Rameauova Platée poprvé u nás

Ojedinělý titul operního baroka ozdobí 10. ročník Hudebního festivalu Znojmo 

Uvedením Lullyho Te Deum, svity z baletních komedií a moteta Exaudiat te domine ve scénické podobě, na osmém ročníku Znojemského festivalu na sebe uvalil soubor Czech Ensemble Baroque nelehký závazek – uvádět nadále skvělou, a přesto ne příliš známou hudbu francouzského baroka periodicky.

O tom, že interpreti spolu s pořadateli dostáli navýsost svému slovu, svědčí premiéra baletní komedie Jeana-Phillipa Rameaua Platée, jež je naplánována letos v červenci v jízdárně Louckého kláštera ve Znojmě.

A nebude to provedení ledajaké. V hlavní roli ošklivé vodní nymfy Platée vystoupí renomovaný sólista známého francouzského souboru Le poem Harmonique – Jean-François Lombard. Haute–contre, hlasový obor, v němž je role psána, je mezičlánkem mezi vysokým tenorem a countertenorem. V říši hlasových oborů je opravdovým unikátem a subspecií, kterou se mohou pochlubit převážně díla francouzského baroka. Režisérka opery Constance Larrieu je rovněž Francouzka a její znojemská režie bude zároveň jejím debutem v České republice.Dílo Jeana-Philippa Rameaua vzniklo jako reakce na okázalý svět Lullyho děl bujících na více než živné půdě dvora krále Slunce Ludvíka XIV. Jedním z typických a výrazně odlišných rysů Rameauových oper je zvuk a obsazení orchestru. Dochází k úplnému vynechání strunných drnkacích nástrojů continua-theorb, louten a kytar. Naopak se významně posiluje role basů cellového typu, v dechové sekci fagotů a diskanty jsou více zdvojovány dechy. Výsledkem je zcela zvláštní zvuk orchestru s potlačeným kontinuem, který se pak výborně a s velkou sugestivitou dokáže zapojit do dramatického spádu opery v mohutných unisonech.Největší provedení Platée v Paříži mělo dvanáct prvních houslí, dvanáct druhých, osm viol, devatenáct violoncell, dva kontrabasy, dvě cembala, šest hobojů, osm fagotů a čtyři traversy. V instrumentaci se objevuje také flauto traverso piccolo a spolu se zvláštním instrumentářem celého orchestru je postaráno o výjimečnou zvukovou pastvu pro milovníky nevšedního zvuku a krásy.

Komická opera Platée aneb žárlivá Juno s libretem Jacquese Autreaua se skládá z prologu, třech dějství a vychází z řecké mytologie. Byl to skladatelův první pokus o komickou operu. Ještě za jeho života byla uvedena celkem ve třech produkcích, což svědčí o jejím úspěchu a značné oblibě. Prvním historickým sólistou Platée, hautecontrem, byl vynikající pařížský pěvec Pierre Jélyotte.Pozoruhodná a vždy velmi očekávaná je role Šílenost, La Folia, která je psána v supervirtuosním stylu a dává sólistce nevídané možnosti, jak oslnit publikum. Historicky první Folií byla renomovaná zpěvačka pařížské opery Marie Fel.
Prolog
Po nočním večírku při vinobraní pod památnou horou Citheron probudí vesničané Thespida, vynálezce komedie, z opilého spánku. Dorazí Thálie, múza komedie, a Momus, bůh satiry, a společně plánují pomoc Jupiterovi, který chce vyléčit žárlivou manželku Juno. Vynalézají při tom „nový“ žánr – komedii. Přichází rovněž Amor, bůh lásky, rozhořčen, že tyto plány se rozhodně nemohou obejít bez jeho génia.

1. dějství
Uprostřed zuřící bouře sestupuje Jupiterův pobočník Merkur a vysvětluje Citheronovi, pozemskému králi lidí, svůj nebo spíše Jupiterův záměr, jak vyléčit žárlivou Juno. Jupiter bude předstírat svou neodkladnou lásku k ošklivé nymfě Platée, která pobývá v místních bažinách se svým žabím sborem. Jakmile se Platée dozví, že ji miluje samotný pán nebes Jupiter, je zcela šťastně šílená a překvapena jde vstříc dalším událostem.

2. dějství
V doprovodu Momuse se zjevuje Jupiter nejprve v podobě osla, pak sovy a nakonec jako vládce hromu a blesku. Platée konsternována těmito úkazy je přesvědčena, že Jupiter těmito zjeveními zkouší její lásku. Přichází Folie a zpívá příběh o Apollonovi a Dafné jako varování Platée. Všichni naoko velebí nastávající svazek Platée a Jupitera.

3. dějství
Vše se schyluje ke svatbě, když v tom dorazí rozzuřená Juno a s pravou nefalšovanou žárlivostí útočí na strůjce této situace a zesměšňuje Platée. Když Juno opravdu Platée spatří, uvědomuje si, že jde o vtip, usmiřuje se s manželem a nešťastná Platée zlostně skáče zpět do rybníka.

Je s podivem, že ani v samotné Francii není toto takřka geniální dílo, svého druhu ojedinělé v záplavě dobových tragedií, uváděno častěji. Kromě nezvyklé instrumentace orchestru je to možná i poměrnou složitostí artikulačních požadavků na pěvce i instrumentalisty. Přestože kompoziční struktura díla stojí v podstatě na kontinuálním trojhlasu, právě instrumentace nástrojů i vokálních partů v součinnosti s typickou Rameauovskou frazeologií dávají dílu ten pravý život a ingredience.Očekávejme proto s velkými nadějemi naši první českou – francouzskou Platée ve Znojmě na 10. ročníku Hudebního festivalu Znojmo.

Hudební festival Znojmo 2014
Jean-Phillip Rameau:
Platée
Dirigent: Roman Válek
Režie: Constance Larrieu
Scéna a kostýmy: Jaroslav Milfajt
Light design: Arnošt Janěk
Choreografie: Laďka Košíková
Sbormistr: Tereza Válková
Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir
Koncertní mistr: Peter Zajíček
Premiéra 24. července 2014 Jízdárna Louckého kláštera Znojmo

Platée – Jean-François Lombard
Mercur/Thespis – Jaroslav Březina
Jupiter – Roman Janál
Momus – Martin Vacula
Cithéron/Satyre –  Jiří Miroslav Procházka
Junon – Markéta Cukrová
Amour/Clarine – Michaela Šrůmová
Thalie/La Folie – Lenka Cafourková

www.hudbaznojmo.cz

Foto archiv

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat