Letní Salcburk 2018: program zveřejněn

Úspěch Václava Lukse a Collegia 1704 v Staatsoper Hamburg
Všechny kritiky jednoznačně velebí výkon souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse při provedení Monteverdiho opery Odysseův návrat do vlasti v Staatsoper Hamburg. Chválí dirigenta a vedoucího souboru, který našel ideální zvukovou rovnováhu mezi jevištěm a orchestrem, i když se zpočátku zdá těleso snad příliš velké pro takovouto produkci. Za excelentní považují také výkon continua.

Režisér Willy Decker s výtvarníkem Wolfgangem Gussmannem umístili většinu děje na otáčející se světlý kruh (točnu), za kterým se jen občas zjevují další elementy výpravy (stůl pro hostinu a tak dále).

Výrazně je v inscenaci akcentován svět bohů, kteří jsou často zcela lhostejní k osudům lidí. To ukazuje již prolog, ve kterém se bohové vysmívají a mučí personifikovanou postavu zastupující lidskou křehkost a smrtelnost. V civilních společenských oděvech (návrhářka Susana Mendoza) dominuje čerň, šeď, tmavá modř s akcenty bílé. Nahé tělo mnohdy symbolizuje stavy duše. V inscenaci jsou uplatněny i stroboskopické efekty. A tvůrcům se podařilo skutečně vytvořit teatrum mundi, divadlo světa, s mnohými přesahy k dnešním problémům individuálních a společenských vztahů.

Obsazení nevykazuje žádné kazy. Velkou pozornost na sebe strhává především pár představitelů čekající Penelopy a navrátivšího se Odyssea. Italská altistka Sara Mingardo vytváří mytickou hrdinku s odstupem slunečních brýlí (které odloží až s rozpoznáním manžela), jež znemožňují identifikaci jejích pocitů. Hlasově bezchybný výkon je doplněn vynikajícím herectvím a charismatem představitelky. Drsný Odysseus amerického tenoristy (s německými rodinnými kořeny) Kurta Streita je spíše válečníkem než manželem a otcem. Velký herec ale dokáže výborně nadávkovat i lyrické a něžné momenty svého charakteru. Vrcholem představení je pak závěrečný duet shledavších se manželů.

I osmapadesátiletý tenorista ukázal vypracovanou postavu a část role odehrál pouze do půl těla. Ještě více nahoty žádal režisér po francouzském kontratenoristovi Christopheovi Dumauxovi, který nadchl v dvojroli Lidské křehkosti a jednoho z Penelopiných nápadníků. Christophe Dumaux se i v této inscenaci osvědčuje jako jeden z nejtalentovanějších kontratenorů své generace, navíc vynikající hereckým i pohybovým projevem.

Šest představení (hrálo se s jedinou pauzou) od 29. října do 11. listopadu sklidilo velký úspěch a zájem médií všeho druhu. Ceny lístků se pohybovaly od 6 do 97 eur. Titul by měl být znovu nasazen v dalších sezonách.

Salzburger Festspiele 2018 – program zveřejněn
Salcburský festival připravil na léto 2018 osm operních produkcí, v nichž vystupuje celá plejáda nejlepších operních sólistů i výběr dirigentů a režisérů světových jmen. Nabídka je skutečně vyvážená a obsahuje šest titulů světové opery (Monteverdi, Mozart, Rossini, Bizet, Čajkovskij a Strauss) a dva tituly ze druhé poloviny dvacátého století, které prokázaly svou životnost (von Einem, Henze). Dramaturgický výběr zahrnuje tvorbu od počátku žánru až k prověřeným dílům moderní opery.

První festivalovou scénickou operní produkcí bude Mozartova Kouzelná flétna v hudebním nastudování Constantinose Carydise u pultu Wiener Philharmoniker a v režii americké režisérky Lydie Steier (například tvůrkyně lokálně situované inscenace Berliozových Trojanů v drážďanské opeře v této sezoně – recenzi jsme přinesli zde) na scéně Grosses Festspielhaus. Mezi sólisty nacházíme ruskou koloraturku Albinu Shagimuratovu jako osvědčenou Královnu noci, německou sopranistku Christiane Karg jako Paminu, německého barytonistu Matthiase Goerneho (Sarastro) a také českého basbarytonistu Adama Plachetku (Papageno) nebo Marii Nazarovu (Papagenu). Poslední dva pěvci se právě dobře znají ze scény Wiener Staatsoper. Adam Plachetka zpíval postavu komického ptáka-člověka také na jevišti Lyric Opera of Chicago na přelomu loňského a letošního roku. V Salcburku je naplánováno sedm představení a inscenace bude mít svého vypravěče, kterým se stane slavný švýcarský herec Bruno Ganz.

