instituce, se tvůrčí tým obrací k taneční hudbě Wolfganga Amadea Mozarta. Premiéra projektu, který společně uvedou Hartig Ensemble – Tance a balety tří století a orchestr Musica Florea ponese souhrnný název Mozartiana a uskuteční se 29. června opět ve dvoraně Lichtenštejnského paláce v Praze. Tam opět vyroste Florea Theatrum: unikátní mobilní divadlo využívající principů barokní divadelní architektury.

„Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) měl k tanci vřelý vztah a sám byl vášnivým tanečníkem. Veřejně na jevišti tančil poprvé již ve svých pěti letech ve školské hře „Sigismundus Hungariae Rex“ v aule univerzity v Salzburku. Není proto divu, že zkomponoval kromě desítky společenských tanců typu menuetu, ländleru, allemandy (německého tance) také balety. Nebývají často uváděny, přesto je zajímavé se k nim vrátit a zkusit je inscenovat v dobově poučeném představení,“ vysvětluje režisérka a choreografka inscenace Helena Kazárová.

Mozart jako milovník tance

Pro jeden z vídeňských maškarních plesů napsal o karnevalu roku 1783 Mozart třicetiminutové dílko Pantalon a Kolombína (nazývané též Harlekyniáda, Maškaráda či Hudba k pantomimě, KV 446). Tato hudba je navíc svázána přímo s jeho osobním vyžitím při veřejné produkci tehdy stále módního žánru baletů-pantomim podle vzorů italské commedie dell´arte u příležitosti reduty: v dopise svému otci Mozart popisuje, že sám představoval v tomto svém kuse Harlekýna, jeho švagrová Kolombínu a jeho švagr byl Pierotem. „Jde tedy o velmi osobní hudbu, kterou psal Mozart sám pro sebe a svou rodinu, což je velmi cenné. Skladatel vymyslel i scénář, jehož malé fragmenty se dochovaly nad partem prvních houslí, bohužel ostatní party jsou ztracené. Franz Beyer provedl v 60. letech 20. století orchestraci, kterou v roce 1995 znovu revidoval a doplnil předehru a finále z jiných Mozartových děl – s dirigentem Štrynclem jsme jeho návrh finále ještě přehodnotili,“ dodává Helena Kazárová.

Známější a uváděnější je jeho balet Les petits riens z roku 1778 (KV Anh.10 (299b), který Mozart zkomponoval v Paříži pro tehdy velmi slavného choreografa Jeana Georgese Noverra. V českých divadlech byl uváděn pod ne úplně vystihujícím názvem Maličkosti, přesnější by byl překlad „Drobnůstky“. V rámci tohoto díla vystoupí i partnerský rakouský taneční soubor NEOBA, který se věnuje rovněž dobovému baletnímu repertoáru.

Rozmarné rokoko

Jde o jednoaktový balet o několika výjevech, které spolu příliš nesouvisí, spojuje je jen motiv pastorály, v rokoku tak oblíbené. Hudba vznikla na objednávku, Mozartovi se připisuje 13 čísel z celkového počtu 20. Libreto se nedochovalo, jen velmi stručný popis v Journal de Paris. J. G. Noverre, původní choreograf – a zřejmě i libretista – tohoto díla, jej uvedl již v roce 1767 ve Vídni. Ve Wienrisches Diarium je stručná zmínka o ději, který se od pozdějšího pařížského s účastí Mozartovy hudby trochu liší. Jelikož v té době skládal baletní hudbu též Ch. W. Gluck, je možné, že Noverre spolupracoval na své první verzi Les petites riens právě s ním. Gluckovu operu La Danza (Tanec) uvedl inscenační tým Helena Kazárová-Marek Štryncl se svými soubory již v roce 2009. Roztančená předehra z tohoto díla a krátký pastýřský balet Narcis a Palimene vytvoří pro následující Mozartovu hudbu příhodný úvod, jelikož Gluck byl Mozartovým předchůdcem, příznivcem i mentorem.

Mozartiana nabídne divákům všech věkových kategorií příjemný a nevšední výlet do hravého a veselého prostředí rokokové pastorály a komických scének commedie dell´arte, které znovu ožijí díky dobové interpretaci nejen hudby samotné, ale i rokokovým tancům v krásných kostýmech, to vše na pozadí ručně malovaných dekorací Florea Theatrum. Večer představuje snahu představit svět Mozartovy taneční hudby za využití dobových inscenačních prostředků bez nánosu zbytečného afektu a vyumělkovanosti.