Již za dva a půl měsíce bude otevřena Státní opera

Pouhých 75 dní nás dělí od otevření Státní opery po její generální rekonstrukci, která proběhla v rekordním čase tří let. „Když otevřete dveře Opery, je to, jako byste vstoupili do jiného světa nebo do nádherného kostela. Je to místo, kde najdete naprosto odlišnou atmosféru, krásu, tradici,“ říká umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen. Znovuotevření jedné z nejkrásnějších divadelních budov v Evropě bude hlavním úkolem v jeho nové funkci.

Státní opera prošla naposledy komplexnější opravou v 70. letech minulého století. Historická budova dostane nové jevištní technologie včetně unikátní točny. Ve druhém podzemním podlaží vzniká moderní zkušebna s vynikající akustikou, renovovány byly zkušebny, baletní, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Provozní část budovy získává nový vzhled, byla osazena její skleněná fasáda. Na rekonstrukci budovy se podílelo mnoho restaurátorů, kteří vyčistili monumentální nástěnné malby Eduarda Veitha na stropě auditoria i vzácné fresky. V hledišti budou instalována nová křesla, do kterých diváci poprvé usednou na začátku příštího roku, inovací budou čtecí zařízení s variabilní možností titulků.

„Předání stavby Národnímu divadlu je naplánováno na 15. prosince 2019. Financování generální rekonstrukce Státní opery je zajištěno z programu Péče o národní kulturní poklad. Během prvního pololetí budeme zkušebním provozem testovat nové jevištní technologie i dispozice rekonstruovaných prostor,“ uvedl ředitel Národního divadla prof. MgA. Jan Burian.

Milníky generální rekonstrukce představí výstava v provozní budově Národního divadla na náměstí Václava Havla. Otevřena bude každý všední den od 14 do 18 hodin až do 15.listopadu 2019. Státní opera se divákům znovu otevře v neděli 5. ledna 2020, po 3 letech rekonstrukce a přesně 132 let od jejího prvního otevření, velkolepým večerem s podtitulem Státní opera v proměnách času (1888–2018).

Slavnostní koncert v režii renomované režisérky Alice Nellis nás provede po slavné historii čtyř zdejších operních souborů. Koncepci večera připravili dramaturgové Jitka Slavíková a Ondřej Hučín. Vybrané operní árie, ansámbly a předehry symbolizují klíčové momenty nejen historie budovy dnešní Státní opery – světové či české premiéry, mimořádné inscenace, slavné pěvecké, dirigentské a režisérské osobnosti, hostování významných zahraničních operních divadel, ale českých dějin vůbec. Průvodního slova se ujme dramatik Pavel Kohout. Pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karla-Heinze Steffense se představí významní sólisté Opery ND a čeští i zahraniční hosté, například Lise Davidsen, Pavel Černoch, Eva Urbanová či Kateřina Kněžíková. Vystoupí spolu s Orchestrem a Sborem Státní opery. V průběhu večera zazní Janáček, Smetana, Puccini nebo předehra Wagnerových Mistrů pěvců norimberských a mnoho dalších. Slavnostní večer bude přenášet v přímém přenosu Česká televize, ze záznamu pak ZDF a další evropské televizní stanice.

Soubor Státní opery odehrál svou poslední premiéru mimo domovskou scénu v říjnu. Ve Stavovském divadle představil dvouaktovou operou Lolita současného ruského skladatele Rodiona Ščedrina.

V první polovině roku (3. dubna 2020) uvede již ve Státní opeře inscenaci opery Král Roger Karola Szymanowského, nejvýznamnější osobnosti polské hudby první poloviny 20. století. V současné inscenaci bude režisér Mariusz Treliński na sofistikované fascinující scéně slovenského scénografa Borise Kudličky vyprávět příběh krále, který na cestě za poznáním čelí vnitřnímu boji mezi rozumem, pořádkem či křesťanstvím a instinktem, chaosem či hedonistickým životním stylem. Uvedeme v koprodukci s Národní operou ve Varšavě a Královskou operou ve Stockholmu.

