Hlavní zpráva sezóny: Jakub Hrůša převezme šéfovskou taktovku České filharmonie

Přestože dnes patří brněnský rodák k nejvytíženějším dirigentům světa, nabídku stát se hlavní tváří prvního českého orchestru odmítnout nemohl. Nejde totiž jen o prestižní post, ale také o návrat ke kořenům. Mandát Jakuba Hrůši bude pětiletý. Funkci hudebního ředitele rozpočtově podpoří Renáta Kellnerová, vedoucí investiční skupiny PPF. „Jakub Hrůša je jedním z nejvýraznějších dirigentů své generace, což dokazuje jeho spolupráce s mnoha předními světovými orchestry. Jsem proto velmi ráda, že mohu podpořit jeho angažmá v České filharmonii, která dělá Česku skvělé jméno v zahraničí,“ uvedla Renáta Kellnerová.

O+

„Česká filharmonie je dnes jedním z nejvýznamnějších orchestrů na světě. Spojuje v sobě nenapodobitelnou tradici a potenciál, který otevírá cestu pro umělecký růst. Náš první orchestr nejen že určuje unikátním způsobem tón hudebního života v České republice, ale s dechberoucími úspěchy se prezentuje také na nejprestižnějších pódiích celého světa. Raduji se z toho, že se Česká filharmonie rozhodla od roku 2028 spojit své životní síly s těmi mými. A velmi si toho vážím. Stát se hudebním ředitelem a šéfdirigentem České filharmonie pro mě znamená splnění jednoho velkého profesního snu. Nikdy jsem se k této vidině neupínal, ona ke mně však nyní tím nejpřirozenějším způsobem přichází – a já jsem tomu nesmírně rád. Děje se to díky vzácnému lidskému i odbornému porozumění s hudebníky i managementem orchestru a díky vztahu, který mě tak srdečně váže k milovanému českofilharmonickému publiku. Tato naše vzájemnost mě doopravdy dojímá. Právě toto porozumění působí, že nás společná práce již mnoho let tak úžasně baví a těší. Je pro mě velkou ctí postavit se do čela České filharmonie v okamžiku, kdy je připravena udělat další fascinující kroky vpřed – jak v oblasti umělecké excelence, tak v prohlubování společných zážitků, které nám i našim posluchačům doma i ve světě dokážou po vnitřní stránce přímo měnit životy. Česká filharmonie se všemi úžasnými lidmi, kteří v ní a pro ni tak oddaně pracují, je místem nejvyšších ambicí a nejhlubší radosti ze společného prožívání síly a krásy hudby. Stát v jejím čele pro mě bude čest,“ řekl Jakub Hrůša.

Jakub Hrůša, absolvent pražské HAMU a žák Jiřího Bělohlávka, je od mládí pevně spjat s českou hudební tradicí a jeho kariéra v posledních letech strmě stoupá. Je jedním z mála českých dirigentů, kteří zdomácněli na světových pódiích od Berlína přes Boston až po Tokio. Své umělecké renomé na mezinárodní scéně vydobyl především hlubokým respektem k hudbě, tichou, ale přesvědčivou autoritou a pevně racionálním přístupem k nastudování hudebního díla.

Se jmenováním Jakuba Hrůši se uzavírá kruh – po Jiřím Bělohlávkovi a Semjonu Byčkovovi přebírá štafetu dirigent, který náš první orchestr zná zevnitř, rozumí jeho zvuku a zároveň do něj vnáší zkušenosti z nejvýznamnějších světových pódií. Hrůša se během své kariéry stal kulturním ambasadorem země, jejíž hudební tradice má hluboké kořeny, ale dlouho zůstávala ve své celé šíři mimo pozornost světového publika. V zahraničí pod jeho taktovkou zazněla řada významných děl Martinů, Janáčka či Suka v tamních premiérách. Loni například provedl poprvé na BBC Proms Sukovu zásadní symfonii Asrael.

