Moravský podzim ovládl minimalismus, world music a 100. výročí narození Jana Nováka

V pátek 1. října uvítalo Janáčkovo divadlo první nedočkavé posluchače, před které předstoupila Filharmonie Brno v čele se svým šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Zahájení se tentokrát obešlo bez státní hymny, i bez dříve obligátní Janáčkovy Sinfonietty.  Byl ale oficiální proslov, kterého se ujala ředitelka filharmonie Marie Kučerová.

Letošní festival je z velké části věnován brněnskému skladateli Janu Novákovi, jehož nedožitého 100. výročí si mistrovo rodné Brno připomíná. Proto také koncert začal právě jeho skladbou. Filharmonické tance zkomponoval Novák v roce 1956 pro brněnskou filharmonii jako poděkování za odvahu. Jeho skladbu totiž filharmonici uvedli na prestižním festivalu moderní hudby Varšavská jeseň, přestože už tehdy měl pověst protikomunistického skladatele. Třívětá skladba je velmi invenční a svěží, rytmizované Allegro uvozené fanfárou hýří žestěmi, následné Moderato dává příležitost melodickému vstupu violoncell a následně i celému orchestru a skladbu uzavírá Vivace, uvedené virblem a tanečním vstupem hoboje s harfou. Rytmizovanou část si užil celý orchestr a dovedl ji do efektního závěru. Skladba viditelně potěšila jak hudebníky, tak obecenstvo.

Následovala česká premiéra současného rakouského skladatele Kurta Schwertsika, který byl koncertu osobně přítomen. Nachtmusiken (Noční hudby) op. 104 vzdávají hold nejen Woflgangu Amadeu Mozartovi či Gustavu Mahlerovi, ale obrací se i k Leoši Janáčkovi. První věta Janáček ist mir im Traum erschienen – Ruhig bewegt (Janáček se mi zjevil ve snu – pomalým pohybem) začíná Janáčkovským krátkým motivem v houslích, jejichž primáriem byla Marie Petříková. Následuje teskný lesní roh a štěbetání smyčců a klarinetů, nářek hoboje a ke konci graduje orchestr do víru hudby i s tympány do náhlého ukončení. Názvy dalších vět snad není třeba překládat, jsou spíš uvedeny ilustrativně. Druhá věta Wienerlied, Langsamer Walzer – Zeit lassen – Wieder im Zeitmass – Zeit lassen – Noch ruhiger, als zu Anfang uvádí na scénu vídeňský biedermeier a akordeon jako sólový nástroj. Třetí věta …for David Drew. Ruhig bewegt und inning gesungen – Wieder etwas vorbereiten – Wie am Anfang – Noch ruhiger předvedla pomalé, zvukomalebné a rytmizované kontrabasy a padající kapky na jednom tónu harfy. Čtvrtá věta Geschwindmarsch. In rasender Wut posluchačům vylíčila skutečně jak rychlý pochod, tak následně divoký vztek. Po vstupním virblu se tu vyřádily postupně všechny nástrojové skupiny, klarinet si užil rychlé sólo a po hukotu trombonů podpořených bicími překvapil utnutý závěr. Pátá, poslední věta Flucht (Útěk) Ruhig gehend – Vorwärts strebend – Zeit lassen – Schnell byla postupným sledem popsaných emocí. Pomalý motiv pokračoval ve fuze nejprve ve violách, violoncellech a v kontrabasech, pak ho přebíraly další nástroje. Změna motivu vzbudila dynamické vlny, které se proměnily v pevný řád lesních rohů a trumpet, podpořených tympány a dospěl do lehkého závěru. Barevně a přehledně provedená skladba se dočkala nadšených ovací a skladatel ještě několikrát dojatě děkoval v hledišti.

Po přestávce zazněla skladba amerického skladatele Philipa Glasse Symfonie č. 12 „Lodger“. Skladatel je známý především svým minimalismem. Brněnská filharmonie se s jeho skladbami již několikrát na svých koncertech setkala, zejména díky přátelským kontaktům skladatele a šéfdirigenta. Tento večer byl ozvláštněn tím, že se pěveckého partu ujala trojnásobná držitelka ceny Grammy Angélique Kidjo. Nejnovější symfonie Philipa Glasse zazněla v České republice vůbec poprvé. Symfonii zkomponoval Glass přímo pro pěvkyni na texty písní Davida Bowieho.

Dalším sólistou byl Christian Schmitt, který usedl ke koncertantně pojatým varhanám. Ty měly rovněž svoji premiéru, neboť si je skladatel nechal postavit právě pro provedení této skladby. Skladba má sedm částí a její text byl uveden v programech anglicky: 1. Fantastic Voyage, 2. Move On, 3. African Night Flight, 4. Boys Keep Swingigg, 5. Yassassin, 6. Repetition, 7. Red Sails. Lidem, kteří angličtinou nevládnou, mohl překlad sice chybět, ale projev sólistky byl natolik sugestivní, že to nebyla absence podstatná. Skladba ve stylu world music je velmi instrumentálně ilustrativní a orchestr v ní má spíš doprovodnou funkci k pěveckému partu. Nejde však v žádném případě o party ve smyslu klasické hudby a krásného zpěvu. Naopak, sólistka vládne tmavým, sytým, ale technicky neopracovaným altem. Nelze na její projev uplatnit žádná měřítka z klasické hlasové techniky, jde o syrový, trochu řezavý a technicky „nezkrocený“ hlas, který má ale silný emoční náboj a zvláštní temnou a dráždivou barvu, která z části podmaňuje a z části odrazuje. Jde o to, co u posluchače převáží. Každopádně je ale pro provedení skladby, která je plná neobvyklých zvuků, ideální interpretkou. Její výkon také musel být nazvučený a zpívala proto na mikrofon.

Provedení si ale vynutilo i amplifikaci hudebních nástrojů. Vzhledem k tomu, že z prostorových důvodů chyběla ozvučnice (zůstal z ní jen strop), bylo toto opatření stejně nezbytné. Nutno pochválit zvukaře, za to, že pracovali citlivě a nenápadně a že orchestr jen decentně přizvučili, takže zněl velmi vyváženě. Posluchači odměnili orchestr i interpretku nadšenými ovacemi a první koncert festivalu se tak dočkal úspěšného zakončení. Festival byl zahájen a návštěvníci se mohou těšit na další koncerty.

Moravský podzim – Zahajovací koncert
Janáčkovo divadlo, 19:00 hodin

Program:
Jan Novák: Filharmonické tance
Kurt Schwertsik: Nachtmusiken (Noční hudby) op. 104, česká premiéra
Philip Glass: Symfonie č. 12 „Lodger“

Účinkující:
Angélique Kidjo zpěv
Christian Schmitt varhany
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies