Operní kukátko (12)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Týden od 19. do 25. října 2015. Mojžíš a Áron v Paříži. Mefistofele v Mnichově. Harry Kupfer režíruje Ivana Susanina. Christopher Maltman debutuje jako Oněgin. Norina jako Marylin Monroe. Brittenův Owen Wingrave „straší“ ve Švýcarsku. Slavík a Jolanta zpívají v Národním divadle. Pucciniho Edgar se vrací tentokráte do Plzně. Zrušený koncert Jonase Kaufmanna. Výročí budovy Janáčkova divadla v Brně. Operní rarity na Naxosu z roku 2015. Pietro Mascagni a francouzská primabalerína.

Operní kukátko
Mojžíš a Áron v Paříži
Velkolepá operní inscenace režiséra, scénografa a zároveň i výtvarníka kostýmů Romea Castellucciho, jednoho z nejoceňovanějších režisérů dneška, se stala senzací nové pařížské divadelní sezony. Velmi obtížný operní titul – Mojžíš a Áron Arnolda Schönberga – je monumentální, ale zároveň filozofickou podívanou v Opéra Bastille, jako letošní první premiéra nového intendanta Stéphana Lissnera. Kritika se předhání v chvále jak režisérského pojetí, tak perfektního hudebního nastudování Philippa Jordana. Dvě stěžejní role ztělesňují tenorista John Graham-Hall (Áron) a známý wagnerovský barytonista Thomas Johannes Mayer v roli Mojžíše, v partu, který je předepsán přesně rytmicky, ale jen v přibližných výškách na pomezí zpěvu a melodramu.

Arnold Schönberg: Moses und Aron – Opéra National de Paris 2015 (foto Bernd Uhlig)
Arnold Schönberg: Moses und Aron – Opéra National de Paris 2015 (foto Bernd Uhlig)

Inscenace, jejímž námětem je především vznik monoteistického náboženství, důmyslně pracuje se světlem jako tématem i jako prostředkem. Schönbergův operní fragment, který byl převážně komponován v letech 1930–1932 na biblické texty a to především na text Knihy Exodus, představuje zásadní milník ve světové hudebně-dramatické tvorbě a jeho inscenace si mohou dovolit zpravidla jen velké scény s dobrou subvencí. Nastudování vyžaduje značný počet zkoušek vzhledem k náročnosti dodekafonické partitury, posílené obsazení operního i baletního sboru, ale hlavně intelektuálně vyzrálé režisérské a výtvarné řešení. Téma opery je nadčasové a v naší době zjitřených náboženských konfliktů a hledání pravých „bohů“ obzvláště aktuální. Bohužel žádná z českých scén si zatím na toto dílo netroufla, i když právě existuje český výtvarník, který je svým výtvarným zaměřením a výrazem takřka ideální volbou – malíř a sochař Jaroslav Róna.

Mefistofele v Mnichově
Médii i diváky očekávaná premiéra Boitovy opery Mefistofele se konala v sobotu 24. října 2015 na scéně Nationaltheater Bavorské státní opery. Kritické soudy jsou publikovány až v těchto dnech, první recenze chválí výkon tenoristy Josepha Calleji v roli Fausta.

Arrigo Boito: Mefistofele – Joseph Calleja (Faust) – Bayerische Staatsoper 2015 (foto Bayerische Staatsoper)
Arrigo Boito: Mefistofele – Joseph Calleja (Faust) – Bayerische Staatsoper 2015 (foto Bayerische Staatsoper)

I další obsazení je prvotřídní: Kristīne Opolais (Margherita), René Pape (Mefistofele). Za dirigentským pultem při premiéře stál Omer Meir Wellber a jako operní režisér na této scéně debutoval uznávaný Roland Schwab. Původní záměr, že představitelka Margherity Kristīne Opolais bude zpívat i roli nejkrásnější ženy světa Heleny trojské (na světových jevištích i nahrávkách občas dochází k tomuto spojení), byl po dohodě s ní a agenturou umělkyně pozměněn a v této roli vystupuje arménská sopranistka Karine Babajanyan.

