Literatura je pro současné operní skladatele stálou inspirací
Slavná literární díla jako náměty oper současných skladatelů v posledních zhruba třiceti letech
Finská skladatelka Kaija Saariaho (*1952) je autorkou celosvětově úspěšné opery L’amour de loin (Láska na dálku), jejíž libreto napsal francouzský spisovatel libanonského původu Amin Maalouf, který vycházel z básnické tvorby a životního příběhu trubadúrského básníka z 12. století Jaufrého Rudela. Opera byla v premiéře uvedena na Salcburském festivalu v roce 2000 (jednu z hlavních rolí tehdy ztvárnila mezzosopranistka Dagmar Pecková). V české premiéře ji uvedlo Národní divadlo Brno v roce 2017.
O rok dříve, v lednu 2016, uvedlo Národní divadlo Brno v české premiéře také první operu britského skladatele Thomase Adése (*1971) Powder Her Face z roku 1995. Adés je autorem tří oper, z nichž ta druhá, velmi úspěšná The Tempest (Bouře), je adaptací stejnojmenné hry Williama Shakespeara. Premiéru měla v Královské opeře Covent Garden v Londýně v roce 2004.
Po Shakespearovi sáhnul v poslední době také například australský skladatel Brett Dean (*1961); jeho opera podle dramatu Hamlet měla premiéru na festivalu v Glyndebourne v roce 2017. Téhož roku měla v Anglické národní opeře v Londýně premiéru opera podle Shakespearovy Zimní pohádky (The Winter’s Tale), jejímž autorem je anglický skladatel Ryan Wigglesworth (*1979). Po stejné předloze sáhnul o necelá dvě desetiletí dříve také belgický skladatel Philippe Boesmans (*1936) – jeho opera Wintermärchen na libreto známého režiséra Luca Bondyho a Marie-Louise Bischofberger měla premiéru v bruselském Théâtre Royal de la Monnaie v prosinci 1999. Boesmans si pro své opery vybírá vůbec zajímavé a známé předlohy: Reigen (Rej) z roku 1993 je adaptací hry Arthura Schnitzlera, Julie (2005) byla napsána podle dramatu Slečna Julie Augusta Strindberga, Yvonna, princezna burgundánská (2009) podle stejnojmenné hry Witolda Gombrowicze a Pinocchio (2017) podle známého pohádkového příběhu Carla Collodiho.
Slavná anglická modernistická spisovatelka Virginia Woolf (1882–1941) je mimo jiné autorkou románu Orlando, který vypráví příběh téměř nesmrtelné bytosti, procházející dějinami od 16. století, tedy doby královny Alžběty I., až do roku, kdy román vznikal (1928); navíc se Orlando v jedné chvíli promění z muže v ženu, aby jí už zůstal. Román se stal inspirací k opeře rakouské skladatelky Olgy Neuwirth (*1968), která měla premiéru v prosinci 2019 ve Vídeňské státní opeře.
Také slavný a u nás mnohokrát vydaný román Sophiina volba (Sophie’s Choice, 1979) amerického spisovatele Williama Styrona (1925–2006) se dočkal nejen filmové verze s oscarovou Meryl Streep v hlavní roli, ale i operní adaptace. Jejím autorem je britský skladatel Nicholas Maw (1935–2009); opera měla premiéru v prosinci 2002 v londýnské Královské opeře Covent Garden.
Celosvětový úspěch sklízí v současnosti seriál Příběh služebnice (The Handmaid’s Tale), jehož první řada z roku 2017 je adaptací stejnojmenného románu kanadské spisovatelky Margaret Atwood (*1939); další řady už ale z její předlohy nevycházejí. Tento slavný dystopický román z roku 1985 (který byl už v roce 1990 zfilmován) má také svoji operní podobu: jejím autorem je dánský skladatel Poul Ruders (*1949); opera měla premiéru v březnu 2000 v Dánské královské opeře v Kodani. Ruders je dále mimo jiné autorem opery Proces (2005) podle stejnojmenného románu Franze Kafky. Pro zajímavost: pro svoji další operu Selma Ježková (2007) našel námět ve známém filmu Larse von Triera Tanec v temnotách se zpěvačkou Björk v titulní roli.
