Na Letních hornových kurzech zazněly i premiéry, koncert lektorů byl přehlídkou virtuozity

Letní hornové kurzy přibližují vybrané lokality posluchačům a účastníci kurzů – především malí a mladí hornisté – poznávají tento kouzelný kout. Letos sem přijelo na sedm desítek opět nejen domácích, ale i zahraničních studentů z celého světa. A společně dokázali díky svým lektorům rozezvučet lesní rohy ve velké škále výrazových možností. Motivem 16.ročníku festivalu Za poklady Broumovska je “Léto ve všech jeho podobách”, a motivem 7. ročníku kurzů by nepochybně mohla být jeho parafráze “Lesní roh ve všech svých podobách“. Nebo ještě lépe – stejně jako název CD Szabolcse Zempléniho – “Barvy lesního rohu“.

Na kurzech, koncertech i halali totiž hráli jejich účastníci sólově i v komorních souborech; zněla jak vyhledávaná a známá klasika, tak i působivá, originální moderna, oddechové filmové melodie a temperamentem prudce nakažlivý jazz. To vše pod vedením umělecké garantky a vedoucí kurzů Zuzany Rzounkové, prof. Jindřicha Petráše, Jana Vobořila, Lenky Němcové, Martina Sokola a zahraničních lektorů, profesorů vysokých škol Jörga Brücknera z Hudební univerzity Ference Liszta ve Výmaru a Szabolcse Zempléniho z Hudební univerzity v Hamburku. Během kurzů se konaly i tři tematické workshopy profesorů J. Brücknera, J. Petráše a S. Zempléniho. Jistotou a podporou pro účastníky byly klavíristky Jana Goliášová, Eva Macková a Tereza Špuláková, které doprovázely studenty po celý týden na individuálních lekcích i na večerních koncertech.

Že si koncerty berou broumovští za své, dokládá podpora a účast zástupců obcí – starosty Vernéřovic Tomáše Havrlanta, místostarostky Ruprechtic a Meziměstí Marty Hartmanové a také náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Pavla Bělobrádka, který navštívil oba festivalové hornové koncerty, vernéřovický i ruprechtický. Hornisty a festival ocenil svým sympatickým projevem v Ruprechticích děkan broumovské farnosti ThLic. Martin Lanži.

Koncert lektorů a účastníků kurzů v kostele sv. Michala ve Vernéřovicích uvedlo 4. srpna zbrusu nové halali z pera rezidenčního skladatele Tomáše Illeho – pětihlasou loveckou fanfáru, kterou zkomponoval přímo pro broumovské hornové kurzy a dedikoval ji Zuzaně Rzounkové a hudebnímu festivalu Za poklady Broumovska. Účastníci kurzů její úvodní dvě části nastudovali během prvních dvou dnů. V prostorách na návrší u kostela sv. Michala mělo toto halali za řízení Jindřicha Petráše své neopakovatelné kouzlo, rezonovalo s krajinou i její atmosférou. Srdečný potlesk posluchačů ocenil souhru a zvuk několika desítek hornistů.

Na vlastním koncertě se hned v úvodním náročném Koncertním kusu pro čtyři lesní rohy Roberta Schumanna představili spolu se Zuzanou Rzounkovou a Janem Vobořilem dva nadaní studenti z Maďarska – Ella Tege a Márkus Ágoston. V jejich podání zazněly v příkladné souhře první dvě věty této skladby. Následujícími čísly potěšila posluchače pětice vybraných účastníků, studentů uměleckých škol. Jana Kiselová přednesla 1. větu Koncertu č. 1 Es dur F. A. Rösslera-Rosettiho.  Zsolt Bereczky s obdivuhodným nasazením provedl sólovou Fantazii pro lesní roh Malcoma Arnolda. Jan Vobořil zahrál 3. větu z Koncertu pro lesní roh č. 2 W. A. Mozarta a k Rössler-Rosettiho 1. koncertu Es dur se vrátil 3. větou holandský student Libor van der Boom. Závěr patřil Barboře Jedelské a oblíbené Vilanelle Paula Ducase. Všichni prokázali velký talent a smysl pro styl skladeb.

Vernéřovice ale nebyly jediné, kde zazněla skladba pro lesní rohy v premiéře. Další jsme slyšeli na sobotním dopoledním halali v broumovském klášteře 7. srpna. Všichni účastníci, malí i velcí, zde provedli další části halali Tomáše Illeho opět za řízení Jindřicha Petráše. Po nich se představila skupina se zdařile nastudovanými a zahranými ansámblovými skladbami pod vedením Lenky Němcové, jiný soubor nastudovaný Szabolcsem Zemplénim rozproudil v žilách přítomných posluchačů krev stylově provedenou jazzovou skladbou. Svou premiéru měla také skladba Celebi op. 5 Jana Vobořila ml., který ve svém svěžím díle projevil smysl pro melodiku i vyváženost. V hornovém souboru, který jeho skladbu provedl, hrál vedle účastníků kurzů i jeho otec Jan Vobořil starší.