Svou profesionální dráhu zahájil jako šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín v letech 2005–2008. V následující sezóně převzal vedení Pražské komorní filharmonie, kterou vedl do roku 2015. Od roku 2016 stojí již druhé funkční období v čele Bamberských symfoniků.

Jeho mezinárodní kariéra odstartovala v roce 2005, kdy se stal hlavním hostujícím dirigentem Orchestre Philharmonique de Radio France. Brzy nato vedl Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Philharmonia Orchestra London, Concertgebouworkest v Amsterdamu, orchestr Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě, Gewandhausorchester Lipsko, Mahler Chamber Orchestra, The Cleveland Orchestra, Newyorskou filharmonii, Chicago Symphony Orchestra a řadu dalších. U Berlínské filharmonie debutoval v roce 2018, o rok později ho záskok za Marisse Jansonse přivedl k Vídeňské filharmonii.

Jako operní dirigent řídil inscenace v Lyrické opeře v Chicagu (Její pastorkyňa), na Salcburském festivalu (Káťa Kabanová s Vídeňskými filharmoniky), ve Vídeňské státní opeře (Věc Makropulos), v Královské opeře Covent Garden (Carmen a Lohengrin), v Opéra national de Paris (Rusalka) a v Curyšské opeře (Věc Makropulos). Pravidelně hostoval také na festivalu v Glyndebourne, kde dirigoval inscenace Příhody lišky Bystroušky, Sen noci svatojánské, Vanessa, Carmen, Lohengrin, Don Giovanni a Bohéma. Tři roky působil jako hudební ředitel Glyndebourne On Tour.

V roce 2023 získal cenu Opus Klassik v kategorii Dirigent roku za nahrávku 1. symfonie Hanse Rotta s Bamberskými symfoniky – díla, které téměř upadlo v zapomnění. Následovala Mezinárodní hudební cena ICMA 2023, Bavorská kulturní cena a Gramophone Opera Award 2024 za nahrávku Janáčkovy Káti Kabanové s Vídeňskými filharmoniky. Je také držitelem Sir Charles Mackerras Prize za propagaci české hudby v zahraničí. V tomtéž roce byl jmenován čestným členem Royal Academy of Music.

Jeho diskografie představuje soubor více než čtyřiceti disků u značek Supraphon, Deutsche Grammophon, Decca, Pentatone a dalších.

Dirigent Hrůša Českou filharmonii poprvé řídil v roce 2004. Na pozici hudebního ředitele nastupuje s pevně vybudovaným mezinárodním renomé, ale stále v relativně mladém věku. Nejmladším nastupujícím šéfem České filharmonie byl Rafael Kubelík, který nastoupil ve 28 letech v roce 1942. Hrůša bude při nástupu věkově odpovídat Václavu Neumannovi, který usedl do šéfovského křesla ve 48 letech. Hrůšův umělecký význam potvrzuje také zastupování globálně nejvlivnější koncertní agenturou – IMG Artists, jejímž vlastníkem je nyní americký miliardář ruského původu Alexander Šustorovič.

„Mým hlavním cílem samozřejmě bude neustále zvyšovat uměleckou kvalitu a prohlubovat společenskou hodnotu celé instituce. Neztratíme ze zřetele neocenitelný odkaz českých hudebních kořenů, které nás vždy formovaly a formují dodnes. Naší ambicí však je, aby činnost České filharmonie byla vždy relevantní především pro dnešek. Chceme přinášet hudbu bez výjimky všem generacím a všem vrstvám. Toužíme sdílet svou vášeň pro umění napříč celou společností, zejména pak ale s těmi nejmladšími. Jsem stále pevněji přesvědčen, že to bude mimo jiné právě síla živé hudby, prožívané v její plné technické svrchovanosti i emocionální hloubce ‚tady a teď‘, v tělesném i duševním setkávání s ostatními lidmi, co bude v našem měnícím se světě pořád již jen vzácnější a žádanější, více než tomu bylo kdykoli předtím. Naše koncerty jsou unikátní příležitostí pro vzájemné sdílení jiskřivých myšlenek a nejhlubších emocí. Programy České filharmonie jsou a vždy musí zůstat událostmi, které v srdcích posluchačů zanechají nezapomenutelný, s ničím jiným v životě nesrovnatelný dojem. V této lásce k hudbě jsme všichni – od mého skvělého kolegy, hlavního hostujícího dirigenta Sira Simona Rattla, přes každého jediného vynikajícího člena orchestru i Pražského filharmonického sboru v čele s Lukášem Vasilkem až k řediteli Davidu Marečkovi a celému jeho týmu, konajícímu malé i velké zázraky – naprosto a bezvýhradně jednotní. Jsem velmi vděčný Semjonu Byčkovovi za to, jakou hudební kvalitu svou soustavnou činností vždy budoval a za všech okolností trvale udržoval. Také bych rád mimořádně ocenil to, jaké podpoře se Česká filharmonie těší u svého zřizovatele a kolik štědrých podporovatelů si na své cestě hudebním životem doma i v zahraničí dokázala získat v řadách veřejnosti. Osobně děkuji především paní Renátě Kellnerové – za její odhodlání tak velkoryse podpořit naši společnou vizi,“ uzavřel Jakub Hrůša.

