Operní panorama Heleny Havlíkové (303) – Představitelé českých divadel o změnách v systému PES

Už od minulého týdne vláda avizuje, že bude schvalovat nové podmínky protiepidemického systému PES. To byl impuls pro rozsáhlejší anketu mezi všemi devíti představiteli našich divadel s operními soubory. Téma bylo jasné – dopady pandemie na operní provoz.

Do divadla jen po zaevidování a s testem?
Slyší někdo jednotný hlas Asociace profesionálních divadel?
Internet místo hlediště?
Může pomoci Česká televize?
Umělecké plány a ekonomická realita

Na operní divadla, podobně jako na jiné oblasti našeho života, dopadly restrikce protiepidemických opatření. Po jarním zákazu se od 5. října, kdy vláda zakázala zpívat, operní provoz pro diváky zastavil. Na rozdíl od mnoha zemí, z nichž v některých se hraje i pro publikum stále. U nás se počet premiér i kvůli jarní koronavirové vlně loni propadl z plánovaných 35 na patnáct, a to řada divadel využila letní prázdninové měsíce, aby výpadek doháněla. Atmosféra v hledištích měla mimořádný náboj. Teď svitla naděje, že vláda začne vůči divadlům restriktivní opatření uvolňovat už od 4. stupně. Naději na toužebné otevření divadel však střídá skepse a deziluze.

Jsme stále v 5., nejrestriktivnějším stupni systému PES, ve kterém divadla, včetně těch operních, smějí hrát pouze prostřednictvím televizního nebo internetového přenosu – bez diváků. Umělci mohou roušky odkládat jen při zkoušce nebo představení, když se zpívá, počet účinkujících nesmí být vyšší než čtvrtina plochy jeviště nebo zkušebny, mezi hráči orchestru jsou předepsané rozestupy 1,2 metru. A je doporučeno pravidelné testování. Tato pravidla podle stávající matice PES platí i pro 4. a 3. stupeň.

Už od minulého týdne vláda avizuje, že bude schvalovat nové podmínky této covidové matice PES. Podle toho, co je o ní zatím známo, vláda by otevřela pro divadla možnost hrát i pro diváky už ve 4. stupni rizikového indexu – ovšem za velmi striktních podmínek. Připomínají spíš trest pro ty, kteří by chtěli covidem deptaným lidem přinést vzpruhu a uvolnění, i pro ty, kteří by si takové psychické odreagování chtěli dopřát:

To byl impuls pro rozsáhlejší anketu mezi všemi devíti řediteli našich divadel s operními soubory. Téma bylo jasné – dopady pandemie na operní provoz. Otázek by bylo mnoho, soustředila jsem se na ty základní: Má nový návrh matice PES, jak se zatím neoficiálně objevil, pro operu smysl? Za jakých podmínek by bylo možné začít hrát operu pro diváky v hledišti? Otázky směřovaly i k tomu, zda a jak spolu managementy divadel komunikují a zda ředitelé hledali a hledají nějaký společný postup, a to i mimo oblast vícesouborových divadel. Vzhledem k roztříštěnosti informací jsem také ředitele požádala o shrnutí aktivit operních souborů od říjnového zavření divadel a o jejich plány alespoň na nejbližší období. Také mě zajímalo, jak se ke své roli média veřejné služby postavila Česká televize, jakkoli operní žánr patří k těm menšinovým, nicméně i o takový by měla pečovat. A důležité bylo zmapovat, jak se divadlům v tomto nouzovém stavu stavějí jejich zřizovatelé, a s jakým rozpočtem mohou počítat po abnormálním roce v tom dalším, který zatím vypadá ještě netypičtěji.

Sadou otázek jsem obeslala ředitele všech našich operních souborů. Odpověděli obratem. Všichni. S jedinou s výjimkou Miloše Formáčka ze Severočeského divadla, který odkázal svůj na aktuální text z webových stránek divadla (zde), takže jeho části, pokud se vztahují k otázkám, cituji.

Do divadla jen po zaevidování a s testem?

Podle toho, co je zatím o navrhované úpravě matice protiepidemických opatření známé, by divadla v 5. stupni stále nemohla hrát za účasti publika (pouze online a vzdálené přenosy), nicméně ve 4. stupni vláda přítomnost diváků v divadlech zamýšlí otevřít při dodržení následujících podmínek:

Rozestupy 2 m ve společných prostorech s ochrannými prostředky dýchacích cest, 20% z kapacity, maximálně 300 sedících osob, negativní antigenní/PCR test <48 hodin nebo à 5 dnů zajištěný akreditovanou laboratoří nebo poskytovatele zdravotních služeb, vstupenka doplněna o respirátor min. FFP2 nebo KN95, objednávkový systém vstupenek, evidence návštěvníků s uchováním evidence výsledku testu 1 měsíc pro potřebu epidemiologického řešení, bez zpěvu diváků a bez konzumace jídla, umělci při představení pro diváky povinné testy.

Ve třetím stupni podle dosud známého návrhu PES podmínky trvají, jen se při kapacitě do jednoho tisíce sedadel zvyšuje procento možné kapacity na 50%. Testy, evidence a respirátory zůstávají. Alternativně je uvedena i varianta bez testu, ovšem v tom případě pouze s kapacitou 25%.

První otázka byla jasná: Je možné, abyste za těchto podmínek začali hrát pro diváky operní představení?

Národní divadlo, Praha, ředitel Jan Burian:
Existuje shoda mezi řediteli většiny českých divadel a kulturních organizací, že hrát za podmínky povinného testování pro 20% hlediště je za hranicí udržitelnosti. Nevíme, jak bychom kontrolovali diváky, jak by si diváci byli schopni s předstihem zajistit testy, když stále ještě nejsou úplně běžně dostupné, jak bychom se chovali k divákům, kteří již onemocněním prošli, k divákům, kteří přijeli ze zahraničí. Jaká potvrzení a jak bychom archivovali.

Národní divadlo Brno, šéf opery Jiří Heřman:
Podmínky pro 4. stupeň jsou pro realizaci operního představení nevýhodné. Operní představení zahrnuje velký počet účinkujících, hrát pro 20% kapacity je finančně i organizačně velmi nevyvážené. Cena vstupenky s povinným testem se divákovi značně prodraží. Kontrola testů při vstupu je také velmi sporná, jak může divadlo zajistit kontrolu 100% platných testů, ověřit jejich pravost. I 3. stupeň by se měl ještě upravit, 50% kapacity s diváky s respirátory a pro umělce povinné testy nikoli pro diváky. Druhý stupeň by měl zůstat u stejné kapacity diváků jako první stupeň, pokud by měli diváci respirátory.