Na bezprostřednost a kouzlo nechtěného jistě nezapomene mladý novomanželský pár, který projel zhruba hodinu poté v kočáře před koncertním sálem Dřevník. Spontánně mu tu mladí hornisté, kteří v té chvíli hráli další ansámblové skladby, vytvořili přirozený špalír a zahráli, shodou okolností se rytmicky trefujíce do klapotu koňských kopyt.

Vyvrcholením hornového týdne byl koncert lektorů v Ruprechticích 7. srpna večer. V již částečně zrenovovaném kostele sv. Jakuba Většího nastal skutečný hornový svátek, v němž se lektoři představili jako vynikající interpreti klasiky i současné tvorby. Výborně a s plným porozuměním pro partnerskou hru je po celý večer doprovázela na zvlášť dovezené koncertní křídlo Petrof Jana Goliášová. Úvod a závěr koncertu patřil sólohornistce Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Zuzaně Rzounkové. Večer otevřela působivým přednesem Intermezza op. 35 Reingolda Gliera a uzavřela inspirativním provedením Ave Maria Franze Schuberta.

Sólohornista Mnichovské filharmonie Jörg Brückner prokázal své vynikající kvality působivým provedením mnohotvárné, několika cenami vyznamenané skladby Alpha z 50. let minulého století od Jeana Michela Defaye. Kontrastem k ní bylo bravurně provedené jímavé Adagio a Allegro op. 70 Roberta Schumanna. Česká tvorba byla v programu zastoupena díky sólohornistovi České filharmonie Janu Vobořilovi, který přesvědčivým způsobem provedl 1.větu Koncertu pro lesní roh Jiřího Pauera krásným znělým tónem.

Netušené kontrasty pak vnesl před kostelní oltář maďarský virtuóz na hornu Szabolcs Zempléni. Tři Romance Roberta Schumanna zahrané krásným tónem v jeho podání dojaly. O to větším překvapením byla skutečná novinka – ultramoderní skladba Rolanda Szentpaliho HOeyRN (MarkNeuKirchen) pro sólovou hornu, napsaná pro Mezinárodní soutěž instrumentalistů v Markneukirchen 2020. Skladateli bylo inspirací jméno města MarkNeuKirchen. První část skladby obrazem exaltované hádky dvou lidí, kteří překročili navzájem své meze (Mark) a dostali se do sporu. Ve druhé jsou představeny novoty (Neu), jsou v ní prvky současné elektronické německé popové a taneční hudby. Tato věta vyžaduje dokonalé ovládání krajních rejstříků nástroje a rozšířenou instrumentální techniku, multiphoniku, klepání nohou, prsty a kolísání ladění. Třetí část navozuje vznešenost a klid atmosféry kostela (Kirchen), je emocionální prosbou k Bohu.

Všechny tyto parametry celé skladby naplnil Szabolcz Zempléni vrchovatou měrou. I díky své schopnosti navázat zcela bezprostředně a beze slov kontakt s publikem, posluchače pro toto moderní dílo získal. K pochopení skladby přispěl i sympatický vstup výkonné ředitelky festivalu Terezy Kramplové, které strukturu a dramaturgii Szentpaliho kompozice posluchačům v krátkosti vysvětlila. Dlouhotrvajícím aplausem ocenilo publikum po závěrečném Ave Maria virtuozitu všech umělců a jejich nasazení. Koncert v Ruprechticích byl mimořádným hudebním zážitkem. Lidé stáli, tleskali a nechtělo se jim odcházet.

Když ožije na začátku srpna broumovský klášter příchodem hornistů, zvuk lesního rohu rezonuje starobylými zdmi a nese se z oken na dvoranu až k uším náhodných posluchačů. Turisté procházející v tomto hornovém týdnu areál, jej zaslechnou, zastavují se a chvíli naslouchají, než se vydají dál. Některé z nich je pak možné zahlédnout i na večerních koncertech. Na pódiu tu vidí hrát děti, studenty připravující se na profesionální dráhu, ale i hornisty neprofesionály, kteří už mají svá školní léta dávno za sebou a hrají jen pro své potěšení.

Když tito dříve narození frekventanti dohrají před plénem svých kolegů teenagerů, ozve se vřelý, spontánní aplaus. Cítíte z něj uznání a sympatie. Ti mladí si dobře uvědomují, že není pro jejich starší kolegy snadné stát na jednom pódiu se studenty konzervatoří, vysokých hudebních škol a dětmi ze ´zušek´. Ale jsou tu, a patří jim obdiv. Hornové kurzy v Broumově rozvíjejí schopnosti mladé hudební generace. Lákají nové posluchače, oslovují návštěvníky Broumovska. Jsou největší evropskou akcí svého druhu. Ale mají ještě další a mimořádný rozměr – spojují generace. Podporují kamarádský respekt a vzájemné uznání. Tyto kurzy vychovávají k hudbě a vychovávají hudbou.