Premiéra Nápoje lásky v brněnském Národním divadle

Sezona nebezpečných vztahů pokračuje tentokrát v zamilovaném tónu

Mít tak nápoj lásky, život by mohl být hned jednodušší… Ale asi je dobře, že ho nemáme, přece není možné přičarovat lásku, kde žádná není. A tam kde je, byť jen teprve opatrně klíčí, stačí najít odvahu to tomu druhému říct… a třeba to dopadne dobře. Nakonec většina příběhů zahrnujících použití kouzelného nápoje lásky nekončí hollywoodským happyendem. Až na ten náš!

Milostné příběhy jsou v opeře vděčným tématem, obzvlášť jsou-li okořeněny trochou humoru a krásnou hudbou. A přesně taková je slavná opera Gaetana Donizettiho L’elisir d’amore – Nápoj lásky. Opera o mladých zamilovaných lidech připravena mladým týmem v čele s dirigentem Ondrejem Olosem a režisérkou Magdalenou Švecovou. Pro ni je to po inscenaci Stravinského Příběhu vojáka k otevření divadla Reduta (2005) první návrat do Brna a také první čistě operní inscenace s naším souborem.

Stejně jako v případě Rossiniho Hraběte Oryho se na ní podílí vynikající pěvecké obsazení sólistů Janáčkovy opery NdB a jejich stálých hostů. Půvabnou a rozmarnou Adinu ztvární Andrea Široká a Kateřina Kněžíková, plachého Nemorina španělský tenorista José Manuel, který zde již v inscenaci Donizettiho Marie di Rohan dokázal, že je ve světě bel canta skutečně doma. Spolu s ním se o Adinu bude ucházet nový člen našeho souboru Ondřej Koplík, pro nějž je to první premiéra v novém působišti.

Inscenace režisérky Magdaleny Švecové vás zavede na slunný italský venkov, do filmového studia 40. let minulého století, kde Adina je filmová hvězda, všemi obdivovaná a rozmarná, Nemorino nesmělý člen filmového štábu, Dulcamara temperamentní herec a režisér v jednom a celý tým připravuje natáčení lehounké sentimentální komedie. Vztahové nitky se začnou zamotávat, když na místo činu přijede slavný zahraniční herec Belcore, sebevědomý lamač dívčích srdcí a zákulisní příběh se začne prolínat s natáčeným.

Atraktivní prostředí proměnlivého ateliéru dává všem hlavním postavám ostřejší kontury, prohlubuje jejich charaktery. Nabízí velký prostor nejen pro komické situace a gagy, ale také pro intimní scény a projevy jemných záchvěvů Nemorinovy duše. Klíčová je pak proměna jeho osobnosti, díky které nakonec získá svou vytouženou lásku.
Magdalena Švecová

Donizettiho Nápoj lásky, který měl premiéru roku 1832 v Miláně, nemá sice zcela původní námět a vznikl jako záchrana za na poslední chvíli odřeknutou premiéru jiného skladatele. Donizetti a Romani si vybrali námět, který rok před nimi použili Auber a Scribe v opeře Le philtre, což také znamená Nápoj lásky. Donizettiho verze však patří na rozdíl od francouzského originálu od své premiéry do dnešních dnů k nejpopulárnějším operám. Z jeviště tu zní jeden hudební hit za druhým, ale to nejdůležitější je, že Donizetti a Romani překročili hranice komického žánru a přidali svým postavám opravdové a hluboké lidské city. Momenty, kdy Nemorino zjistí, že jej Adina miluje, i její váhavé přiznání, kdy Nemorinovi vrací jeho úpis do armády a další, nejsou jen půvabnými melodiemi, ale zkoumavým pohledem do zamilovaných lidských srdcí. Možná Donizettimu pomohla i jeho vlastní životní zkušenost, kdy ho před nástupem do služby v rakouské armádě, zachránila bohatá dáma.