„S hrdostí předám tento výjimečný orchestr, který si získal obdiv a úctu po celém světě, zpět do rukou českého dirigenta. Jakubu Hrůšovi přeji, aby se mu podařilo naplnit vlastní vizi a aby jej čekala dlouhá a naplňující umělecká spolupráce,“ řekl stávající šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov.

„V Jakubu Hrůšovi získává Česká filharmonie šéfdirigenta nejvyšší světové třídy, který přitom stále ještě umělecky roste. Zároveň se jedná o přirozené spojení, postavené na mnoha letech úspěšné spolupráce. Za celý tým České filharmonie mohu s jistotou říci, že Jakub Hrůša je pro nás nejlepší možnou volbou a že dokáže navázat na vynikající práci současného šéfdirigenta Semjona Byčkova. Děkuji kolegům z Umělecké rady orchestru a vedoucím nástrojových skupin, že tuto volbu jednomyslně podpořili, stejně jako našemu zřizovateli, ministerstvu kultury, a našim mecenášům a sponzorům, díky nimž můžeme své umělecké plány realizovat,“ uvedl generální ředitel České filharmonie David Mareček.

„Jakub Hrůša se za poslední léta stal jedním z nejžádanějších dirigentů světové scény a stejně tak se i Česká filharmonie vrátila díky úsilí Jiřího Bělohlávka a Semjona Byčkova mezi nejvýznamnější světové orchestry. Jakub Hrůša nebude jen suverénním pokračovatelem společné vzestupné tendence, ale hlavně jedinečným muzikantem a přítelem, se kterým jsme již zažili nemálo hudebních úspěchů, a je zcela jistě zárukou, že jich na nás ještě mnoho dalších čeká,“ poznamenal koncertní mistr, vedoucí skupiny prvních houslí a předseda Umělecké rady České filharmonie Jan Mráček.

„Jakub je skvělý dirigent a zároveň mimořádně laskavý a velkorysý člověk. V kombinaci s tímto jedinečným orchestrem je to úžasná zpráva – mám radost za všechny!“ prohlásil hlavní hostující dirigent Sir Simon Rattle.

„Rád bych na tomto místě ocenil zásluhu dosavadního šéfdirigenta Semjona Byčkova, který svým uměleckým vedením a mezinárodním renomé výrazně přispěl k upevnění pozice orchestru na světové hudební scéně. Za to mu patří upřímné poděkování a uznání. Na tuto mimořádnou etapu nyní naváže Jakub Hrůša – dirigent, v jehož osobnosti se snoubí vrcholná profesionalita, umělecká vize a hluboké zakořenění v české hudební tradici. Jeho jmenování do čela České filharmonie proto považuji za naprosto přirozený a zároveň výjimečný krok. Věřím, že spojení nejlepšího českého orchestru s nejlepším českým dirigentem přispěje k tomu, že česká hudba bude nadále silně rezonovat nejen u nás, ale i ve světě,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.