Díla pražského rodáka Franze Kafky (1883–1924) posloužila jako námět k operám ostatně nejednou. Proces zpracoval již Gottfried von Einem v roce 1953 a v roce 2014 také americký skladatel Philip Glass (*1937); jeho opera The Trial na libreto známého dramatika a scenáristy Christophera Hamptona měla premiéru v Linbury Studio Theatre v Londýně. Opeře se Glass věnuje hojně již od sedmdesátých let, kdy se proslavil dílem Einstein on the Beach. Často sahá po literárních předlohách: The Making of the Representative for Planet 8 (1988) podle románu nobelistky Doris Lessing, The Fall of the House of Usher (1988) podle povídky Edgara Allana Poea Pád domu Usherů, In the Penal Colony (2000) podle povídky Franze Kafky V kárném táboře, Waiting for the Barbarians (2005) podle románu nobelisty J. M. Coetzeeho Čekání na barbary či Spuren der Verirrten (The Lost; 2013) podle hry Petera Handkeho.
Jiný slavný Kafkův nedokončený román Zámek posloužil jako námět německému skladateli Aribertu Reimannovi (1936) – opera Das Schloss měla premiéru v září 1992 v Deutsche Oper v Berlíně. Reimann napsal i další opery podle známých literárních předloh: Leara (1978) podle dramatu Williama Shakespeara Král Lear, Die Gespenstersonate (1984) podle Strašidelné sonáty Augusta Strindberga, Troades (1986) podle Euripidových Trójanek, Bernarda Albas Haus (2000) podle dramatu Dům Bernardy Albové Federica Garcíi Lorky a L’Invisible (2017) podle tří her Maurice Maeterlincka.
Letos v únoru měla v pražském Divadle ABC konečně svoji českou premiéru slavná dvoudílná hra amerického dramatika Tonyho Kushnera Andělé v Americe (Angels in America, 1991–1992), oceněná Pulitzerovou cenou. A tato hra má i svoji operní podobu z roku 2004, jejímž autorem je maďarský skladatel a dirigent Peter Eötvös (*1944). Ten je autorem již řady oper, nejednou podle slavných předloh: Tři sestry (1998) podle hry A. P. Čechova, Balkon (2002) podle hry Jeana Geneta, O lásce a jiných běsech (2007) podle románu Gabriela Garcíi Márqueze, Bez krve (2015) podle románu Alessandra Baricca.
Na první operu jiného slavného maďarského skladatele Györgyho Kurtága (*1926) svět čekal dlouho. Až loni na podzim měla v milánské La Scale premiéru jeho opera Fin de partie (Konec hry) podle stejnojmenného dramatu nositele Nobelovy ceny za literaturu Samuela Becketta.
Také nedávno zesnulý skladatel a dirigent André Previn (1929–2019) sáhnul u své první opery pro slavnou předlohu, totiž pro Pulitzerovou cenou ověnčené a několikrát zfilmované drama Tramvaj do stanice Touha (A Streetcar Named Desire) amerického dramatika Tennesseeho Williamse z roku 1947. Previnova opera měla premiéru v San Franciscu v roce 1998 a nahrávka z premiéry vyšla i na CD a DVD; hlavní roli ztvárnila sopranistka Renée Fleming. Úspěšné dílo pak bylo uvedeno na mnoha dalších scénách (New Orleans, San Diego, Washington, Cleveland, Štrasburk, Dublin, Sydney, Turín, Tokio či Theater an der Wien ve Vídni); nám se bohužel zatím vyhnulo, ostatně jako mnoho jiných soudobých oper. Pro druhou operu si Previn vybral jako předlohu slavný film Pouto nejsilnější (Brief Encounter) Davida Leana z roku 1945, který je adaptací hry Noëla Cowarda. Previnovo dílo vzniklo na objednávku Houston Grand Opera a premiéru zde mělo v roce 2009.
