Liška Bystrouška na “nejzelenější” londýnské scéně sklidila úspěch

  1. 1
  2. 2
Za téměř neuvěřitelně studeného večera se konala 30. července derniéra nové inscenace Příhod Lišky Bystroušky na známé londýnské letní scéně Opera Holland Park (představení - v angličtině - bylo také filmováno). A ačkoliv silný vítr sem tam viditelně a slyšitelně cloumal plátěnou střechou, ba občas i málem sebral zpěvákům slovo od úst, diváci - zabalení v kabátech a vlněných plédech - odměnili interprety a orchestr nadšenými ovacemi.

L. Janáček:  Příhody lišky Bystroušky - Julia Sporsén a Jennifer France - Opera Holland Park (foto Ali Wright)
L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky – Julia Sporsén a Jennifer France – Opera Holland Park (foto Ali Wright)

Opera Holland Park (OHP) se nachází ve velmi pěkném prostředí populárního londýnského parku v zámožné čtvrti Kensington, na západním okraji centra Londýna, a dějiny scény začínají vlastně již v roce 1605. Tehdy totiž vznikl Holland House, dnes pozadí tohoto pěkného divadla ‘pod baldachýnem’; nechal jej postavit diplomat Sir Walter Cope jako jeden z prvních velkých paláců v Kensingtonu. Palác posléze vlastnili různí členové rodiny hraběte z Hollandu, a poté i další rodiny. Během života třetího Lorda Hollanda v 19. století se pak palác proslavil jako oslnivé společenské, literární a politické centrum, k jehož mnoha význačným návštěvníkům patřili Lord Byron, Sir Walter Scott, T. B. Macaulay, Charles Dickens and Benjamin Disraeli.

Operní společnost Opera Holland Park byla založena v roce 1996, a za posledních 24 let se stala úspěšnou, nezávislou a mezinárodně uznávanou scénou. Představení v OHP probíhají za normálních okolností od června do září, v roce 2020 a v první půlce letošního roku však byla scéna uzavřena po celkem 643 dnů.

Když se letos na začátku léta začal v Británii znovu rozbíhat hudební život, OHP byla jednou z prvních scén v zemi, která uvedla několik nových inscenací (počínaje La Traviatou 5. června). Bezpečnostní opatření jsou ovšem dodržována i nyní, po znovuotevření scény. Divákům je před vstupem do hlediště změřena teplota, a sedadla jsou umístěna po dvou, třech či po čtyřech, s určitým odstupem od další skupiny sedadel. Nošení roušek se doporučuje při volném pohybu mimo hlediště, v barech apod., v samotném hledišti však údajně nejsou nutné. A tak jsem napočítala na pravé straně hlediště, kde jsem seděla, jen čtyři roušky – z nichž jedna byla moje.

L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky - Jennifer France - Opera Holland Park (foto Ali Wright)
L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky – Jennifer France – Opera Holland Park (foto Ali Wright)

Inscenace Bystroušky v OHP (13. – 30. července) nebyla první Janáčkovou operou na této scéně (v roce 2017 uvedlo divadlo Káťu Kabanovou). Na ‘nejzelenější’ londýnské scéně byla tato Bystrouška ve znamení recyklace: v rámci úsporného, ale nápaditého jevištního návrhu (Andrew D. Edwards) byl v inscenaci plně využit zelený pojízdný kontejner na použitelné odpadky. V druhém dějství sloužil na začátku jako jezevcovo doupě (jak na něm mohla představitelka Bystroušky udržet rovnováhu si nedovedu představit), v páté scéně – polepený plakátem se slunečnicemi – nahrazoval plot s kvetoucí slunečnicí, a v posledním dějství, pokrytý deskou, představoval barový pult v hostinci u Pásků. Některé prvky jevištního návrhu byly poněkud po domácku utkané, ale přesto na místě, jiné byly stylové. Zajímavým aspektem návrhu bylo také umístění orchestru uprostřed scény, takže – ač v orchestřišti – byl svým způsobem zahrnut do děje. 

Vtipná režie (Australan Stephen Barlow, který žije v Londýně) dokázala přes úspornost rekvizit úspěšně navodit atmosféru lesa, myslivny, hostince, či paloučku na němž slaví liščí párek svou svatbu.

Recyklace neskončila u rekvizit – i jednotlivé staré židle v hledišti pocházely z nejrůznějších divadel v zemi, kde již byly dávno vyřazeny z provozu (National Theatre, Welsh National Opera a další). Kdo ví, kde hrála předtím židle ze 40. let, na níž jsem seděla já? Divadlo nyní také vyhlásilo nové schéma, SOS (‘Save Our Seats’), v jehož rámci mohou diváci zakoupit vstupenky chybějící do původního počtu před pandemií (1,000; nyní – vzhledem k bezpečnostním opatřením – je kapacita snížena na 400). 

L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky - Grant Doyle - Opera Holland Park (foto Ali Wright)
L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky – Grant Doyle – Opera Holland Park (foto Ali Wright)

Půvabné kostýmy atmosféru vhodně doplňovaly. Tak, jako v řadě jiných inscenacích Lišky, nejzábavnější byly i zde kostýmy slepic. V jejich výstupu si nesly jednotlivé slepice před sebou, jako symbolické vejce, velký žlutý nafukovací balónek. Při útoku na ně pak Bystrouška každý s gustem propíchla; výbuchy splasklých balonků nevyhnutelně vyvolávaly u publika velké veselí. I uniformy jevištních techniků, kteří se pohybovali na scéně mezi jednotlivými obrazy, byly v hlavních barvách inscenace, zelené a žluté.

Řada krásných vzrostlých stromů v těsné blízkosti divadla – městské echo Janáčkova moravského lesa – atmosféru patřičně umocňovala. Režisér, který pro scénu vytvořil již deset inscenací, však navíc uplatnil i genius loci čtvrti, v níž se park nachází. Tak například Lišák přinesl Bystroušce k snědku ne králíka, ale sendvič v sáčku z místního populárního řetězce Prêt A Manger. To není problém. V titulcích si však revírník ve svém monologu stěžoval na pávy, jejichž křik mu nedal spát – a ti se vždy hrdě prochází na trávníku poblíž divadla (v Janáčkově libretu je zmínka o mouchách). Tady si autor titulků při manipulaci s textem zbytečně předcházel publikum. Naštěstí v režii se tato změna nijak neodrazila.

V představení nešlo o Janáčkovu původní partituru pro velký orchestr, psanou před víc než sto lety, nýbrž o úpravu pro komorní orchestr. Jejím autorem je dvaašedesátiletý anglický skladatel Jonathan Dove, třetí nejčastěji hraný skladatel soudobých oper na světě – předcházejí mu pouze Philip Glass a Jake Heggie. Dove má na kontě 17 oper, z nichž vynikají zejména vtipný Flight (Let, 1998) a komická opera Marx in London (2018; dílo si objednal Theater Bonn k dvoustému výročí Marxova narození). K jeho úpravám patří i řada oper pro English Touring Opera a City of Birmingham Touring Opera, včetně dvouvečerní adaptace Wagnerova Prstenu pro 18 hráčů (v roce 1990).

L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky - Jennifer France a Estella Charlesworth - Opera Holland Park (foto Ali Wright)
L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky – Jennifer France a Estella Charlesworth – Opera Holland Park (foto Ali Wright)

Dove zredukoval Janáčkovu partituru Bystroušky pro dechy, dva lesní rohy, trubku, pozoun, bicí, harfu, akordeon, celestu a smyčce. Orchestrace je velmi obratná, a zvuk byl překvapivě hutný; vtipně je zdůrazněna i role akordeonu, což dodává zredukovanému zvuku zajímavé, ba pikantní zabarvení. Jen v závěrečném Revírníkově monologu by snad odpovídal majestátnosti hudby větší orchestr.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


4 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments