Když hvězdy tančí: Čardášová princezna v Drážďanech

  1. 1
  2. 2

Stačilo málo a opereta, která měla svou premiéru 15. listopadu 1915 ve vídeňském Johann Strauss-Theater, mohla nést název Es lebe die Liebe neboli Ať žije láska. Skladatel Emmerich Kálmán a jeho libretisté Leo Stein a Béla Jenbach však čelili nepříjemné skutečnosti, že je Oscar Straus krátce předtím předběhl s uvedením svého opusu Rund um die Liebe (Za láskou). Opravdu netoužili po tom, aby si publikum obě zpěvohry pletlo, a proto se rozhodli svoji novinku přejmenovat. Zvolený titul byl tedy jen jakýmsi východiskem z nouze a málokoho tehdy napadlo, že se pod označením Die Csárdásfürstin právě zrodil operetní skvost, který bude i po sto letech spolu se Straussovým Netopýrem a Lehárovou Veselou vdovou nejhranějším dílem svého žánru.Čardášová princezna dobyla svět i navzdory právě probíhající světové válce. Pramálo ji zajímalo, kdo patří k Trojspolku, kdo k Trojdohodě a kdo se cítí být neutrální. Přeskočila všechny fronty, hranice i oceány, byť si svůj „náhradní“ název neuchovala pokaždé: zatímco v Petrohradě tleskali diváci Sylvě, na Broadwayi se chodilo na šlágr jménem The Riviera Girl. Vždy se ale jednalo o týž příběh a hudbu s chytlavými valčíkovými melodiemi, okořeněnými omamným rytmem čardáše… O novou operetní senzaci samozřejmě nezůstaly ochuzeny ani české země, a tak se už v únoru 1916 hrála v Novém německém divadle v Praze německy, v červenci v Divadle na Vinohradech česky a v témže roce došlo k uvedení i v Brně nebo Teplicích. Od těch dob se na oblibě Čardášové princezny nic nezměnilo ani u nás, takže další poučování čtenářů o její výjimečnosti by bylo zajisté jen nošením dříví do lesa, sov do Atén a papriky do Uher.Tradici připomínání toho nejlepšího, co kdy vzniklo na poli operety, se v rámci Silvestrovských koncertů Staatskapelle Dresden věnuje umělecký šéf orchestru Christian Thielemann už od roku 2010. Připomeňme, že tehdy v koncertní verzi nastudoval Lehárovu vdovu, v níž si s chutí zazpívali Renée Fleming, Christopher Maltman, Andrej Dunaev a Carolina Ullrich. O rok později se v galavečeru s lehárovským programem představili Piotr Beczała, Angela Denoke a Ana Maria Labin. V roce 2012 se Beczała vrátil s tentokráte kálmánovským repertoárem a partnerkou se mu stala Ingeborg Schopf. Vloni namíchal Thielemann pro publikum možná až příliš pestrý mix s podtitulem Světové hity od Berlína po Broadway (recenzi jsme přinesli zde), ovšem s výtečnými sólisty Renée Fleming a Klausem Florianem Vogtem. Letošní příspěvek k sérii je tedy možné označit v řadě jako pátý, a tudíž půlkulatý. Jeho hudební náplní se 28. prosince 2014 stalo koncertní provedení zmíněné Čardášové princezny, a to v pěveckém obsazení, které je možné označit jako nebývale luxusní i v porovnání s výše uvedenými jmény.Ve vyprodaném hledišti Semperovy opery to několik minut před začátkem připomněl i žoviální zástupce televizní společnosti ZDF. „Dnes večer uvidí Čardášovou princeznu miliony lidí v televizi i na internetu, takže až vstoupí na pódium Anna Netrebko, měly by podle aplausu poznat, že přišla skutečná hvězda,“ vysvětlil vstřícně naladěným divákům a chvíli s nimi ten správný aplaus trénoval. Kromě pobídek k hojným potleskům a nadšeným výkřikům však nezapomněl představit ani vzácného hosta v publiku. Nebyl jím nikdo jiný než skladatelova dcera Yvonne Kálmán, která následně zamávala auditoriu z centrálního balkonu… Potom, co muž na jevišti ještě vzhledem k natáčení i nahrávání koncertu požádal o skutečně důsledné vypnutí mobilních telefonů, popřál všem krásný hudební zážitek a uvolnil pódium pro energicky přicházejícího Christiana Thielemanna.Ten naplánoval provedení operety jako svižný sled hudebních čísel bez mluvených pasáží (a také bez přestávky) tak, aby se celá Čardášová princezna vešla do půl druhé hodiny. Nikterak to ovšem neznamená, že by jakkoli slevil ze svých obvyklých vysokých nároků na orchestr. Kálmánova partitura zazněla prostřednictvím drážďanské Staatskapelle ve všech ohledech přesně a s patřičným leskem, nesmírně působivosti se však dostalo i lyrickým pasážím, prodchnutým melancholickou atmosférou. Kromě brilantně zahrané předehry si hudebníci a dirigent vysloužili samotný potlesk ještě po doznění čísla Hochzeit-Tanz v prvním dějství. Parodie na Mendelssohnův Svatební pochod v čardášové úpravě se v podání orchestru těchto kvalit zaskvěla jako chytrý a skutečně zábavný hudební vtip.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Silvesterkonzert der Staatskapelle Dresden (2014)

[Total: 10    Average: 4.3/5]

Související články


Komentáře “Když hvězdy tančí: Čardášová princezna v Drážďanech

Napsat komentář