Národní divadlo moravskoslezské, ředitel Jiří Nekvasil:
Podmínky, za kterých se může hrát ve 4. a 3. stupni PES považujeme, tak, jak byly zveřejněny, za naprosto nesmyslné, v rozporu s možnostmi a smyslem divadelního provozu. Nesmyslem je taky nutit diváky obstarat si ke vstupence aktuální negativní test, pro nás vybavit každého diváka ochranným prostředkem – respirátorem a vést evidenci návštěvníků pro účely epidemického šetření. Tady si myslíme, že to je v rozporu s ochranou osobních údajů

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, ředitel Martin Otava:
Všechny navrhované úpravy v systému PES musíme řádně prostudovat a vyhodnotit naše možnosti. Vzhledem k absenci představení musíme náš stávající repertoár pravidelně zkoušet nejen se zpěváky a herci, ale i s ostatními pracovníky, kteří se na inscenaci podílejí. Prakticky hrajeme pro prázdné hlediště, z tohoto důvodu bychom rozhodně uvítali možnost hrát alespoň pro omezený počet diváků. V tuto chvíli ale musíme počkat na definitivní verzi vládních opatření.

Jihočeské divadlo, České Budějovice, ředitel Lukáš Průdek:
Posláním Jihočeského divadla je přinášet mimořádné divadelní zážitky svým divákům. A pokud nařízení vlády umožní vstup diváků do divadla, začneme v nejbližším možném termínu hrát, abychom své poslání naplnili.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec, ředitelka Jarmila Levko:
Z hlediska operních inscenací zní opatření ve stupni 4 velmi problematicky. Ať již z hlediska negativních testů, tak z hlediska rezervačního systému. Představení by nebylo možné hrát pro abonenty, protože ne každý by byl ochoten jít kvůli návštěvě divadla na test, evidence návštěvníků by jistě byla administrativně náročná. Jen pro představu, 20% kapacity hlediště představuje v Šaldově divadle 92 diváků – čili samozřejmě i ekonomicky by taková představení byla nevýhodná, vzhledem k velkému množství hostujících umělců v opeře. Navíc přibývají náklady na respirátory, o které by muselo být navýšené vstupné.

Stupeň číslo 3., který již počítá s 50procentní účasti diváků, dává naději, že by se opera již mohla opět dostat alespoň k části svého publika.

Moravské divadlo Olomouc, ředitel David Gerneš:
Vzhledem k nízké umožněné kapacitě sálu a nutnosti povinných testů pro diváky je pro nás uvádění představení ve stupni číslo 4 nepředstavitelné a počítáme s tím, že ve stupni číslo 4 budou nadále probíhat v divadle zkoušky inscenací a příprava online aktivit. Připravujeme se na to, že hrát budeme od stupně číslo 3.

Slezské divadlo Opava, ředitel Ilja Racek:
Na základě zkušeností z loňského května a června, kdy bylo možné uvádět pouze činoherní představení s obsazeností hlediště 100 až 150 míst, se u operních představení dostáváme téměř na identický počet umělců i diváků. Vyžadování testů, evidenci diváků a podobně považujeme za odrazující kroky jak pro nás, tak diváky.

Za jakých podmínek pro diváky je možné obnovit uvádění operních představení v divadle pro publikum?

Národní divadlo, Praha, ředitel Jan Burian:
Náš návrh je otevřít divadla pro polovinu diváků s respirátory bez povinných testů, s příslušnými rozestupy a větráním a desinfekcí. V hledišti historické budovy umíme vyměnit vzduch například až 12x za hodinu.Ekonomicky začíná mít provoz smysl ve chvíli, kdy bychom mohli zaplnit alespoň polovinu hlediště. Jsme ale připraveni vybrané inscenace hrát pro třetinu kapacity hlediště, protože se nemůžeme diváků dočkat.

Národní divadlo Brno, šéf opery Jiří Heřman:
Pro bezpečnost práce zavést povinné testování pro výkonné umělce 2x týdně a mít minimálně poloviční kapacitu hlediště pro diváky s respirátory bez testů.

Národní divadlo moravskoslezské, ředitel Jiří Nekvasil:
Úplné minimum je pro nás 50% kapacity hlediště Divadla Antonína Dvořáka, což představuje 250 diváků. Samozřejmě, že využití poloviční kapacity je podstatně ztrátovější, ale za důležité považujeme, že u za těchto podmínek stojí za to operu uvést opět do chodu, zdůvodu provozních i uměleckých. Čím později k tomu dojde, tím to bude těžší, jak pro soubor a celé divadlo, tak i pro diváky!

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, ředitel Martin Otava:
Zcela si uvědomujeme vážnost situace, zdraví našich zaměstnanců a diváků je pro nás prioritou. Budeme se řídit vládními opatřeními, která považujeme za dostatečná.

Jihočeské divadlo, České Budějovice, ředitel Lukáš Průdek:
Dlouhodobá návštěvnost operních představení Jihočeského divadla před koronavirem se pohybovala kolem 80%. Dokud nebudeme moci otevřít divadlo alespoň tomuto počtu diváků, nebudeme hrát naplno. Představení bude méně, nejspíše je nebudeme uvádět repertoárově, ale v krátkých blocích. Pokud se nebude situace zlepšovat, budeme opět uvažovat o alternativních cestách za našimi diváky.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec, ředitelka Jarmila Levko:
Myslím, že při kapacitě alespoň 50 procent diváků a rozhodně bez nutnosti prokázat se negativním testem. Důležité také je, aby byl na trhu dostatek respirátorů – aby se nestalo, že budeme mít povinnost dávat respirátor ke vstupence a ty přitom nebudou k sehnání.
Nepřehlédnutelným a pochopitelným faktem zůstává skutečnost, že jde i o umělecké a technické pracovníky, kteří mají právem strach, protože divadlo je umění kontaktní. A dokud nebude mít vedení možnost nařídit testování pro všechny, aby se vyloučila možnost nákazy, strach bude pochopitelně stále přítomen.

Moravské divadlo Olomouc, ředitel David Gerneš:
Povinnost zřizovaného divadla je hrát v případě, že tím neprohlubuje svoji ekonomickou ztrátu a je možné uspokojit aspoň držitele abonentek. V případě MDO tato situace nastane ve stupni tři za předpokladu, že budeme moci hrát aspoň pro jednu třetinu sálu. V tu chvíli jsme schopni hrát pro většinu našich abonentních skupin. Jedná se však o extrémní situaci, která je možná jen díky tomu, že nehrajeme pro veřejnost již déle než tři měsíce. V současné době ve známém znění nového PES je poněkud diskutabilní nutnost testů pro diváky, jelikož mohou nastávat patové situace, kdy divadlo nebude mít prostředek, jak zjistit, zda má návštěvník platný test, proto bychom uvítali, kdyby tato nutnost ve stavu tři nebyla.