Harry Kupfer režíruje Ivana Susanina
Neúnavný čerstvý osmdesátník, německý operní režisér Harry Kupfer, režíruje Glinkovu operu Iwan Sussanin (Život za cara) ve Frankfurtu nad Mohanem s hudebním nastudováním Sebastiana Weigleho. Monumentální jevištní řešení, které se také odvolává na ruskou historii konce druhé světové války, je dílem častého Kupferova spolupracovníka – scénografa Hanse Schavernocha, kostýmy navrhl Yan Tax. V hlavní roli vystupuje jiný světový veterán operních jevišť – britský basista John Tomlinson (1946).

Michail Iwanowitsch Glinka: Iwan Sussanin – Oper Frankfurt 2015 (foto © Barbara Aumüller)
Michail Iwanowitsch Glinka: Iwan Sussanin – Oper Frankfurt 2015 (foto © Oper Frankfurt / Barbara Aumüller)


První Oněgin Christophera Maltmana
Do vídeňské Státní opery se vrací inscenace Čajkovského Evžena Oněgina.

Novým Oněginem se v sérii představení 25. a 28. října a 2. a 5. listopadu stal britský barytonista Christopher Maltman, který nedávno právě na této scéně sklidil velký úspěch v roli Prospera v Adèsově Bouři. V Čajkovského opeře má dva další slavné zpěváky za partnery: Annu Netrebko (Taťána) a Ferruccia Furlanetto (Gremin). V roli Olgy vystupuje Zoryana Kushpler a jako Lenský se představil Dmitry Korchak. Dirigentem je Patrick Lange, režisérem Falk Richter. Christopher Maltman vystupuje v této sezoně ve Vídni tedy ve třech rolích: Figaro v Lazebníku sevillském, Prospero a sledovaný debut v titulní roli Evžena Oněgina.

Thomas Adès: The Tempest - Christopher Maltman (Prospero) - Wiener Staatsoper Vídeň 2015 (foto Wiener Staatsoper/ Michael Pöhn)
Thomas Adès: The Tempest – Christopher Maltman (Prospero) – Wiener Staatsoper Vídeň 2015 (foto Wiener Staatsoper/ Michael Pöhn)


Don Pasquale v Bergamu
Opravdu veselou inscenací se zdá Donizettiho Don Pasquale v Bergamu, městě s výraznou hudební tradicí. Hlavní atrakcí inscenace jsou Maria Mudryak (Norina) maskovaná také jako Marylin Monroe v roli zlatokopky z filmu Páni mají radši blondýnky a neodolatelný basbarytonista Paolo Bordogna jako titulní hrdina, sužovaný rozmary mladé manželky. I když hudební nastudování nesklízí takovou pochvalu, režie a herecké výkony vyvolávají v divácích salvy smíchu.

Gaetano Donizetti: Don Pasquale – Maria Mudryak (Norina) and Paolo Bordogna (Don Pasquale) – Teatro Donizetti Bergamo 2015 (foto © Fondazione Donizetti / Gianfranco Rota)
Gaetano Donizetti: Don Pasquale – Maria Mudryak (Norina), Paolo Bordogna (Don Pasquale) – Teatro Donizetti Bergamo 2015 (foto © Fondazione Donizetti / Gianfranco Rota)


Owen Wingrave v Solothurnu a Bielu
Mimo Velkou Británii málo provozovaná opera Benjamina Brittena Owen Wingrave zažila premiéru v Solothurnu a Bielu. Původně televizní opera s premiérou v BBC TV roku 1971 byla o dva roky později provedena jevištně v Santa Fé a v Covent Garden v Londýně. Námětem je kratší povídka Brittenova oblíbeného spisovatele Henryho Jamese s pacifistickým a zároveň také duchařským námětem. Dílo přes nespornou hudební kvalitu, působivou partituru i efektní příběh nenalezlo dosud odpovídající místo ve světovém operním repertoáru. Harald Siegel hudebně nastudoval dílo pro švýcarská jeviště v Solothurnu a Bielu (která disponují společným operním souborem) a režie se ujal Reto Nickler.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář