Když hvězdy tančí: Čardášová princezna v Drážďanech

Stačilo málo a opereta, která měla svou premiéru 15. listopadu 1915 ve vídeňském Johann Strauss-Theater, mohla nést název Es lebe die Liebe neboli Ať žije láska. Skladatel Emmerich Kálmán a jeho libretisté Leo Stein a Béla Jenbach však čelili nepříjemné skutečnosti, že je Oscar Straus krátce předtím předběhl s uvedením svého opusu Rund um die Liebe (Za láskou). Opravdu netoužili po tom, aby si publikum obě zpěvohry pletlo, a proto se rozhodli svoji novinku přejmenovat. Zvolený titul byl tedy jen jakýmsi východiskem z nouze a málokoho tehdy napadlo, že se pod označením Die Csárdásfürstin právě zrodil operetní skvost, který bude i po sto letech spolu se Straussovým Netopýrem a Lehárovou Veselou vdovou nejhranějším dílem svého žánru.Čardášová princezna dobyla svět i navzdory právě probíhající světové válce. Pramálo ji zajímalo, kdo patří k Trojspolku, kdo k Trojdohodě a kdo se cítí být neutrální. Přeskočila všechny fronty, hranice i oceány, byť si svůj „náhradní“ název neuchovala pokaždé: zatímco v Petrohradě tleskali diváci Sylvě, na Broadwayi se chodilo na šlágr jménem The Riviera Girl. Vždy se ale jednalo o týž příběh a hudbu s chytlavými valčíkovými melodiemi, okořeněnými omamným rytmem čardáše… O novou operetní senzaci samozřejmě nezůstaly ochuzeny ani české země, a tak se už v únoru 1916 hrála v Novém německém divadle v Praze německy, v červenci v Divadle na Vinohradech česky a v témže roce došlo k uvedení i v Brně nebo Teplicích. Od těch dob se na oblibě Čardášové princezny nic nezměnilo ani u nás, takže další poučování čtenářů o její výjimečnosti by bylo zajisté jen nošením dříví do lesa, sov do Atén a papriky do Uher.Tradici připomínání toho nejlepšího, co kdy vzniklo na poli operety, se v rámci Silvestrovských koncertů Staatskapelle Dresden věnuje umělecký šéf orchestru Christian Thielemann už od roku 2010. Připomeňme, že tehdy v koncertní verzi nastudoval Lehárovu vdovu, v níž si s chutí zazpívali Renée Fleming, Christopher Maltman, Andrej Dunaev a Carolina Ullrich. O rok později se v galavečeru s lehárovským programem představili Piotr Beczała, Angela Denoke a Ana Maria Labin. V roce 2012 se Beczała vrátil s tentokráte kálmánovským repertoárem a partnerkou se mu stala Ingeborg Schopf. Vloni namíchal Thielemann pro publikum možná až příliš pestrý mix s podtitulem Světové hity od Berlína po Broadway (recenzi jsme přinesli zde), ovšem s výtečnými sólisty Renée Fleming a Klausem Florianem Vogtem. Letošní příspěvek k sérii je tedy možné označit v řadě jako pátý, a tudíž půlkulatý. Jeho hudební náplní se 28. prosince 2014 stalo koncertní provedení zmíněné Čardášové princezny, a to v pěveckém obsazení, které je možné označit jako nebývale luxusní i v porovnání s výše uvedenými jmény.Ve vyprodaném hledišti Semperovy opery to několik minut před začátkem připomněl i žoviální zástupce televizní společnosti ZDF. „Dnes večer uvidí Čardášovou princeznu miliony lidí v televizi i na internetu, takže až vstoupí na pódium Anna Netrebko, měly by podle aplausu poznat, že přišla skutečná hvězda,“ vysvětlil vstřícně naladěným divákům a chvíli s nimi ten správný aplaus trénoval. Kromě pobídek k hojným potleskům a nadšeným výkřikům však nezapomněl představit ani vzácného hosta v publiku. Nebyl jím nikdo jiný než skladatelova dcera Yvonne Kálmán, která následně zamávala auditoriu z centrálního balkonu… Potom, co muž na jevišti ještě vzhledem k natáčení i nahrávání koncertu požádal o skutečně důsledné vypnutí mobilních telefonů, popřál všem krásný hudební zážitek a uvolnil pódium pro energicky přicházejícího Christiana Thielemanna.Ten naplánoval provedení operety jako svižný sled hudebních čísel bez mluvených pasáží (a také bez přestávky) tak, aby se celá Čardášová princezna vešla do půl druhé hodiny. Nikterak to ovšem neznamená, že by jakkoli slevil ze svých obvyklých vysokých nároků na orchestr. Kálmánova partitura zazněla prostřednictvím drážďanské Staatskapelle ve všech ohledech přesně a s patřičným leskem, nesmírně působivosti se však dostalo i lyrickým pasážím, prodchnutým melancholickou atmosférou. Kromě brilantně zahrané předehry si hudebníci a dirigent vysloužili samotný potlesk ještě po doznění čísla Hochzeit-Tanz v prvním dějství. Parodie na Mendelssohnův Svatební pochod v čardášové úpravě se v podání orchestru těchto kvalit zaskvěla jako chytrý a skutečně zábavný hudební vtip.

