Jaroslav Šlais: Cílem Pardubického hudebního jara je dvanáct neobyčejných kulturních zážitků

I z letmého pohledu na program festivalu je vcelku zřejmé, že bude pestrý mnoha způsoby, zejména žánrově. Existuje nějaká jednotící linie festivalu? Mají koncerty nějaký společný prvek?
Jednotící hudební myšlenku jako takovou festival letos nemá. Je to dáno zejména tím, že poslední dva ročníky byly velmi výrazně ovlivněny opatřeními a tvrdými omezeními v kultuře, která byla mnohdy až chaoticky vydávána. Kultura a zejména pak živé umění byly po dlouhou dobu nepřístupné veřejnosti, některé koncerty posledních dvou ročníků festivalu se předtáčely, jiné živě streamovaly. Další musely být bohužel zrušeny, nebo přesunuty právě do letošního 44. ročníku.

Určitým jednotícím prvkem jsou však pomyslné čtyřky. Jedná se o 44. ročník festivalu, na jeho zahajovacím koncertu zazní dvě Čtvera ročních dob. Konkrétně od Antonia Vivaldiho a Ástora Piazzolly. Takže symbolicky nám tu hrají dvě čtyřky. Závěrečný koncert festivalu, který se mimochodem koná v odletové hale pardubického letiště, se ponese také ve znamení symboliky čísla čtyři. Přivítáme totiž 4TET s Jiřím Kornem v čele.

Jakým způsobem postupujete při rozhodování, jaké interprety a jaká díla bude festival uvádět?
Snažíme se, aby festival plnil své motto: „Festival, který vás naladí”. Chceme, aby byl pro posluchače hudebně různorodý. Najdete v něm tedy jak koncerty staré hudby, tak sólové recitály, komorní hudbu, crossoverové projekty nebo přehlídku mladých východočeských talentů. Každý si může přijít na své a do dalšího ročníku plánujeme nabídku ještě o něco málo rozšířit.

Prozradíte o co „málo“?
V letošním ročníku naleznete sólové koncerty, koncerty komorní hudby, pěvecká uskupení. Nabízí se tedy rozšíření o operní či baletní představení.

Při letošním festivalu se uskuteční dvanáct koncertů na deseti místech. Působí to, že proběhla snaha spíše neopakovat místa konání. Je to tak?
Jednoznačně.

Jaká myšlenka byla za touto snahou?
Stejně jako se snažíme festival připravit hudebně různorodý, klademe si za cíl konat koncerty i na různých místech. Z dvanácti koncertů se čtyři konají mimo krajské město Pardubice, střídají se i koncertní prostory. Myslím, že určitý druh hudby „pasuje“ do určitého prostoru, a tak můžete v rámci Pardubického hudebního jara vyslechnout koncerty v kostelích, na radnici, na zámku, v divadle či v odletové hale letiště.

A jaký koncert bude „pasovat“ do odletové haly?
Vybrali jsme fenomenální 4TET, přestože možností se nabízelo více. De facto jakýkoli crossoverový projekt by mohl do tohoto prostoru pasovat. Nutno ale podotknout, že nadmíru důležitá je v tomto případě i spolupráce s letištěm. Tamější personál a pan ředitel Ivan Čech jsou velmi operativní a nápomocní. No a tím, že s námi spolupracují na koncertu svým způsobem, i v tom nejlepším slova smyslu odvážní.

Na webové stránky festivalu se lze dostat i přes odkaz na stránkách Komorní filharmonie Pardubice. Jakým způsobem je, kromě vaší osoby, spjat s fungováním filharmonie?
Komorní filharmonie Pardubice je pořadatelem festivalu. Orchestr jako takový se jej koncertně neúčastní, protože bychom de facto pouze rozšiřovali koncertní nabídku filharmonie. Pardubické hudební jaro je založeno na hostování umělců a uskupení, která nejsou pro naše posluchače tak běžná. Jinak ale kromě mě na přípravě festivalu spolupracují i kolegové z oddělení předprodeje, propagace a další.

Čím chce být festival originální? A jaký je vlastně jeho primární cíl? Jaká je za ním idea?
V tuto chvíli je nejdůležitější, aby se festival po dvouleté odmlce mohl bez větších obtíží uskutečnit. Jedná se dlouhodobě o jednu z nejvýznamnějších kulturních událostí pardubického regionu, který navštěvují posluchači z blízkého i dalekého okolí. Primárním cílem je tento rok dvanáct neobyčejných kulturních zážitků v rámci našeho festivalu.
Děkujeme za rozhovor!