Operní panorama Heleny Havlíkové (271)

Opera v časech koronavirových IV
I když vláda postupně začíná rozvolňovat koronavirové restrikce, operní soubory českých divadel se do pokračování 10. března ze dne na den opatřením ministerstva zdravotnictví přerušené sezony nehrnou. Není divu, i když odhlédneme od ekonomického aspektu, jsou stanovené podmínky pro operní představení, na kterých se podílí s orchestrem a sborem přes stovku lidí, prakticky neuskutečnitelné. Podle aktuálně platného usnesení č. 224/2020 Sb. vláda nařídila od 11. května pro provoz divadel kromě různých informačních povinností a odstupů při prodeji vstupenek v prostorech pro diváky striktní pravidla:

• v hledišti je nejvýše 100 diváků,
• v případě míst pro sezení s pevně umístěnými sedadly diváci sedí jen v každé druhé řadě a v takové řadě diváci sedí tak, že mohou sedět vždy nejvýše dvě osoby vedle sebe a od jiných osob je bude oddělovat alespoň jedno volné sedadlo,
• mimo hlediště je zamezeno sedět na místech jinak určených k sezení,
• v případě míst pro sezení bez pevně umístěných sedadel diváci sedí tak, že společně sedí nejvýše ve dvojicích a od jiných osob je odděluje vzdálenost alespoň 1,5 metru,
• ve vstupním prostoru a na toaletách jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou,
• neprodávají a nekonzumují se žádné potraviny včetně nápojů,
• před zahájením představení apod. je celý prostor určený pro diváky dezinfikován, průběžně se provádí úklid i při provozu (dezinfekce klik, madel, pultů atd.), denní úklid se provádí dezinfekčními přípravky s virucidními účinky, a to v souladu s případnými dalšími doporučeními místně příslušné krajské hygienické stanice.

Ani pro umělce nejsou aktuální epidemiologická opatření uzpůsobená pro hladký standardní provoz. Podle vládních opatření od 1. května umělci provádějící autorské dílo sice nemají povinnost chránit ústa a nos rouškou, musejí mít ovšem negativní test na koronavirus jehož stáří nesmí překračovat čtyři dny. To se týká jak divadelních představení, tak koncertů. Pokud provádění díla trvá déle, např. natáčení filmu, musejí mít umělci test jednou za 14 dní.

Jak ve svých vyjádřeních pro lidovky.cz 7. května uvedli ředitelé našich dvou největších divadel – Jan Burian z pražského Národního divadla a Martin Glaser z toho brněnského, za daných podmínek nelze živá scénická umění provozovat, protože by to znamenalo další ztráty. Shodují se, že nejprve se musí povolit normální zkoušení, pak musí být umožněno zapojit zahraniční hosty a pak by mělo přijít povolení hrát podle kapacity.

Jan Burian s poukazem na to, že v Národním divadle je při operním představení více než osmdesát muzikantů, standardně sedmdesát členů sboru a ještě sólisté, argumentuje: „To je dvě stě lidí na scéně, kteří budou hrát pro sto diváků? To vypadá hodně divně, že? Navíc provoz velkých vícesouborových divadel je provázaný a nemůžeme hrát ani činohru pro málo lidí. A i když chápeme požadavek, aby se lidé neshlukovali ve foyeru, v bufetech, na toaletách a podobně, nemůžeme to zaručit. Podmínky se samozřejmě liší, ale naše kamenná divadla vesměs vznikala v 19. století, mají úzké chodby jako třeba historická budova ND, tam nejsou často ani dva metry na šířku. V opeře je navíc další specifikum, a to jsou zahraniční hosté. Je sice hezké, že mohou přijet do Česka, ale také nám je musí třeba z Británie pustit.“ Otázka umělců z ciziny je podle Martina Glasera stěžejní i pro podzimní operní festival Janáček Brno: „Bude se konat se změnami programu, některé zahraniční inscenace budeme muset nahradit českými produkcemi. Ale neztrácíme naději, že se do Brna podaří přivézt celý inscenační tým režiséra Roberta Carsena k zahajovacímu představení Janáčkova Osudu.“

Podle Jana Buriana nelze směšovat podmínky pro kina a divadla: „Kino má zakoupené filmy a jeho bezprostřední náklady spočívají ve spuštění digitálního přístroje na promítání, a tak se to tudíž i pro sto lidí může vyplatit. Zatímco všechna divadla jsou ekonomicky nastavená tak, že z tržeb musí uhradit všechny variabilní náklady, to znamená energie, honoráře, spotřební rekvizity, dekorace, kostýmy, hasiče, uvaděčky a zvýšené náklady na úklid.“

Takže po březnových a dubnových zrušených produkcích (viz 269. Operní panorama zde), přicházíme a nejspíš do konce sezóny přijdeme nejen o reprízy starších produkcí, ale hlavně o další premiéry. Jen v plánech zatím zůstává uvedení budějovické novinky tamního hudebního ředitele Maria De Rose Wintonův vlak a další výčet nových inscenací, které (zatím) neuvidíme, je hodně dlouhý: chronologicky Weinbergerův Švanda dudák v Národním divadle, Bizetovi Lovci perel v Liberci, Beethovenův Fidelio v Olomouci, Ferda mravenec Evžena Zámečníka v Brně, Wagnerův Lohengrin v Plzni, Proces Philipa Glasse v Ostravě a Fibichova Hedy v Opavě. Ke dvěma dosavadním zrušeným přenosům z MET přibyde i ten poslední s Donizettiho Marií Stuartovnou. Festival Smetanova Litomyšl musel svůj program založený z podstatné části na představeních našich operních souborů modifikovat jen na komorní pořady, festival NODO / New Opera Days Ostrava se z konce června přesouvá na konec srpna s upraveným programem a Jihočeské divadlo zcela zrušilo sezónu 2020 před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Pražské jaro uskuteční alternativní program živě streamovaných koncertů – z těch vokálních to bude Collegium 1704 se sopranistkou Hanou Blažíkovou 18. května z Pražské křižovatky, a z Dvořákovy síně Rudolfina 25. května Adam Plachetka s klavíristou Davidem Švecem v Schubertově písňovém cyklu Zimní cesta.