Koncert otevřel Rejchův Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello op. 98 č. 6. Tento čtyřvětý kvartet (Allegro moderato – Largo – Fugue a deux sujets – Finale: Poco adagio. Agitato) Rejcha složil pro svého kolegu na pařížské konzervatoři, flétnového virtuosa Josepha Guilloua. Již od prvních tónů bylo zřejmé, že soubor je skvěle sehraný, ale akustika prostoru mu nesvědčí. Pečlivě promyšlené artikulace se slévaly v ozvěnách, zvuky se hromadily přes sebe. Několikrát se stalo, že soubor zakončil frázi znělým akordem, ale nenechal jej dostatečně dlouho doznít, a tak se tóny akordu rušivě slily se zvuky následující melodické pasáže. Nutno podotknout, že před závěrečnou větou hráči dokonce několikrát luskli prsty a cosi si řekli. Vypadalo to, že i oni řeší, jak se vypořádat s akustikou sálu. Co se však dynamiky týče, té akustika sálu svědčila, jemné pasáže zněly hezky zaobleně, hřmotná forte o to více zaplnila klášterní prostor. Ladění na dobových nástrojích je nestálé, hráči poctivě přelaďovali mezi téměř všemi větami.
Soubor následně zahrál 18 variací a fantazie na Mozartovo téma pro flétnu, housle a violoncello op. 51, opět od Antonína Rejchy. Pro své variace si Rejcha zvolil téma z basové árie Se vuol ballare, kterou zpívá postava Figara v Mozartově Figarově svatbě. Zatímco v předchozím kvartetu flétna nebyla dominantním nástrojem, ve variacích a fantazii stanula zvukově v popředí. Flétnista Alexis Kossenko předvedl celou škálu svých schopností, posluchači mohli ocenit, jak živě umí flétnista tvarovat dlouhé tóny, u kterých vždy hrozí, že budou znít ploše, jeho hbité prsty v náročných technických bězích, cit pro kontrastní dynamiky. I v pasážích, kde zaznívá fráze ve forte a následně v tiché ozvěně, dokázali hráči ozvěnu zahrát tak, že nepůsobila prvoplánově. Flétnový melodický part doplňoval barvitým zvukem i houslista Daniel Sepec. Flétnový a houslový part hrál mnohdy v unisonu, nástroje si také často přebíraly melodie, jejich souhra byla velmi pozorná a pečlivá.
Po přestávce zazněl Sextet pro flétnu, dvoje housle, violu, violoncello a kontrabas op. 49 od Eugèna Walckierse. V originále nese skladba název Kvintet (sextet) pro flétnu, smyčcové kvarteto a kontrabas ad libitum, ale jak řekl flétnista Kossenko, s kontrabasem zní skladba mnohem lépe. Těžko posoudit, protože k dohledání není žádná nahrávka, na které by ve skladbě kontrabas nefiguroval. V podání šestice hráčů znělo však čtyřvěté dílo (Allegretto ma non troppo – Andante con moto – Scherzo (Allegro molto) – Finale: Andante religioso. Allegro vivo) tak, že ani nebylo představitelné, že by v něm kontrabas nezazníval. První věta byla plna výrazných chytlavých melodií v houslovém a flétnovém partu, často v perfektně sladěném unisonu. Druhá věta Andante con moto byla svižná, střídaly se v ní něžné melodické pasáže flétny a houslí s dramaticky vyznívajícími pasážemi ve smyčcích. Smyčce často zněly v unisonu, což umocnilo dramatičnost a mohutnost zvuku v pasážích. Ve třetí větě bylo obdivuhodné, jak se flétnista dokázal dynamicky prosadit mezi znělými smyčci. Zásluhu na tom jistě měl i chytře napsaný flétnový part, ve kterém skladatel flétnové melodie vsadil do vyšších poloh. Poslední věta, která začala pomalou sekcí Andante religioso vyzněla ve svém duchovním ladění v klášteře významně. Druhá část, která byla inspirovaná Rossiniho operou, byla nezvyklým předělem. Církevní motivy náhle vystřídaly světské efektní melodie operního prostředí. Podobně jako v Rossiniho skladbách, i Walckiers vsadil na ohromující efektní technickou kartu, a to především ve flétnovém partu, který byl plný sekvenčních běhů a bublajících melodií s velkými intervalovými skoky.
Soubor byl přijat vřele, bylo s podivem a trochu škoda, že hráči nezahráli žádný přídavek.
Pražské jaro: Rejcha ve Francii
27. května 2024, 17:00 hodin
Klášter sv. Anežky České, Praha
Program:
Antonín Rejcha: Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello op. 98 č. 6
Antonín Rejcha: 18 variací a fantazie na Mozartovo téma pro flétnu, housle a violoncello op. 51
Eugène Walckiers: Sextet pro flétnu, dvoje housle, violu, violoncello a kontrabas op. 49
Účinkující:
Alexis Kossenko – flétna
Daniel Sepec – housle
Charlotte spruit – housle
Delphine Grimbert – viola
Christophe Coin – violoncello
Michaël Chanu – kontrabas
