Operní kukátko (20)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Antonio Cesti: Orontea - zkouška ve Wigmore Hall (foto FB La Nuova Musica)
Antonio Cesti: Orontea – zkouška ve Wigmore Hall (foto FB La Nuova Musica)


Jiná Popelka v Lutychu

Operní soubor v belgickém Liège, tedy Lutychu, připravil elegantní lahůdku pro děti i dospělé. Nastudoval komorní, v podstatě salónní operu Cendrillon (Popelka), autorkou označenou jako operette, francouzské slavné pěvkyně Pauliny Viardot-Garciá (1821–1910), sestry proslulé Marie Malibran. Pauline Viardot-Garciá byla také skladatelsky a literárně činná, řada jejích děl byla provedena v jejím salónu, kde se scházeli umělci nejen z Paříže. Krátké jevištní dílo komponované pro sedm sólistů, malý sbor a klavírní doprovod, disponuje vtipným a ironickým libretem. Námětem je Perraultova oblíbená verze pohádky o Popelce, kterou komponovali úspěšně třeba také Rossini a Massenet. Opera byla provedena až v roce 1904 (kdy bylo umělkyni osmdesát tři let) a téhož roku byla i vydána tiskem. Není zcela jisté, kdy bylo dílo zkomponováno a kdo je autorem libreta. Odborná literatura dlouho spekulovala, zda autorem nebo spoluautorem libreta nebyl Ivan Turgeněv, přítel (a možná také milenec) Pauliny Viardot-García. Operu začal provázet širší zájem po koncertním provedení a následné nahrávce na labelu Opera Rara (2000). Série sedmi představení s premiérou 14. prosince, hraje se až do 6. ledna 2016.

Pauline Viardot-Garciá: Cendrillon - Opéra Royal de Wallonie 2015 (foto FB Opéra Royal de Wallonie)
Pauline Viardot-Garciá: Cendrillon – Opéra Royal de Wallonie 2015 (foto FB Opéra Royal de Wallonie)


Operní rozhovor týdne

Německá koloraturní sopranistka Simone Kermes o svém vystoupení v sopránovém sólu Bachova Vánočního oratoria. Extravagantní a temperamentní umělkyně se vrátila (zatím spíše jednorázově) k Bachovu dílu, k partu sopránového Anděla z uvedeného oratoria, které zpívala naposledy v mládí po vítězství v jedné z lokálních soutěží v Lipsku zaměřených na bachovskou interpretaci. Simone Kermes, jež zpívá koloraturní party v Händelových a Mozartových operách i nahrává četné virtuózní árie z italské tvorby osmnáctého století, nachází ke skladatelovu dílu zcela nový vztah, který souvisí s přehodnocením životních priorit. O bachovské interpretaci, o vášnivosti v jeho díle, o tom, co si zpěvačka obleče na nedělní koncert (20. prosince) v kostele v Gaststeigu, kde zpívala s mnichovským Bach-Chorem pod taktovkou Hansjörge Albrechta, který vedl specializovaný soubor Bachcollegium, mluví v rozhovoru zde .

Simone Kermes (foto Sandra Ludewig)
Simone Kermes (foto Sandra Ludewig)


Stella Doufexis odešla do operního nebe

Německo-řecká mezzosopranistka Stella Doufexis, která byla v posledním desetiletí především spojována se scénou Komische Oper v Berlíně, kde vytvořila několik zásadních rolí jako Carmen, Xerxes v Händelově stejnojmenné opeře nebo dvojroli Múza/Niklas v Hoffmannových povídkách, 15. prosince 2015 podlehla déletrvající nemoci. Pěvkyně byla představitelkou nové generace operních umělkyň, s všestrannou pěveckou, pohybovou a hereckou průpravou i půvabným zjevem. Vystupovala jak v rolích klasického repertoáru pro mezzosoprán (Händel, Mozart, Rossini, Kyrill Petrenko ji několikráte obsadil jako Oktaviána v Růžovém kavalíru), tak ve dvou operách svého manžela, německého skladatele Christiana Josta, mimo jiné také v titulní roli (!) jeho operní verze Hamleta. Pěvkyně, oblíbená diváky i kolegy, byla významnou tvůrčí osobností především v německy mluvících zemích, ale opakovaně a úspěšně vystupovala například také v Holandsku. V roce 2010 hostovala i v Praze, kde na koncertech FOK dvakrát provedla Sedm raných písní Albana Berga od taktovkou Jaca van Steena (naši tehdejší recenzi najdete zde). Mimo operní jeviště často účinkovala na koncertech, kde s oblibou zařazovala písňovou tvorbu Johannese Brahmse.

Stella Doufexis (foto codalario.com)
Stella Doufexis (foto codalario.com)


Nahrávka týdne

Rolando Villazón – Treasures of Bel Canto. Orchestra del Maggio Musicale Fiorentino, dirigent Marco Armiliato. Deutsche Gramophon 479 4959 (1 CD).

Rolando Villazón – Treasures of Bel Canto (CD)
Rolando Villazón – Treasures of Bel Canto (CD)

Výběr italských umělých písní – mezi autory najdeme Donizettiho, Rossiniho, Bellini a Verdiho. Vedle méně známých písní najdeme ovšem i sázky na jistotu, jako Rossiniho La Danza nebo Bellinoho Vaga luna. Temperamentní pěvec bezesporu střídá obdivuhodně výrazové kontrasty jednotlivých opusů, ale nahrávka je zajímavým důkazem momentálního stavu hlasu slavného tenora, ve kterém výšky znějí bez větší námahy, ale hloubky občas trpí neznělostí. Přesto zcela určitě CD bude úspěšným vánočním artiklem a Rolando Villazón tak jde ve stopách jiných slavných operních tenorů minulosti, kteří nahráli obdobné výběry italských efektních písní. Zpěváka doprovází festivalový orchestr z Florencie řízený Villazónovým přítelem Markem Armiliatem.

Rolando Villazón (foto Monika Hoefler)
Rolando Villazón (foto Monika Hoefler)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na