„Cítím radost a hrdost, že po dvou letech pandemie jsme přinesli opravdu plnohodnotný festival, který ve všech parametrech naplnil očekávání do nás vkládaná. Nabídli jsme hostování celé řady skvělých zahraničních orchestrů, hvězdných sólistů, s českými umělci jsme připravili výjimečné festivalové počiny, které vybočují z nabídky koncertních sezón. Zvláštní pozornost jsme věnovali mladým umělcům a v život jsme uvedli velkoryse koncipovaný projekt věnovaný současné hudbě Prague Offspring, který je i ve světovém kontextu unikátní. To vše považuji – s přihlédnutím k vnějším okolnostem – za malý zázrak,“ uvádí ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. „Velice nás potěšil divácký zájem, po dvou pandemických ročnících bylo krásné vidět na většině koncertů plné sály. Dva roky pandemie, na to bezprostředně navazující turbulentní geopolitická situace a s tím spojená ekonomická nejistota pochopitelně ovlivnily příjmy festivalu – celkové tržby z prodeje vstupenek byly přibližně o dvacet pět procent nižší, než jsme predikovali. Věřím však, že tuto situaci ve spolupráci s našimi partnery a podporovateli zvládneme.“
„Letošní ročník byl první, který jsem od svého příchodu do festivalového týmu mohl naplno prožít v podobě nepoznamenané pandemií. Obzvláště mě těší kladný ohlas všech letošních novinek,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík. „Naprosto strhující byl pro mě dvojitý debut Françoise-Xaviera Rotha, jehož podání děl Francka, Debussyho a Strausse může změnit, jak se na interpretace děl těchto autorů budeme v budoucnu dívat. Dodnes ve mně rezonuje úchvatné provedení Šesté symfonie Antona Brucknera, kterou Mirga Gražinytė-Tyla se svým orchestrem z Birminghamu dokázala neuvěřitelně vystavět a propojit lyrické polohy skladby s těmi monumentálními, a při tom každý takt vyzněl až s neskutečným smyslem pro detail,“ popisuje Třeštík. „Gautier Capuçon v rámci své rezidence ukázal, jak různorodými umělcem je, jak naprosto přesvědčivě dokáže publiku předat snad jakoukoliv hudbu – ať už hraje extrémně obtížnou sólovou sonátu Zoltána Kodálye, Brahmse či Debussyho s doprovodem klavíru, nebo Elgarův koncert po boku symfonického orchestru,“ uzavírá Třeštík.
K jeho slovům se připojuje skladatel Miroslav Srnka, člen umělecké rady festivalu. „Mimořádně mě těší, že proběhl první plně živý ročník pod vedením nové umělecké rady festivalu a dramaturga Josefa Třeštíka, že publikum ocenilo napínavé programy a že opravdu srdečně přivítalo v Praze zatím neznámé hudebníky a hudebnice. Osobně jsem se po pěti letech dočkal splněného snu: Prague Offspring jako místa setkávání, sdílení a výměny pohledů na nejnovější hudbu. Místa, kde se propojily energie rezidenčního ansámblu Klangforum Wien, rezidenční skladatelky Olgy Neuwirth, panelistů ze spřátelených evropských festivalů. Byli jsme svědky neuvěřitelného ensemblového ‚hraní z listu‘ nových kusů mladých skladatelů a skladatelek, mistrovských kurzů členů Klangfora. Praha se vrátila na evropskou mapu festivalů soudobé hudby, kam se vyplatí jet,“ zdůrazňuje Srnka.
