Lang Lang a Vídeňská filharmonie měli úspěch

Několikanásobným potleskem ocenilo publikum ve Smetanově síni Obecního domu čínského pianistu Lang Langa a Vídeňskou filharmonii, kteří se představili s tvorbou Richarda Strausse. Světově žádaný virtuos vystoupil jako sólista v Burlesce pro klavír a orchestr. Přestože zazněla již v první části koncertu, nadšení posluchači několikrát vrátili hudební megastar na pódium a vynutili si dva přídavky – Chopinův Minutový valčík a melancholickou „náladovku“. Uznání sklidila i filharmonie, která v závěru zvedla publikum ze sedadel.

Koncert patřil k vrcholům letošního festivalu Pražské jaro, který potrvá do 3. června. Orchestr řídil německý dirigent Christoph Eschenbach.Prestižní ansámbl včera připomněl dvojí výročí německého skladatele, který byl s Vídní a s ním jako dirigent spjat. Večer zahájil posledním velkým Straussovým dílem zvaným Metamorfózy, jež odráží skladatelovy pocity z druhé světové války. Burleska naopak pochází z autorova šťastného mládí a právě její žertovnost a rozverný dialog sólisty s orchestrem vyzdvihl svým virtuosním přednesem Lang Lang.

V náročných sólových vstupech fascinoval posluchače naprostou koncentrací pro hru i neobvykle velkými gesty, jimiž se snažil být v neustálém kontaktu s orchestrem. Lang Lang hrál s takovým nasazením, že si při volných chvilkách musel otírat obličej kapesníkem. Ten při loučení s publikem věnoval vozíčkáři sedícímu pod pódiem.

Teprve jednatřicetiletý čínský virtuos se do Prahy za uplynulých osm let vrátil potřetí. Podle mnohých je fenoménem, který překročil hranice klasické hudby. V mládí byl „zázračným dítětem“, hrát už začal ve třech letech a v současnosti se těší pověsti jako rockové hvězdy.

Americkým časopisem Time Magazine byl zařazen mezi sto nejvlivnějších osobností této planety. Hrál před prezidenty, uchvátil kritiky i milovníky vážné hudby po celém světě. Ve své vlasti inspiroval desítky milionů dětí, které se po jeho vzoru začaly učit hrát na klavír. Lang Lang je také prvním asijským pianistou, kterému se podařilo absorbovat evropsko-americkou hudební kulturu.

Téměř tříhodinový koncert uzavřela nejslavnější Straussova symfonická báseň Don Juan a brilantní symfonická burleska Enšpíglova šibalství. Vídenští filharmonikové, kteří se pyšní svou více než stošedesátiletou existencí, v přídavcích nezapřeli svou těsnou vazbu na evropskou tradici klasické tvorby. Pražany tak v závěru potěšili známým valčíkem Povídky z vídeňského lesa a temperamentní polkou Furioso od Straussova syna Johanna.

Foto Pražské jaro – Ivan Malý