Kdo by neznal osudový příběh lásky mladých milenců z Verony, jejíž naplnění brání nenávist dvou rodů? Tato tragédie však nevypráví jen o konfliktu v dávné Itálii, je to nadčasová výpověď o naší netoleranci, lidské zášti, jež žene člověka proti člověku ve jménu čehokoliv. Romeovi a Julii rozumíme stejně jako Shakespearovi vrstevníci na konci šestnáctého století či diváci brněnské baletní premiéry v temném ovzduší těsně před vypuknutím druhé světové války v roce 1938.
Balet Národního divadla nyní přináší na jeviště Státní opery verzi Johna Cranka, jenž mimořádným způsobem tlumočí Shakespearův příběh tragické lásky podmanivou řečí tance. Živě vykreslené postavy, úchvatné pas de deux, rychlé šermířské souboje, barvité sborové scény umocňuje původní scénická a kostýmní výprava světově proslulého výtvarníka Jürgena Roseho. Navíc tato ikona světové scénografie osobně zde v Praze na výtvarnou složku inscenace dohlíží, cizeluje, hledá pověstný Crankův odstín červené barvy – a to s precizností sobě vlastní.
John Cranko postavil původně Romea a Julii pro balet milánské La Scaly, v hlavních rolích se představili slavná Carla Fracci a Mario Pistoni v Benátkách roku 1958. Ve světě velmi rozšířená inscenace pochází z roku 1962, kdy v hlavní roli zazářila Márcia Haydée spolu s Rayem Barrou. Na repertoáru ji má řada světových souborů (například Kanadský národní balet, Australský balet, Balet pařížské Opery, Vídeňský státní balet, The Joffrey Ballet v Chicagu, Teatro Municipal de Santiago v Chile, Finský národní balet, Čínský národní balet, Bavorský státní balet, Bostonský či Washingtonský balet). Nyní Crankova Romea a Julii uvádí i Balet Národního divadla.
Česká premiéra: 10. února 2022 ve Státní Opeře