Postava varietní zpěvačky Sylvy Varescu vchází na scénu hned po doznění ouvertury, takže sopranistku Annu Netrebko mohli diváci doporučeným způsobem pozdravit poměrně záhy. Popravdě řečeno, populární pěvkyni v oslnivých vínových šatech (ve druhém dějství je vyměnila za černé) by patrně s nadšením přivítali i bez předchozího návodu… Úvodní árii Heia, heia, in den Bergen ist mein Heimatland zpívala už mnohokrát a díky bezchybné práci s dynamikou ve všech polohách ji se svým nezaměnitelně zabarveným hlasem opět přetavila v pravý skvost. Samozřejmě nezapomněla svůj výstup doplnit tancem – boa, které strhla z ramen a roztočila v rytmu čardáše nad hlavou, mělo v publiku bouřlivou odezvu. To byl jen začátek pro celkově uvolněný, nicméně naprosto profesionální výkon Netrebko v celé roli. V úloze extrovertní umělkyně, překonávající sérii nedorozumění, která jí brání stát po boku své osudové lásky, se zjevně cítí pohodlně pěvecky i představitelsky. Co do citu pro styl a práci s jazykem jí podle mého názoru není co vytknout. Díky přirozenému smyslu pro humor navíc během večera co chvíli nutila kolegy k valčíku či jiným tanečním kreacím, což vzhledem k titulu ze sorty „lehké múzy“ i předsilvestrovské atmosféře nikdy nesklouzlo k nemístné lascivitě či nevkusu.V roli Edwina se stal Anně Netrebko partnerem – pro leckoho možná překvapivě – tenorista Juan Diego Flórez. Kdo však tohoto belcantového odborníka zažil při jeho posledním pražském koncertu s áriemi francouzské provenience (recenzi najdete zde), určitě si vzpomene, že mu operetní žánr ani jisté komediantsví nejsou tak docela vzdálené. Flórez pojal své hostování v Čardášové princezně se sympatickým nadhledem, přičemž vokálně pro něj part zamilovaného hraběte nepředstavoval nejmenší problém. Pro Netrebko byl plnohodnotným kolegou a nedalo se přehlédnout, že své partnerství při této mírně bizarní příležitosti si oba užívají s až nakažlivou rozpustilostí… V Flórezově podání zazněla v prvním dějství i píseň Heut´ Nacht hab´getraumt von dir z Kálmánovy operety Fialka z Montmartru, které se do skladatelova slavnějšího díla občas přidává coby Edwinův samostatný vstup. Přiznám se, že mi není zcela jasné, proč je k uvedenému účelu používána právě tato průměrná skladba a proč se musí v operetě s čardášem v názvu objevit zrovna tango, nicméně Flórezův jasný tenor se znělými výškami je radost poslouchat snad v jakémkoli repertoáru…V nelehké pozici „druhého tenora“ stanul vedle Flóreze v roli Sylviina přítele a mecenáše Boniho Káncsiánu Pavol Breslik. Inteligentní pěvec si ovšem od původně trochu dryáčnického charakteru zachoval elegantní odstup a pojal svou roli po všech stránkách s jakousi nenucenou elegancí. U Christiana Thielemanna našel tento pohled na věc evidentně kladnou odezvu, takže například chytlavá píseň Aus ist´s mit der liebe nepostrádala v Breslikově podání jistou potměšilou rafinovanost. V roli komtesy Stasi, do níž se Boni ve druhém dějství zamiluje, předvedla dívčí půvab i slibný lyrický soprán Christina Landshamer. Výbornou partnerkou byla Flórezovi ve slavném „vlaštovčím“ duetu a rozhodně se neztratila ani v kvartetu Liebchen, mich reist es s Netrebko, Flórezem a Breslikem po boku.

Hlavní čtveřici ještě doplnil mladý talentovaný barytonista Sebastian Wartig ve vděčné roli Feriho von Kerekese, věrného přítele Sylvy a Boniho. Také díky němu se stal tercet ze třetího dějství Nimm, Zigeuner, deine Geige pravým vrcholem večera. Netrebko v něm donutila Wartiga i Breslika ke společnému kankánu, k němuž se ze zákulisí přiběhl přidat i Flórez. Tak specifickou taneční skupinu jsem toho večera viděl každopádně poprvé a dlouho na její výkon nezapomenu…Připomenout si nejen právě popsaný taneček, ale i celé toto velmi inspirativní a pěvecky výjimečné představení bude patrně možné už brzy – společnost Deutsche Grammophon ve spolupráci s firmou Unitel chystá brzké vydání záznamu na DVD i CD. Koupi jednoho či druhého každopádně už předem doporučuji. Podobná sestava vynikajících pěvců podpořená neméně skvělým hudebním nastudováním je v případě operetního titulu vzácností, která rozhodně stojí za pozornost.A protože za pozornost stojí i blížící se změna letopočtu, přeji všem čtenářům Opery Plus, aby jim rok 2015 přinesl nejen zdraví a spokojenost, ale i řadu nových a krásných hudebních zážitků.

Hodnocení autora recenze: 90 %

Silvesterkonzert der Staatskapelle Dresden
Emmerich Kálmán:
Die Csárdásfürstin
(koncertní provedení)
Dirigent: Christian Thielemann
Režie: Wolfram Tetzner
Staatskapelle Dresden
Sächsischer Staatsopernchor Dresden
28. prosince 2014 Semperoper Drážďany

Sylva Varescu – Anna Netrebko
Edwin Ronald von und zu Lippert-Weylersheim – Juan Diego Flórez
Komtesse Stasi – Christina Landshamer
Graf  Boni Káncsiánu – Pavol Breslik
Feri von Kerekes – Sebastian Wartig
Fürst Leopold Maria von und zu Lippert-Weylersheim – Bernd Zettisch

www.staatskapelle-dresden.de
www.semperoper.de

Foto © Matthias Creutziger