Slezské divadlo Opava, ředitel Ilja Racek:
Uvádět operní představení vidíme jako reálné, až když bude možné naplnit alespoň 50% kapacity našeho divadla – tedy cca od 170 míst. Co se týká dalších podmínek – podpořili bychom opatření pouze v podobě roušek či respirátorů a desinfekce.

PES také uvádí podmínky pro profesionální umělce. Podle dosud známého návrhu PES by k momentálně platným opatřením navíc v případě přítomnosti diváků v hledišti přibyly povinné testy pro umělce. Jaký režim vůči operním souborům máte nyní nastavený?

Národní divadlo, Praha, ředitel Jan Burian:
Národní divadlo zkouší se všemi svými soubory. Ve Státní opeře byly zahájeny zkoušky na inscenaci Rigoletto 14. prosince 2020, a to v souladu se všemi platnými nařízeními vlády, doporučeními MZ ČR a interním příkazem ředitele Národního divadla.

Zkoušení probíhá za podmínek, které umožňují vykonávat uměleckou činnost profesionálních umělců. Všichni členové týmu jsou každý týden testováni, při příchodu do divadla je všem měřena teplota, mimo výkon na jevišti nosí roušky a dezinfikují si pravidelně ruce.

Organizace procesu zkoušení byla upravena tak, aby bylo možné důsledně dodržovat stanovený počet osob na jevišti. Podlahová plocha jeviště Státní opery je 247 m2, tudíž za stanovené podmínky maximálního počtu osob v daném prostoru lze zkoušet až s 61 osobami. My jsme však přistoupili k redukci sboru na 20 osob, což znamená, že v nejexponovanější moment inscenace máme na scéně 8 sólistů, 20 sboristů, 6 tanečnic a 3 externisty. Celkový počet účinkujících osob je tedy 37. Všichni účinkující jsou povinni nosit roušky mimo svůj výkon na jevišti.

Orchestr zkouší v orchestřišti za stanovených podmínek a v rozestupech 1,2m od středu židle. Členové orchestru jsou seznámeni s nutností neustále nosit roušky a odkládat je až těsně před vlastním uměleckým výkonem, tedy hrou na nástroj. Hráčům je umožněno začátkem každého týdne ověřit svůj zdravotní stav antigenní testem.

Národní divadlo Brno, šéf opery Jiří Heřman:
Zavedli jsme pravidelné testování na začátku pracovního týdne od konce listopadu 2020. Vzhledem k současné situaci začínáme testovat 2x týdně pro bezpečí všech. Bohužel prozatím zaměstnavatel nemůže vyžadovat test povinně, tím se dostáváme do problémů, protože ne všichni test podstoupí a riziko nákazy se tím zvyšuje. Alternativa zpívání v respirátoru opravdu není řešení, částečně se tím řeší zkoušky. Od května 2020 instalujeme plexi zábrany v orchestřišti a dodržujeme všechna hygienická opatření. Pokud se realizují testy a máme plexi zábrany, není nutné mít rozestupy v orchestru. Návrh povinných testů pouze za přítomnosti publika je nedostačující, stejný režim by měl být i na zkouškách. To je největší slabina současného systému PES.

Národní divadlo moravskoslezské, ředitel Jiří Nekvasil:
Pracujeme dle aktuálních vládních nařízení a dalších zákonných norem. Každé pondělí probíhají v divadle antigenní testy, kterých se mohou zúčastnit všichni zaměstnanci i na aktuálních zkouškách a dalších činnostech divadla zaangažovaní externisté. Po divadlech jsou dostatečně rozmístěné dezinfekce. A zároveň spoléháme na osobní zodpovědnost všech zúčastněných zaměstnanců i externistů.

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, ředitel Martin Otava:
Samozřejmě dodržujeme veškerá aktuální vládní nařízení. V současné době máme ten nejvyšší stupeň opatření, kdy kromě běžné dezinfekce, úklidu a povinné ochrany dýchacích cest máme zavedeny také antigenní testy pro naše umělce v opeře.

Jihočeské divadlo, České Budějovice, ředitel Lukáš Průdek:
Máme nastavena vnitřní epidemická pravidla. Opera zkouší v oddělených skupinách a kdo může, tak v rouškách. Snažíme se dodržovat rozestupy v rámci našich prostorových možností. V momentě, kdy už je nezbytné, aby došlo k souhře všech složek, provádíme preventivní testování všech zaměstnanců, kterých se zkoušky týkají. Takto postupujeme v zásadě u všech souborů.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec, ředitelka Jarmila Levko:
Oceňujeme, že byly pro kulturní stánky zformulovány alespoň nějaká pravidla. Bohužel jsou někdy velmi nekonkrétní, a dají se vykládat různě. Což se, jak komunikuji s jinými soubory, také děje.

Moravské divadlo Olomouc, ředitel David Gerneš:
V současné době dodržujeme všechna vládní nařízení a normy, které jsou nám ukládány. Zdraví našich kolegů a jejich blízkých je pro nás nedotknutelná věc. Nově nastavené podmínky jsou problematické například z hlediska toho, že neřeší možnost testů na protilátky, jelikož řada našich kolegů již covid-19 prodělala a nyní není jisté, zda mohou být testováni pomocí standardních testů. Zároveň může být pro některé výkonné umělce problematická perioda testování jedenkrát za pět dní, a to s ohledem péče o jejich nosohltan při klasickém výtěru z nosu. Proto uvažujeme o alternativách kloktacích a jiných testů.

Slezské divadlo Opava, ředitel Ilja Racek:
Těžko se hodnotí něco, co ještě nikdo nikdy nemusel řešit. Jaká opatření byla správná a jaká ne, se ukáže až s odstupem času. Pravdou je, že živé umění, opera – tedy kolektivní zpěv, hra na hudební nástroje, a především masivní setkávání lidí, patří k nejohroženějším aktivitám možného přenosu covid-19. Bohužel proto patříme k nejvíce zasaženým skupinám lidí, pro které jsou vládní opatření ekonomicky nejtvrdší.

V našem divadle je momentálně činnost operního souboru samozřejmě velmi omezená. Mimo dodržování základních hygienických doporučení – roušky, desinfekce – případné rozestupy – jsou aktivity členů plánovány v minimálních počtech (korepetice ve dvou, orchestrální zkoušky individuální či po nástrojových skupinách, bez sborových zpěvů).

Severočeské divadlo, ředitel Miloš Formáček, citace z webu divadla:
Hned při prvním výskytu covidu se snažilo naše divadlo dbát na přísné dodržování hygienických podmínek, po celou dobu byly a nadále jsou omezeny především kontakty mezi jednotlivými složkami a počty zaměstnanců na pracovišti. V současné době probíhá rekonstrukce sociálního zařízení a pro většinu souboru byla během ledna vyhlášena dovolená, aby vše bylo připraveno na období možné produkce.

Slyší někdo jednotný hlas Asociace profesionálních divadel?

Diskutujete problémy spojené s restrikcemi třeba v rámci Asociace profesionálních divadel ČR (APD) nebo jiné platformy? Sjednotili jste se na jednotném postupu – např. připomínky z praxe k postupu vlády?

Na tuto otázku reagovali všichni ředitelé v naprosté shodě: ano, diskutují, ať už se jednalo o vládní opatření, kterými se musejí divadla řídit, nebo koronavirovou finanční záchranu. APD je od počátku epidemie aktivním účastníkem všech jednání s příslušnými ministerstvy, mají své zástupce v týmu, který s Ministerstvem kultury návrhy projednává, a jsou v častém osobním kontaktu s vedením ministerstva. Prostřednictvím APD se snaží koordinovat všechny kroky. A jsou přesvědčeni, že APD při všech jednání potvrdila svou roli seriózního partnera.

Dále proto cituji jen rozšíření této základní odpovědi, jak ji zaslal Martin Glaser:
Intenzivně se podílíme na korekcích všech návrhů opatření, které nám jsou předloženy. Tak, abychom na jednu stranu ochránili zdraví všech našich zaměstnanců, kolegů i diváků a zároveň maximálně ochránili svěřené instituce – z hlediska možnosti jejich fungování i financování. Jestli tato krize k něčemu přispěla, tak jsme spolu mnohem více mluvili, byť většinou nikoliv naživo ale online. Myslím, že se naprostá většina ředitelů i uměleckých šéfů shoduje na tom, jaká by organizace divadelního života měla být. A bohužel i na kritickém postoji k výsledným nařízením vlády. Bohužel ve výsledku jednají a konečné rozhodnutí přijímají členové vlády. Postavení ministra kultury je tradičně slabé, naše lobování není posilováno ekonomickým tlakem. Zatímco v klidných dobách je symbolická role kultury politiky přehlížena, v této době fungujeme bohužel jako symbol toho, že se „něco dělá“. Alespoň tak to na mne často působí – viz předvánoční otevření kasin a aquaparků proti uzavřeným divadlům a koncertním sálům.

Objevilo se několik samostatných iniciativ, usilujících obnovit za určitých podmínek divadelní/koncertní provoz pro veřejnost (Sdružení umělců klasiky / SUK, SCB / Security Covid Barrier, Kulturní sféra). Pokusili jste se navázat spolu kontakty a koordinovat postup?

Národní divadlo, Praha, ředitel Jan Burian:
Jsou různé iniciativy a názory. Některé inspirativní, některé hloupé. Jednáme především s ostatními zaměstnavateli, odbory a profesními sdruženími.

Národní divadlo Brno, ředitel Martin Glaser:
Tyto spolky vznikají velmi živelně, jednají impulsivně a na vlastní pěst. APD má lety vybudovanou pozici spolehlivého partnera. Konzultujeme své kroky třeba s kolegy z Asociace nezávislých divadel, diskutujeme s kolegy ze symfonických orchestrů. O vzniku nových sdružení se většinou dozvíme z médií a přiznám se, že nám nezbývá moc kapacity, abychom aktivně oslovovali ještě i je…

Národní divadlo moravskoslezské, ředitel Jiří Nekvasil:
Ne. Nikdo mě nekontaktoval, pro mě zůstaly tyto subjekty a aktivity skryty. Jako členové Asociace profesionálních divadel České republiky, komunikujeme a probíráme a koordinujeme své aktivity, podněty a plány na této úrovni a využíváme společného servisu. Myslím, že je to dostatečná a funkční platforma.

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, ředitel Martin Otava:
Vše řešíme prostřednictvím APD.

Jihočeské divadlo, České Budějovice, ředitel Lukáš Průdek:
Ano, jsme v kontaktu.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec, ředitelka Jarmila Levko:
S těmito iniciativami nejsem v kontaktu.

Moravské divadlo Olomouc, ředitel David Gerneš:
Kulturní odvětví je natolik složitá a diverzifikovaná záležitost, že ne všechny aktivity lze koordinovat, jelikož často může jít o zájmy, které jsou absolutně opačné, avšak snažíme se být ve spojení s co nejvíce platformami, abychom vystupovali pokud možno jednotně. Je důležité, aby se divadelní provoz vrátil co nejdříve do normálního stavu a zároveň, aby co nejdříve nastala situace, kdy za rozumných podmínek budeme moct vykonávat naši profesi tak, abychom účinně bojovali proti pandemii a zároveň umožnili občanům kulturní vyžití.

Slezské divadlo Opava, ředitel Ilja Racek:
Nikoliv – naším hlavním partnerem je APD.

Internet místo hlediště?

Může být dočasnou náhradou za uvádění inscenací v divadle pro diváky streamování představení (a poskytování streamu zdarma na sociálních sítích nebo za peníze)?

Národní divadlo Brno, šéf opery Jiří Heřman:
Je to pouze dočasné řešení, které jsme realizovali do konce roku 2020, dlouhodobě to je neúnosné. Všichni potřebují pravidelně hrát, jen z uměleckého hlediska se dostáváme úplně do jiného vnímání scénického umění, jevištní umění je vnímáno jako celek, nikoliv skrze detail zprostředkovaný kamerou.Momentálně se věnujeme přípravám nových premiér. Díky úsilí NdB jsme prozatím nerealizovali pouze jednu operní premiéru. Čekají nás náročné tituly, které potřebují maximální přípravu, tomu teď věnujeme veškeré úsilí místo početných streamů.

Národní divadlo moravskoslezské, ředitel Jiří Nekvasil:
Je to náhrada, ale jen dočasná, a myslím, že se s ní musí s rozvahou a opatrně, zejména u nových inscenací, co a jak on-line prezentovat. Další velký smysl to má pochopitelně dovnitř divadelního organismu pro všechny zúčastněné umělce a také celý tým lidí „za scénou“ připravující novou inscenaci. Daleko lépe se pracuje, když mají všichni cílovou vizi nějakého výsledku, který jde před diváky, i když momentálně nemohou přijít stále do divadla. Není úplně dobré vytvářet inscenace pouze „na sklad“, já jsem pro to vždy najít nějakou cestu její prezentace, nemusí to být jenom živý stream celku.

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, ředitel Martin Otava:
Dočasnou ano, ale stále se jedná jen o náhradu. Jedinečná atmosféra živého představení se nahradit nedá.

Jihočeské divadlo, České Budějovice, ředitel Lukáš Průdek:
Odpověď uvádíte v otázce. Je to pouze dočasná náhrada. Ale plnohodnotný zážitek to není a v případě divadla také nikdy nebude.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec, ředitelka Jarmila Levko:
Z hlediska operního souboru, který působí v regionálních podmínkách, je streamování taktéž problematickou záležitostí, nejen z důvodu profesních. Osobně si myslím, že online, či streamy mohou být jakýmsi „zpestřením“ v podmínkách domácí karantény, ale že rozhodně nemůžeme mluvit o náhradě, ani dočasné.

Moravské divadlo Olomouc, ředitel David Gerneš:
Streamování představení je určitá varianta, jak zůstat v kontaktu s diváky, ale nikdy nebude mít tu schopnost nahradit živou interakci. Jde spíše o znouzectnost a my doufáme, že se již brzy vrátíme do standardního procesu. Smyslem divadla je setkávání se s diváky, na tom divadelní představení stojí a padá.

Slezské divadlo Opava, ředitel Ilja Racek:
Živé umění bez osobního kontaktu nelze nahradit. Stream je samozřejmě vhodným nouzovým řešením tak vážné situace, která nastala. Současně jde o velmi atraktivní komunikační kanál, u kterého zůstaneme i do budoucna. Slezské divadlo veškeré streamované mimořádné aktivity (nikoli celé inscenace) nabízí zdarma.

V druhé pandemické vlně nesmějí divadla hrát pro diváky od začátku loňského října. Jaké aktivity operního souboru se vám od té doby podařilo uskutečnit?

Národní divadlo, Praha, ředitel Jan Burian:
Národní divadlo se během první karantény přidalo k iniciativě šití roušek. Nemocnici Na Homolce předalo více než 11 000 kusů. V přímém přenosu České televize proběhla dvě mimořádně úspěšná benefiční představení: koncert ze Státní opery a baletní gala Protančíme tím z historické budovy ND. Internetová televize Mall.tv a platforma Opera Vision odvysílala operní inscenaci Sternenhoch. Soubory jsou stále aktivní na sociálních sítích. Vzniká řada humorných nebo vzdělávacích videí, pravidelně streamujeme tréninky a zkoušky souborů Baletu a Laterny magiky, operní zpěváci i hudebníci vytvořili řadu jedinečných video příspěvků Adventního kalendáře. Rozsvícením divadelních budov jsme se v říjnu připojili k celorepublikové akci Majáky české kultury. Spustili jsme Podcastový kanál a plánujeme umělecký kanál pro streamování původního videobsahu. Do online prostředí jsme od poloviny března přenesli i doprovodné edukační aktivity ND+. V lednu připravujeme další dvě živá vysílání. V přenosu České televize oslavíme Mozartovy narozeniny ve Stavovském divadle a odpremiérujeme inscenaci Rigoletto v režijním nastudování renomované režisérky Barbory Horákové Joly.

Národní divadlo Brno, šéf opery Jiří Heřman:
Streamy:
Mezinárodní festival Janáček Brno 2020 Poselství naděje 11.10.
Mezinárodní festival Janáček Brno 2020 Klavírní recitál Jana Bartoše 13.10.
Mezinárodní festival Janáček Brno 2020 Závěrečný koncert Bamberských symfoniků 16.10.
Koncert Ndbrass 30.10.
Nápoj lásky – vybrané scény z opery 3.11.
Polská krev – vybrané scény z opery 7.11.
Koncert W. A. Mozart Divertimento D-dur 15.11.
Koncert A. Dvořák: Nocturno H-dur 19.11.
Koncert L. Janáček: Suita pro smyčce 23.11.
Koncert Josefa Klíče 28.11.
Krok za oponu k opeře Káťa Kabanová 1.12.
Čert a Káča – vybrané scény z opery 5.12.
Koncert Opera trio – Telemann 9.12.
Carmen – vybrané scény z opery 12.12.
Koncert Opera trio L. Janáček Pohádka pro violoncello 16.12.
J. J. Ryba: Česká mše vánoční – karaoke 21.12.
J. Schreier: Moravská mše vánoční 24.12.
Koleda Narodil se Kristus pán 24.12.
Koncert na přání 31.12.
Krok za oponu Prodaná nevěsta 13.1.
Koncert J. Novák Sonáta Tribus 23.1.
Vedle streamů pak zahájení zkoušek na novou inscenaci Evžen Oněgin, přenos inscenace Čert a Káča z Mahenova divadla do Janáčkova divadla.

Národní divadlo moravskoslezské, ředitel Jiří Nekvasil:
Tím nejvýraznějším byl operní koncert s názvem Maida Hundeling v ostravské opeře. Tato vynikající sopranistka přednesla za doprovodu orchestru opery NDM a pod taktovkou nového hudebního ředitele souboru opery NDM Marka Šedivého árie z oper Giuseppe Verdiho a Richarda Wagnera.Zmínil bych ještě záznam komorního adventního koncertu Vánoční muzika ze slavnostního sálu Josefa Kobra v Divadle Jiřího Myrona, kde vystoupili první hráči žesťových nástrojů orchestru NDM sdruženi v tělese Ostrava Brass Quintent a kde spolu s členy smyčcového kvarteta a sólistkou opery Evou Dřízgovou-Jirušovou představili adventně a vánočně koncipovaný program.Spolu s Ostravským centrem nové hudby jsme na našem YouTube premiérovali záznam scénického provedení Song Books Johna Cage z Divadla Antonína Dvořáka, kde bylo toto pozoruhodné dílo provedeno na závěr 4. ročníku Mezinárodního operního festivalu NODO (Dny nové opery Ostrava) 2018. Tento festival jako bienále pořádá do roku 2012 Národní divadlo moravskoslezské a Ostravské centrum nové hudby.

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, ředitel Martin Otava:
V první řadě jsme nově nazkoušeli Janáčkovu Věc Makropulos a nyní zkoušíme operetu Netopýr a dle aktuálních hracích plánu tzv. „oprašujeme“ současný repertoár. Mimo zkoušení samotných inscenací připravil orchestr opery DJKT online čtyřdílný cyklus komorních koncertů (jeden ve spolupráci s baletem) s jednotným názvem Hudba je lék (stále k vidění na YouTube kanálu divadla). Soubor opery pak připravil dva koncerty – Vánoční a Tříkrálový koncert (také ke zhlédnutí na YouTube).

Jihočeské divadlo, České Budějovice, ředitel Lukáš Průdek:
Operní soubor realizoval sérii představení pod širým nebem na jihočeských hradech a zámcích. V době, kdy bylo nutné nosit uvnitř roušky, se tak diváci těšili z nádherných inscenací v plenéru. Od listopadu jsme každé úterý a čtvrtek v pravé poledne ze střechy budějovické radnice na náměstí hráli žesťové minikoncerty, které jsme dramaturgicky sepjali s místními autory z přelomu 16. a 17. století, kdy toto náměstí získávalo současnou podobu. Pro online prostor jsme natočili 24 videí v uzavřených institucích Českých Budějovic, jako jsou galerie, muzeum, knihovna, plovárna a mnoho jiných, v nichž jsme s komorními uskupeními složenými z našeho souboru oživili dávno zapomenuté adventní skladby zdejší provenience. Tato krátká videa jsme následně zveřejňovali jako adventní kalendář, který si k naší radosti získal mnoho příznivců a tisíce zhlédnutí každý den. V online prostoru jsme 25. prosince zveřejnili vánoční koncert, který jsme hráli na čtvery významné varhany na čtyřech posvátných místech jihočeského kraje, ve Zlaté Koruně, ve Vyšším Brodě, v budějovickém chrámu Obětování Panny Marie a v jindřichohradecké kapli svaté Máří Magdalény, kde svého času hrával sám Adam Václav Michna z Otradovic.Po celou dobu jsme aktivně udržovali současný repertoár a intenzivně připravovali nové inscenace.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec, ředitelka Jarmila Levko:
Natočili jsme online koncerty, ale především zkoušíme a snažíme se udržovat v umělecké kondici, abychom byli připraveni na moment, kdy se divadla otevřou. Nejproblematičtější pro jakékoliv aktivity vnímám skutečnost, že nebyla dána vůbec žádná perspektiva, byť by nebyla, co se týče časového horizontu nijak příjemná. A tak všichni stále čekáme nastartovaní, abychom nepropásli případné rychlé otevření.

Moravské divadlo Olomouc, ředitel David Gerneš:
Soubor se zapojil do příprav a realizace Koncertu plného energie, který jsme věnovali zdravotníkům. Během adventu natáčel a na facebooku a YouTube kanálu divadla uváděl seriál Nejkrásnější koledy, natáčený v kostelech na Olomoucku. Velký ohlas měla inscenovaná verze Rybovy České mše vánoční, kterou jsme uvedli na našem YouTube kanálu. V těchto dnech připravuje online koncert ke 265. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta, který uvedeme ve středu 27. ledna.

Slezské divadlo Opava, ředitel Ilja Racek:
Slezské divadlo po celou dobu uzavření budovy pro diváky natáčí týdeník Naše divadlo ve vašem obýváku. Formou „televizních novin“ přináší našim divákům dávku kultury do jejich domovů. Střídají se díly činoherní a operní. V operních dílech jsme se zaměřili mj. na letošní Cenu Thálie pro Lukáše Zemana za roli ve Figarově svatbě Slezského divadla. Zavzpomínali na předchozí ročníky, nominace a ocenění Cen Thálie. Mimo to jsme v rámci operního souboru uvedli Vánoční orchestrální koncert Mezi vískou a metropolí (Klavírní koncert D dur Josepha Haydna a pastorální symfonie Jiřího Ignáce Linka a Jana Václava Stamice). Sólisté Slezského divadla nazpívali vánoční koledy a baletní soubor připravil a streamoval autorskou choreografii Identities.

Může pomoci Česká televize?

Jednali jste s Českou televizí o možnosti přenášet divadelní inscenace přímo z divadel (bez diváků) nebo zařazovat do vysílání ČT záznamy inscenací pořízené divadly?

Národní divadlo, Praha, ředitel Jan Burian:
Ano, ČT je mediální partner ND. Spolupracujeme pravidelně. V přenosu České televize například oslavíme Mozartovy narozeniny ve Stavovském divadle a odpremiérujeme inscenaci Rigoletto v režijním nastudování renomované režisérky Barbory Horákové Joly. Pokračujeme v natáčení cyklu dokumentů o přípravě divadelních inscenací BACKSTAGE.

Národní divadlo Brno, šéf opery Jiří Heřman:
Ano, v průběhu festivalu to bylo zveřejnění záznamu Věci Makropulos a Příhod lišky Bystroušky. Dále jednáme s ČT o záznamu a přímém přenosu nové inscenace Evžen Oněgin v březnu 2021.Za velký úspěch považujeme představení záznamů Její pastorkyně a Příhod lišky Bystroušky na prestižním festivalu Hong Kong Arts Festival v březnu 2021 včetně několika záznamů koncertů Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2020.

Národní divadlo moravskoslezské, ředitel Jiří Nekvasil:
Ve spolupráci s Českou televizí bude 22. února 2021 realizován přímý přenos muzikálového koncertu z Divadla Jiřího Myrona rekapitulující posledních deset let činnosti a proměnu našeho souboru opereta/muzikál v tomto období. Začínáme jednat – připravovat projekt pro programovou radu ČT: realizace záznamu opery Jaroslava Křičky Bílý pán aneb těžko se dnes duchům straší.

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, ředitel Martin Otava:
S Českou televizí jsme jednali na počátku epidemie. ČT má svůj vlastní dramaturgicky plán, podle kterého uvádí jednotlivé inscenace ze svého archivu. Během posledních měsíců jsme začali spolupracovat s platformou Dramox, díky níž mohou diváci formou předplatného zhlédnout některé z našich inscenací. Nyní se snažíme nabídku rozšířit o novější tituly.

Jihočeské divadlo, České Budějovice, ředitel Lukáš Průdek:
S Českou televizí skutečně jednáme o možnosti zařazení námi pořízených záznamů do vysílání. Česká televize přistupuje k našemu návrhu vstřícně, bude však nutné dořešit otázku autorských práv za účelem možnosti vysílání. Věříme, že se tento bod nestane překážkou a najdeme s Českou televizí oboustranně příznivé řešení. Pokud jde o přenášení divadelních inscenací Českou televizí, to je zcela na její strategii a jejím rozhodnutí. My o to samozřejmě zájem máme – a pokud se Česká televize rozhodne vyjet i do regionů, určitě máme co nabídnout.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec, ředitelka Jarmila Levko:
S Českou televizí jsme nejednali. Musím říci, že dokonce ani vysílání inscenace na ČT pro mě není náhradou za provozování živého umění.

Moravské divadlo Olomouc, ředitel David Gerneš:
Samozřejmě České televizi rádi umožníme – za předem definovaných podmínek – přenášet naše představení. Otázkou je, zda má smysl pořizovat přenosy bez diváků. Divadelní záznam je sám o sobě již okleštěnou záležitostí, je to spíše informace o představení. Schází tu pocit „být při tom“. Pokud by šlo o přenos představení bez diváků, bez jejich reakcí, stal by se takový přenos ještě méně atraktivní.

Slezské divadlo Opava, ředitel Ilja Racek:
Slezské divadlo nemá žádnou inscenaci zaznamenanou v tak profesionální kvalitě, aby byla vhodná pro vysílání ČT. Natočení celého operního představení za současných podmínek je prakticky nemožné.

Umělecké plány a ekonomická realita

Jaké máte plány s operním souborem pro nejbližší období a v jaké formě?