Jednu světovou soudobou operu chystá v nové sezoně Národní divadlo v Praze. Na scéně Stavovského divadla bude mít 3. října 2019 českou premiéru operní verze nejslavnějšího románu Vladimira Nabokova (1899–1977) Lolita, jejímž autorem je ruský skladatel Rodion Ščedrin (*1932). Operu Lolita na své vlastní libreto složil z podnětu Mstislava Rostropoviče, který dirigoval její světovou premiéru (ve švédském překladu libreta) 14. prosince 1994 ve Stockholmu. Ščedrin je mimo jiné autorem opery Mrtvé duše (1976) podle románu N. V. Gogola a baletů Carmen (1967, podle Bizetovy opery), Anna Karenina (1972, podle románu L. N. Tolstého), Racek (1979) a Dáma s psíčkem (1985, obojí podle předloh A. P. Čechova), které napsal pro svoji manželku, slavnou primabalerinu Maju Pliseckou (1925–2015).
Zajímavé předlohy si pro své tři opery vybral americký skladatel Tobias Picker (*1954). Thérèse Raquin podle románu Émila Zoly Tereza Raquinová měla premiéru v Dallasu v roce 2001. An American Tragedy podle románu Theodora Dreisera Americká tragédie měla premiéru v Metropolitní opeře v New Yorku v roce 2005 (ve hvězdném obsazení premiéry čteme jména Patricia Racette, Susan Graham, Dolora Zajick a Jennifer Larmore). Dolores Claiborne podle románu bestsellerového krále hororů a thrillerů Stephena Kinga měla premiéru v San Franciscu v roce 2013.
A když už jsme u amerických skladatelů: Vydavatelství Naxos má již docela početnou řadu nahrávek v edici nazvané American Opera Classics, kde najdeme i díla zkomponovaná podle literárních předloh. Například skladatelka Lori Laitman (*1955) je autorkou opery The Scarlet Letter (Šarlatové písmeno) podle klasického amerického románu Nathaniela Hawthorna; opera měla premiéru v Coloradu v roce 2016. Robert Aldridge (*1954) je autorem oper Elmer Gantry podle románu Sinclaira Lewise (premiéra v Nashvillu v roce 2007) a Sister Carrie (Sestřička Carrie) podle románu Theodora Dreisera (premiéra v Milwaukee v roce 2016). David Schiff (*1945) napsal svoji operu Gimpel the Fool, nahranou pro Naxos, podle známé povídky Hlupák Gimpl slavného nobelisty Isaaca Bashevise Singera.
Ve Spojených státech se soudobé opeře vůbec daří a skladatelé nejednou sáhnou po literární předloze. V roce 2015 měla v Chicagu premiéru opera peruánského skladatele Jimmyho Lópeze (*1978) Bel Canto podle bestselleru americké spisovatelky Ann Patchett, který vyšel i u nás a loni byl zfilmován. Příběh o skupině rukojmích zadržovaných teroristy v jedné vile, mezi nimiž je i slavná sopranistka Roxane Coss, se právě díky této postavě pro operu přímo nabízel. Spisovatelku inspiroval hlas a umění Renée Fleming, která se také podílela na soundtracku k filmové verzi, kde pěvkyni ztvárnila oscarové herečka Julianne Moore. V premiéře opery v Chicagu roli Roxane zpívala Danielle de Niese. Americká skladatelka Jennifer Higdon (*1962) zase pro svoji operu Cold Mountain (premiéra v Santa Fe v roce 2015) sáhla po úspěšném románu Chladná hora Charlese Fraziera, který byl též zfilmován (film s Nicole Kidman, Renée Zellweger a Judem Lawem se u nás promítal pod názvem Návrat do Cold Mountain). Americký skladatel Jake Heggie (*1961) si pro svoji první operu Dead Man Walking (Mrtvý muž přichází), která měla premiéru v San Franciscu v roce 2000, vybral stejnojmennou knihu sestry Helen Prejeanové, která se stala předlohou i známého filmu, za který získala Oscara herečka Susan Sarandon. Další Heggieho opera Moby-Dick zpracovává slavný román Bílá velryba Hermana Melvilla; premiéra díla se konala v Dallasu v dubnu 2010.
