Hrůzy posledního soudu? Verdiho Requiem pro plný olomoucký chrám

Doprovodný text Jiřího Beneše k závěrečnému večeru pětadvacátého ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby líčí „hrůzy posledního soudu“ a „bezdechý sled úděsných scén, dramatických výpadů, smrtící monumentality a útěšných zastavení.“ Libreto vycházející z hymnu Dies irae je patřičně dramatické zcela jistě, ovšem hudební složka Requiem Giuseppe Verdiho samozřejmě skýtá mnohem více odstínů než jen syrovou hrůzu soudného dne – a přesně tak tomu bylo i 19. října 2018 ve zcela zaplněné olomoucké katedrále sv. Václava.
Verdi: Requiem, Nana Miriani, Jana Sýkorová, Tomasz Kuk, Martin Gurbaľ, Český filharmonický sbor Brno, Moravská filharmonie Olomouc, Jaromír M. Krygel (foto Musica viva)

Dirigent Jaromír M. Krygel respektoval uměřenost potřebnou pro adekvátní provedení díla a v tišších částech skutečně ponechával značný dynamický prostor pro maximální kontrast využitý při pasážích s plným obsazením. Hráči orchestru Moravské filharmonie Olomouc jeho citlivou dynamickou práci respektovali a díky tomu byly zásadní hudební oblouky vyrýsovány velmi uspokojivě, ať již šlo o nanejvýš křehký úvod Kyrie či bouřlivé navracející se téma Dies irae pro tutti s burácivými tympány. Zvláště v tomto ústředním motivu fungovala ona čistá zvuková síla ohromujícím způsobem. Tubu mirum čili polnici svolávající duše k soudu pro přidaný zvukový a optický efekt ztvárnila dvojice trumpetistů na kazatelně. Ten pravý zvukový účinek ale skýtalo především masivní finále této části pro kompletní žesťové obsazení a sbor.

Souhra orchestru a výtečného Českého filharmonického sboru Brno vyvolávala místy dojem, jako by již od začátku šlo o jedno jediné vokálně-instrumentální těleso. Udržujíce si pevný a jistý zvuk, účinkovaly obě „části“ tohoto souboru s lehkostí a přehledem, bez těžkopádnosti či rozvleklé letargie (čemuž ostatně dopomáhá i Verdiho hudba).

Verdi: Requiem, Nana Miriani, Jana Sýkorová (foto Musica viva)

Sólisté však zanechali místy poněkud rozporuplné dojmy. Ve vyšších polohách až příliš silný, exaltovaný soprán gruzínské zpěvačky Nany Miriani necitlivě protínal zvukový prostor chrámu bez náležité kontroly hlasové intenzity. Mezzosopranistka Jana Sýkorová předvedla celkově vyváženější výkon s příjemnými výškami a zároveň se udržovala v přiměřené dynamické poloze. Namísto původně avizovaného Tomáše Černého vystoupil polský tenorista Tomasz Kuk, jehož mírně zastřený hlas postrádal lehkost a zejména ve vyšších polohách jako by se trápil. Ze čtyř sólových hlasů pak jednoznačně vynikl příjemný bas Martina Gurbaľa – po celou dobu přesný a přiměřeně procítěný, především v napjatém Confutatis.

Verdi: Requiem, Tomasz Kuk, Martin Gurbaľ, Český filharmonický sbor Brno, Moravská filharmonie Olomouc (foto Musica viva)

Části pro více sólových hlasů obecně patřily k těm problematičtějším. Nepřesné Agnus Dei pro oktávově zdvojený ženský hlas (přestože byla barva hlasů obou sólistek takřka stejná) či Lux aeterna pro mezzosoprán, tenor a bas, v níž nedošlo k očekávané souhře zpěváků. Pravdou ale zůstává, že sólisté předvedli i skutečně působivé pasáže: za všechny zmíním Lacrymosu, v níž se sólové hlasy do jisté míry stávají součástí sboru, aniž by ale ztrácely své charaktery. V této méně dynamicky vypjaté části především nebylo třeba hlasy tolik namáhat a dávat tak najevo meze jejich krajních možností. Slabší částí bylo též instrumentálně i hlasově nejisté Offertorium. V Sanctu však fungovala nejen komplikovaná dvojsborová fuga, navíc zde byly nejlépe dynamicky odstíněny jednotlivé nástrojové linie a detaily orchestrálního doprovodu.

Verdi: Requiem, Nana Miriani (foto Musica viva)

Závěrečná část Libera me prokázala, že celá škála dynamiky byla tento večer využita bezezbytku. Konec se dvěma majestátními vrcholy nesl vedle vytrvale pevného orchestru především sbor s precizním rytmickým cítěním. Vysvobození s sebou přineslo úspěšnou katarzi i náboj duchovní naděje a důvěry v budoucí události…

Verdi: Requiem, Jana Sýkorová, Jaromír M. Krygel, Petr Fiala, Tomasz Kuk, Český filharmonický sbor Brno, Moravská filharmonie Olomouc, (foto Musica viva)

 

Hodnocení recenzenta: 70 %

 

Giuseppe Verdi: Requiem
Olomoucký Podzimní festival duchovní hudby – 19. 10. 2018
Nana Miriani
(soprán)
Jana Sýkorová
(mezzosoprán)
Tomasz Kuk
(tenor)
Martin Gurbaľ
(bas)
Český filharmonický sbor Brno

Petr Fiala – sbormistr
Moravská filharmonie Olomouc
Jaromír M. Krygel
– dirigent

 

Reklama

2
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Jan Borek

Pro úplnost bych rád uvedl, že na druhý den po odeslání recenze vyšla najevo zdravotní indispozice paní sopranistky, kterou se její technické nedostatky toho dne vysvětlují. Adekvátně tomu tedy zpětně mírním hodnocení. Děkuji.
Jan Borek

Roberto Mussi

I attended the concert. Soprano Nana Miriani was ill, and, in the morning of same day of the concert, she went to a doctor for throat control and for a recovery therapy. This helped her, but not completely, because of a short time between this and the concert (and rehearsals sang before the concert). It should have been useful to do a public announce of her illness before the concert. Anyway, soprano Miriani wanted to go on with rehearsals and with the concert, not to delete at last moment, and save the Festival performance of Verdi’s Requiem. People who attended… Číst vice »