Senzaci beze sporu vyvolá nová inscenace Salome Richarda Strausse, kde bude v roli judejské princezny debutovat krásná litevská sopranistka Asmik Grigorian. Tato velmi talentovaná pěvkyně mířící rychle k dramatickému oboru zde v létě 2017 zaznamenala obrovský ohlas na svou interpretaci Marie v Bergově Vojckovi v inscenaci svěřené Williamu Kentridgeovi (naši recenzi najdete zde). A tuto sezonu ji čekají také dva party v méně uváděných operách – Polina v Prokofjevově Hráči v Basileji a klasická ruská hrdinka podle Lermontovovy předlohy, Tamara sužovaná Démonem Antona Rubinštejna v Barceloně. Partnery v salcburské inscenaci jí budou italská mezzosopranistka Anna Maria Chiuri jako Herodias a její svůdce Tambojar z loňského Vojcka John Daszak se změní v neméně chlípného Heroda. Žádaný italský tvůrce Romeo Castellucci se postará o kompletní režijní a vizuální podobu inscenace a v Salcburku nesmírně oblíbený dirigent Franz Welser-Möst bude inscenaci dirigovat s Vídeňskými filharmoniky ve Felsenreitschule v celkem sedmi představeních.

Ruská opera, která se v posledních ročnících pravidelně objevuje alespoň v koncertních provedeních, bude letos zastoupena scénickou produkcí Čajkovského opery Piková dáma v hudebním nastudování Marisse Jansonse a v režii Hanse Neuefelse (šest představení na scéně Grosses Festspielhaus). Obsazení je převážně slovanské (Vladislav Sulimsky jako Tomskij, Igor Golovatentko jako Kníže Jeleckij, Oksana Volkova jako Polina, Evgenia Muraveva jako Líza). Evgenia Muraveva velmi kvalitně zaskočila v titulní roli Šostakovičovy Lady Macbeth Mcenského újezdu právě v loňské salcburské festivalové inscenaci. V roli Heřmana vystoupí americký tenorista Brandon Jovanovich a jako Hraběnka „veteránka“ světové opery, německá mezzosopranistka Hanna Schwarz, která během inscenace oslaví pětasedmdesáté narozeniny.

Temperamentní dirigent narozený na Korsice Jean-Christophe Spinosi uvede inscenaci Rossiniho komické opery Italka v Alžíru. Produkce převzatá ze salcburského jarního festivalu bude režírovaná Moshem Leiserem a orchestrem se stane Spinoziho těleso Ensemble Matheus. Hvězdou představení bude samozřejmě Cecilia Bartoli a jejími partnery ve vtipném příběhu o potížích cizinky v Orientě se stanou Ildar Abdrazakov jako Mustafa, Edgardo Rocha jako Lindoro a Alessandro Corbelli jako Taddeo. Celkem pět představení na scéně Haus für Mozart.

Po úspěchu poloscénické produkce Monteverediho Korunovace Poppey se tento titul vrátí tentokráte na jeviště Haus für Mozart v plně scénickém uvedení Williama Christieho a jeho souboru Les Arts Florrisants (šest představení). V inscenaci vystoupí renomovaný taneční soubor Bodhi Project a bude ho režírovat belgický choreograf, režisér a také výtvarník (i scénograf inscenace) Jan Lauwers. Do titulní role intrikánské krásky Poppey je snad trochu překvapivě obsazena Sonya Yoncheva a po boku jí budou stát dvě velké mezzosopránové osobnosti současné operní scény – Kate Lindsey jako Nerone a Stéphanie d’Oustrac jako Ottavia. Rozsah rolí bulharské sopranistky Sonyi Yonchevy je pozoruhodný, v posledních letech zpívala například Händelovu Alcinu, Mozartovu Donnu Elviru, ale také Belliniho Normu, Verdiho Violettu a veristické party jako Pucciniho Mimi a Tosku, Mascagniho Iris nebo Giordanovu Stephanu v Siberii. V závěru sezony 2017/2018, tedy před salcburským festivalem, by měla vystoupit v náročné koloraturní roli Imogene v Belliniho Pirátovi v Teatro alla Scala v Miláně. Mimo to se můžeme těšit na zábavné kreace kontratenoristy Dominiqua Visseho a tenoristy Marcela Beekmana v rolích dvou komických chův.

Poslední scénickou premiérou na festivalu bude opera Hanse Wernera Henzeho The Bassarids (Bassaridky) podle Euripidových Bakchantek. Premiéra opery se na počátku srpna 1966 konala právě na salcburském letním festivalu, který byl společně s Deutsche Oper Berlín spoluobjednavatelem díla. Dílo zde bylo provedeno pod taktovkou Christopha von Dohnányiho a rychle se zařadilo k nemnoha dílům poválečné opery, která se objevují pravidelně na repertoáru světových operních scén. Velký úspěch mělo například nastudování v Bayerische Staatsoper v Mnichově roku 2008 s dirigentem Marcem Albrechtem a v režii Christofa Loye. Salcburská inscenace bude mít stejně oslnivý tým tvůrců, hudebně dílo nastuduje Kent Nagano a režie se ujme Krzysztof Warlikowski. Režisér tradičně bude spolupracovat s výtvarnicí Małgorzatou Szczęśniak (scénografie a kostýmy). Ve velkém mezinárodním obsazení najdeme také skvělou německou altistku Tanju Ariane Baumgartner (Agave a Venuše), Willarda Whitea (Cadmus) nebo rakouského tenoristu Nikolaie Schukoffa, který hlavní roli Dionisa z mnichovské inscenace vyměnil za dvojroli Tiresia a Calliopa. Čtyři srpnová představení odehrají ve Felsenreitschule hudebníci z Wiener Philharmoniker.