Libreto k opeře Margaret Garner amerického skladatele Richarda Danielpoura (*1956) napsala slavná americká spisovatelka Toni Morrison, nositelka Nobelovy ceny za literaturu. Inspirovala se životním příběhem černošské otrokyně, jež raději zabila jedno ze svých dětí, aby nežilo jako otrok; tento příběh poskytl autorce námět už k jejímu vrcholnému románu Milovaná, za který získala Pulitzerovu cenu. Premiéra opery proběhla v Detroitu v květnu 2005 a titulní roli zpívala Denyce Graves (roli její matky měla původně ztvárnit legendární Jessye Norman, ale nakonec roli vzdala).
A co takhle třeba u nás uvést operu Malý princ? Ano, i ta existuje – podle proslulé knížky Antoina de Saint-Exupéryho ji napsala britská skladatelka Rachel Portman (*1960), známá hlavně svojí filmovou hudbou; byla první ženou-skladatelkou, která získala Oscara za nejlepší hudbu, a to k filmu Emma (1996) podle románu Jane Austenové. Její opera The Little Prince měla premiéru v Houston Grand Opera v květnu 2003 a od té doby se objevila například v Bostonu, v Kentucky, v Santa Fe či v New York City Opera.
Ani čeští skladatelé v komponování oper nezaostávají, a to i podle literárních předloh. Uveďme alespoň pár děl. V roce 1999 měla v plzeňském Divadle J. K. Tyla premiéru opera Veta za vetu Zdeňka Lukáše (1928–2007), která zpracovává komedii Williama Shakespeara Measure for Measure (česky též jako Něco za něco); ta posloužila již jako námět pro ranou operu Richarda Wagnera Das Liebesverbot (Zákaz lásky). Jediná opera Petra Ebena (1929–2007) Jeremias vznikla na libreto skladatele podle dramatické básně Stefana Zweiga a premiéru měla v Katedrále sv. Víta v Praze v květnu 1997; jde o první českou moderní operu speciálně určenou do chrámového prostoru. Dlouho očekávaná opera Jana Klusáka (*1934) Filoktétés podle Sofoklovy stejnojmenné antické tragédie měla premiéru v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě v květnu 2015. Stejná scéna uvedla v roce 1995 premiéru opery Ladislava Matějky (1938–2002) Broučci podle oblíbené dětské knížky Jana Karafiáta. Zdeněk Pololáník (*1935) je autorem opery Noc plná světla, jejíž předlohou je drama francouzského básníka, dramatika a diplomata Paula Claudela Zvěstování Panně Marii; opera měla premiéru v Moravském divadle v Olomouci v roce 2013. Po klasických předlohách sáhl pro své dvě opery, v premiéře uvedené ve Státní opeře Praha, také Emil Viklický (*1948). Faidra (2000) na libreto Evy Petrové vychází z tragédií Euripida a Jeana Racina; komorní Oráč a smrt (2003) na libreto Dušana Roberta Pariska zpracovává středověkou disputaci Jana ze Žatce Oráč z Čech. Taktéž ve Státní opeře Praha se v lednu 2013 konala hojně diskutovaná premiéra opery Válka s mloky Vladimíra Franze (*1959), která vychází ze známého románu Karla Čapka. A předlohou úspěšné rodinné opery Marka Ivanoviće (*1976) Čarokraj, která měla premiéru v lednu 2012 v Národním divadle v Praze, je knížka proslulého britského přírodovědce a spisovatele Geralda Durrella Mluvící balík (The Talking Parcel).
Náš přehled není ani zdaleka vyčerpávající. Chtěli jsme jen poukázat na to, že literatura má opeře stále co nabídnout. A doufejme, že i soudobá opera literatuře a samozřejmě divákům.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