Národní divadlo, Praha, ředitel Jan Burian:
V průběhu ledna chystáme 2x přímý přenos v České televizi. Slavnostní koncert k Mozartovým narozeninám ve Stavovském divadle (27. 1. od 20:15 na ČT Art, k dispozici celý měsíc na webu ČT tedy v iVysílání). Premiéra nového zpracování Verdiho Rigoletta bude živě přenášena ze Státní opery 30. 1. od 20:00 (I tuto inscenaci bude možno vidět v průběhu února na webu ČT).V současné době jednáme i o dalším titulu, na kterém bychom s ČT spolupracovali – Mozartovu operu Don Giovanni. Premiéru nového zpracování připravujeme už na 18. březen. Podle vývoje situace budeme řešit i další tituly, v této chvíli však nevíme.

Národní divadlo Brno, šéf opery Jiří Heřman:
Kromě již výše uváděného to je nastudování všech plánovaných premiér: Evžen Oněgin, Nabucco, La bohéme včetně koncertu Svěcení jara a Carmina Buriana. A připravujeme také první premiéru sezony 2021/22 Peter Grimes. Chystáme také přenos inscenace Nápoj lásky do Janáčkova divadla v únoru 2021. A jsme připraveni hrát pro diváky od března 2021 s dosud nastudovaným repertoárem včetně Ferdy mravence :-).

Národní divadlo moravskoslezské, ředitel Jiří Nekvasil:
Do konce sezony máme naplánováno nastudovat celkem tři nové operní inscenace. Na ty je soustředěna hlavní pozornost a úsilí souboru opery.

V současné době vrcholí zkoušky na novou inscenaci Pucciniho Tosky. Již teď je zřejmé, že premiéra se nebude moci uskutečnit za přítomnosti diváků. Připravujeme v této chvíli realizaci obou plánovaných premiér v sobotu 13. 2. a pondělí 15. 2. s oběma sólistickými obsazeními jako přímý televizní přenos ve spolupráci a na programu Televize NOE. Tento přenos bude také ke zhlédnutí i na našich webových stránkách prostřednictvím YouTube kanálu.

Následně začínáme zkoušet inscenaci opery Jaroslava Křičky Bílý pán aneb těžko se dnes duchům straší. V hudebním nastudování Davida Švece a v režii Ondřeje Havelky se po téměř 90 letech vrací na operní jeviště (světová premiéra této opery byla 27. listopadu 1929 v Brně, v Ostravě Národním divadle moravskoslezském se hrála v roce 1932 a v roce 1933 ji uvedlo i v Praze Národní divadlo). Tato komediální opera, zasazená do období první republiky, využívající i jazzových hudebních prvků, zaznamenala ve své době velký úspěch zejména při svém uvádění na zahraničních scénách v Německu, Rakousku a dalších zemích a v Praze na scéně Nového německého divadla. Pokud nebude premiéru plánovanou na 17. 4.2021 možné uskutečnit před diváky, jednáme s Českým rozhlasem o její natočení a vytvoření kvalitní live rozhlasové nahrávky. O vytvoření obrazového záznamu této inscenace jednáme jednání s Českou televizí, ale vzhledem k jedinečnosti a specifice tohoto projektu nepovažujeme za šťastné realizovat jej přímým přenosem, ještě dříve, než se inscenace dostane v divadle před diváky.

Poslední plánovanou premiérou je Hubička Bedřicha Smetany (premiéra 11. 6. v Litomyšli a následně 9.a 20. 6. v Ostravě v Divadle Antonína Dvořáka). Ve chvíli kdy, budeme moci hrát před diváky, budeme vedle přípravy nových premiér dle možnosti vracet inscenace ze stávajícího repertoáru. Samozřejmě budeme své plány modifikovat vzhled k vývoji celkové situace. Těžko na tyto měsíce cokoliv předjímat a přesně plánovat.

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, ředitel Martin Otava:
Po řadě online akcí, které jsme uspořádali na podzim, se naše pozornost teď bude soustředit především na samostatné zkoušení jak stávajícího repertoáru, tak na uvádění nových premiér.

Jihočeské divadlo, České Budějovice, ředitel Lukáš Průdek:
V nejbližší době již očekáváme (byť omezené) zahájení provozu pro diváky, a proto své síly upínáme k přípravě a zkoušení inscenací, které jim následně představíme. Pokud by se epidemiologická situace nelepšila, sáhneme opět k náhradním aktivitám.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec, ředitelka Jarmila Levko:
Vše záleží na situaci. Opět musím zopakovat, že největší pomoc pro všechny soubory by bylo pevné rozhodnutí vlády ČR, jak dlouho bude zavření alespoň rámcově trvat. Byť by bylo toto rozhodnutí nepopulární.

Moravské divadlo Olomouc, ředitel David Gerneš:
Jak jsem již zmínil, momentálně připravujeme koncert k oslavě Mozartova výročí. Soubor dále zkouší inscenace, které budeme chtít odpremiérovat hned, jak to epidemiologická situace umožní. V plánu jsou i další on-line aktivity a edukační program o opeře a operetě.

Slezské divadlo Opava, ředitel Ilja Racek:
Chystaných projektů za operní soubor, které uvedeme v únoru a březnu je hned několik:Koncert žesťového kvinteta Od klasiky ke swingu nabídne pestrý kaleidoskop hudby od vídeňského klasicismu přes melodie Jaroslava Ježka až po americké muzikálové melodie.Dále orchestrální koncert Americké ozvěny v duchu ragtime, jazzu a muzikálových melodií George Gershwina. Pracujeme i na krátké operní hříčce. Opera o komínku (Opera bohemica de camino) Karla Loose je satirou na ledabylou práci. Svými skromnými požadavky (4 zpěváci, 3 hudebníci) je jako stvořená pro dobu covidovou a inscenovat ji bude paní režisérka Jana Andělová s našimi hostujícími sólisty, kteří své kvality předvedli v námi zpracované inscenaci Figarova svatba (včetně kontratenoristy Vojtěcha Pelky, který bude zpívat roli Mladšího zedníka).

Myslíme i na nejmenší diváky. Připravujeme fantaskní a mírně surrealistickou dvacetiminutovou pohádku o malém slůněti a jeho dobrodružstvích pro recitaci a klavír Francise Poulenca. Projekt zahrne všechny složky (opera, činohra, balet). Vedle tanečníků operního baletu SDO (v choreografii šéfa baletu Martina Tomsy) budou účinkovat členky činohry Soňa Křepelová a Hana Vaňková (v režii šéfa činohry Jiřího Seydlera) a klavírního partu se ujme šéf opery Vojtěch Spurný.

Připravujeme také pohledy do zákulisí divadla včetně medailonků vybraných zaměstnanců – sólisti opery.

Severočeské divadlo, ředitel Miloš Formáček, citace z webu divadla:
V současné době dílny a krejčovna vyrábějí již další tituly, operetní Čardášovou princeznu a Baletní triptych (Čtvero ročních dob, Faunovo odpoledne, Bolero). To znamená spolu s operou Tristan a Isolda tři premiéry, které budou připraveny a čekají na uvedení… přímý kontakt s divákem nám chybí, a tak věřme, že se to změní a potkáme se opět na představeních a koncertech v našem divadle, nebo alespoň v letních měsících na open-air koncertech.