Sté výročí narození rakouského skladatele (narozeného ovšem v Bernu do rodiny rakouského atašé) Gottfrieda von Einema uctí koncertní provedení jeho opery Proces podle slavné prózy Franze Kafky. I toto dílo zažilo premiéru na salcburském festivalu v srpnu 1953, což implikuje další výročí – pětašedesát let od světové premiéry díla. Dílo poznal i český divák ve výborné inscenaci Státní opery v Praze roku 1994, kdy na premiéru přijel i sám skladatel s manželkou. V jediném koncertním večeru se díla ujme přední rakouský specialista na moderní hudbu, Rakušan HK Gruber, který dílo uvede s orchestrem ORF Radio-Symphonieorchester Wien a souborem převážně německých a rakouských zpěváků. Výročí Gottfrieda von Einema je v rakouských operních divadlech věnována mimořádná pozornost a i dvě vídeňské scény (Dantonova smrt ve Wiener Staatsoper a Návštěva staré dámy v Theater an der Wien) chystají při příležitosti této události po jedné premiéře jeho oper.

Plácido Domingo, který salcburský festival miluje, tentokráte účinkuje ve dvou koncertních provedeních Bizetových Lovců perel pod taktovkou předního znalce francouzské opery devatenáctého století Patricka Fournilliera s Mozarteumorchester Salzburg. Vystoupí ve vděčném barytonovém partu Zurgy a jeho partnery v cejlonském příběhu lásky a přátelství budou nová hvězda Wiener Staatsoper, sopranistka narozená v Kazani Aida Garifullina a mexický tenorista Javier Camarena jako Nadir.

Tradičně budou připraveny i verze některých operních děl pro děti (Kouzelná flétna a další) i další edukační programy pro studenty. Z mnoha dalších koncertů zatím jen letmo zmíníme provedení barokního oratoria San Giovanni Battista Alessandra Stradelly se souborem Collegium 1704 a jeho vedoucím Václavem Luksem, písňové recitály tenoristů Jonase Kaufmanna, Rolanda Villazóna, barytonistů Matthiase Goerneho a Floriana Boesche i sopranistky Christiane Karg. Kontratenorista Philippe Jaroussky a sopranistka Emőke Baráth pak uvedou večer árií duetů z oper Georga Friedricha Händela se souborem staré hudby Ensemble Artaserse.

Program na nadcházející festivalový ročník je opravdu lákavý, výběr snad jen trochu psychologicky brzdí opět zvýšené ceny vstupného, kdy nejdražší vstupenky stojí 430 eur.

Opera na ČT art
Inscenaci Verdiho Maškarního plesu budou moci diváci zhlédnout v sobotu 18. listopadu 2017 od 20.20. Jedná se o slavnou inscenaci z Metropolitní opery se světovými interprety verdiovských partů. V záznamu (134 minut) z roku 1991 vystupují Luciano Pavarotti jako Gustav III. i americká sopranistka a jedna z nejlepších interpretek Verdiho partů nedávné epochy Aprile Millo jako Amelia, dále zpívají Leo Nucci jako Anckarström nebo Florence Quivar jako věštkyně Ulrika. Dirigentem představení byl James Levine a režisérem tradičně pojaté inscenace pak Piero Faggioni.

Operní humor
Známý americký novinář a redaktor Peter B. Greenough (1917–2006) se ve svém druhém svazku v roce 1956 stal manželem slavné americké operní divy, koloraturní sopranistky Beverly Sills (1929–2007). Jako její nadšený obdivovatel byl u všech jejích významných premiér a řady dalších představení. Když Beverly Sills s obrovským úspěchem zpívala Alžbětu I. v inscenaci Donizettiho opery Roberto Devereux v New York City Opera roku 1970, seděl o premiéře ve čtvrté řadě a bouřlivě aplaudoval.

Nadšené publikum již na konci druhého dějství (opera má tři) uspořádalo skvělému výkonu pěvkyně ovace ve stoje. Peter Greenough ale zůstal na místě a tleskal vsedě. Tu se k němu naklonil muž z řady za ním a zeptal se ho: „Nejste manžel Beverly Sills? Tak proč nevstanete a nekřičíte nadšeně jako ostatní?“ Žurnalista mu důstojně odpověděl: „Ano, jsem její manžel, ale nejsem její roztleskávačka, pane!“