Balet Národního divadla uvede v nově zrekonstruované budově Spící krasavici Petra Iljiče Čajkovského v choreografii slavné brazilské primabaleríny a choreografky Marcii Haydée. Česká premiéra se uskuteční 21. května 2020 za doprovodu Orchestru Státní opery. Diváci dále zhlédnou z baletního repertoáru tituly Marná opatrnost a Timeless.

Další premiérou souboru Státní opery budou Mistři pěvci norimberští skladatele Richarda Wagnera. Tato opera zazněla u příležitosti slavnostního zahájení provozu v tehdy Novém německém divadle (Neues deutsches Theater) 5. ledna 1888. Jedná se o zásadní titul v historii Státní opery, navíc Richard Wagner byl v prvních dvaceti letech po otevření budovy jedním z nejhranějších autorů. „Mistři“ jsou jednou z nejnáročnějších oper, co do délky (4,5 hodiny), tak i co do požadavků na sbory.

Do Státní opery se po jejím otevření vrátí v novém obsazení oblíbená inscenace z loňského roku Fidelio, dále například kritiky oceňovaná inscenace Jiřího Heřmana Madama Butterfly, Aida či Nabucco. Toscu uvedeme v obnoveném nastudování inscenace z roku 1999.

„Dramaturgie Státní opery musí mít kořeny ve své historii. Již od svého založení v roce 1888 hrála významnou roli v evropském operním životě, absorbuje, ale také vytváří nejdůležitější umělecké impulzy té doby, vždy v dialogu s jinými evropskými operními domy, kde hostuje mnoho předních světových umělců té doby,“ říká Per Boye Hansen a dodává: „Pro mě je velkou inspirací skladatel Alexander Zemlinsky. V letech 1911 až 1927 byl hudebním ředitelem Státní opery, tehdy ještě Nového německého domu. Zemlinsky byl velmi inovativní experimentátor a Státní opera pod jeho vedením dosáhla vysoké mezinárodní úrovně.“

Úvahy uměleckého ředitele Opery o repertoáru jsou ambiciózní a široké. Chce uvádět velké romantické opery 19.století, s jádrem repertoáru Verdiho, Wagnera a Pucciniho. Zařazovat bude pozdní romantické a expresionistické impulsy z první poloviny 20.století – skladatelé jako Richard Strauss, Korngold, Schreker, Zemlinsky a Hindemith. Dále klasické moderní opery 20. a 21. století a opery živých skladatelů včetně nových skladeb. Neopomene ani operu ze všech období, která má potenciál oslovit nové publikum: rodiny, mladé, ty, kteří z jakéhokoli důvodu ještě nebyli v opeře.

Pro Státní operu je připravena k instalaci staronová opona. V průběhu posledních dvou let na ní pracoval tým uměleckého ředitele sekce výroby Národního divadla Martina Černého ve spolupráci se studenty katedry scénografie DAMU. Opona vznikla v dílnách Národního divadla podle návrhu původní opony Eduarda Veitha, kterou návštěvníci viděli při otevření Státní opery (tehdy Nového německého divadla) v roce 1888. Za unikátním dílem se skrývá více než 1000 hodin pečlivé práce.

Originální opona Eduarda Veitha se záhadně ztratila v roce 1945. Nová opona nahradí oponu akademického malíře Antonína Střížka, původně určenou pro nastudování Kouzelné flétny v roce 2002. Během podzimu bude instalována do Státní opery.

V lednu 2020 se ke slavnostnímu znovuotevření Státní opery po rekonstrukci připravuje několikadenní audiovizuální show na přední fasádu budovy divadla. Umělecká skupina 3dsence využije specifického umístění divadelní budovy na magistrále. Projíždějící vozidla se stanou komponenty vzniklého generativního videomappingu.

„Budova Státní opery pro nás poslouží jako zrcadlo,“ představuje záměr Jan Hrdlička z 3dsence. „To, co uvidíme a uslyšíme, bude generováno námi samotnými, našimi vozidly. Automobily projíždějící magistrálou před budovou Státní opery svým pohybem generují na fasádu budovy unikátní videoprojekce, světelnou show a hudební dílo v reálném čase.“

Pozice, velikost a rychlost jednotlivých automobilů bude rozpoznávána z kamery umístěné na budově Státní opery. Data budou online zpracována a použita ke generování hudební skladby a vizuálním efektů. Aktivita bude streamována na web.