Jak se promítla pandemie do vztahu zřizovatele k Vašemu divadlu a do rozpočtu na rok 2021 v porovnání s předchozími lety?

Národní divadlo, Praha, ředitel Jan Burian:
V loňském roce jsme získali od Ministerstva kultury kompenzace za výpadek plánovaných tržeb. Podařilo se nám navíc výrazně šetřit provozní náklady. Aktuální uzavření divadel pochopitelně vede k dalšímu prohloubení ekonomických a kulturních ztrát, které se promítnou i do letošního roku i dalších let. S vedením Ministerstva kultury jsme v pravidelném kontaktu.

Národní divadlo Brno, ředitel Martin Glaser:
Do začátku podzimu náš zřizovatel opakovaně deklaroval snahu zachovat výši rozpočtu na úrovni roku 2020. To bylo velmi vstřícné. My jsme se tedy připravovali na pokrytí předpokládaného velkého výpadku tržeb. V našem případě jde o desítky milionů – hledali a našli jsme úspory na všech frontách. Vzhledem k velkému podílu mandatorních výdajů to ale znamená podstatnou redukci našich aktivit (konkrétně zrušení 3 velkých a 2 menších inscenací, což je třetina roční produkce, k tomu změna dramaturgických plánů a odstoupení od nákladnějších inscenací) a bohužel i reorganizaci, tedy propouštění napříč celým divadlem.

Rozpočtová realita ovšem městské politiky přiměla k rozpočtovým škrtům. Ty jsou plošné napříč rozpočtem, naštěstí ale ne plošné vůči konkrétním organizacím. I tak ale výpadek dalších 10 milionů zřizovatelského příspěvku znamená další omezování našich aktivit a plánů. Naštěstí se podařilo v parlamentu nalézt podporu pro pozměňovací návrh brněnského poslance Romana Onderky, který podstatně navýšil dotaci do ministerského Programu na podporu profesionálních divadel. Díky tomu bychom snad mohli zvládnout jak výpadek příjmů městských, tak mnohem větší výpadek příjmů, než jsme loni v létě (kdy se kalkuluje rozpočet) odhadovali.

Národní divadlo moravskoslezské, ředitel Jiří Nekvasil:
Schválený rozpočet statutárního města Ostravy pro svá divadla zachovává na rok 2021 příspěvek ve stejné výši jako v roce 2020. Je v těchto souvislostech důležité zmínit, že tento příspěvek je z 95% použit na mzdy zaměstnanců a 5% z toho tvoří základní mandatorní výdaje, zejména energie. Prostředky na vlastní uměleckou činnost, zejména na tvorbu inscenací, hostující umělce apod. jsou hrazeny v prvé řadě z tržeb za vstupné, z ostatních zdrojů je pak zásadní příspěvek Ministerstva kultury z programu podpory regionálních divadel a orchestrů.

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, ředitel Martin Otava:
Provozní příspěvek divadla byl ze strany zřizovatele snížen o 5%, což znamená o cca 12 milionů korun.

Jihočeské divadlo, České Budějovice, ředitel Lukáš Průdek:
Díky významným úsporám nákladů a důležité koronavirové finanční pomoci od MKČR jsme ukončili hospodaření roku 2021 s přijatelnou ztrátou, kterou si dokážeme pokrýt z rezervního fondu organizace. To byl pro nás dobrý výchozí bod pro jednání o rozpočtu na rok 2021. Zřizovatel – město České Budějovice – si uvědomuje důležitost poslání Jihočeského divadla a pro rok 2021 nám schválil příspěvek ve stejné výši jako v roce 2020.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec, ředitelka Jarmila Levko:
Vztah zřizovatele k našemu divadlu je vřelý i v době kdy nehrajeme, ale peníze zřizovateli došly. Změny ve zdanění mezd (zrušení superhrubé mzdy) způsobily, že města a kraje chudnou. Na rok 2021 máme schválený rozpočet ve stejné výši jako v roce 2020, kde ovšem nebylo zohledněno navýšení mezd od 1. 1.2020 – v našem případě jde o částku 8,9 mil. Kč. V roce 2020 pomohly různé záchranné balíčky. V roce 2021 spoléháme na to, že se nám podaří dokrýt rozpočet díky navýšení Programu podpory profesionálních divadel a orchestrů na Ministerstvu kultury.

Moravské divadlo Olomouc, ředitel David Gerneš:
Se zřizovatelem jsme v těsném kontaktu. Vzhledem k napjaté situaci městských rozpočtů nám byl snížen příspěvek od zřizovatele, a to o zhruba deset procent. V současné době probíhají jednání o koncepčním financování divadla. Do těchto jednání vstupuje i Olomoucký kraj.

Slezské divadlo Opava, ředitel Ilja Racek:
Diskuse o rozpočtu pro SDO pro tento rok se vedou od léta bez ohledu na pandemii. Paradoxně díky stanovisku Ministerstva kultury a covidu kultura a částečně i evropským grantům jsme na tom finančně dobře. Nicméně vedení města organizuje audit divadla za účelem šetření financí pro naše divadlo v delším období pro budoucnost. Ekonomické dopady pandemie samozřejmě patří k hlavním argumentům zřizovatele vyzývajícího k maximálním úsporám.

Severočeské divadlo, ředitel Miloš Formáček, citace z webu divadla:
Podobně jako na další sféru lidské činnosti, tak i do oblasti kulturní a nás tím nevyjímaje, zasáhla tato situace do našich financí a celkové produkce velmi citelně. Samozřejmě o to víc, že jako s.r.o. jsme oproti příspěvkovým organizacím velmi závislí na příjmech z vlastní činnosti. Především zahraniční zájezdová činnost tvoří tu nejvýraznější položku. Oproti jiným divadlům, která jsou vesměs příspěvkovými organizacemi, nejsme toliko zatíženi mzdovými náklady – nemáme tarifní platy a navíc sólisté-hosté jsou angažováni na jednotlivá, skutečně odehraná představení, což může být v momentální situaci mezi regionálními soubory snad i určitou výhodou. Je zřejmé, že bez příspěvku obou společníků – Kraje Ústí nad Labem a Města Ústí nad Labem se divadlo neobejde, jeho výše pro udržení stálé divadelní scény bude pak v budoucnosti zcela zásadní. Určitou, bytˇ nevelkou finanční pomoc dostalo divadlo v tzv. opatřeních anticovidu od MK ČR, navíc bylo prvním rokem po několikaletém očekávání zařazeno do Státního programu podpory divadel a orchestrů, k čemuž přispěla změna kritérií pro s.r.o., kde se divadlo prosadilo výší vlastní soběstačností a limitem počtu zaměstnanců, který nesmí klesnout pod požadovanou hranici.