Testamenty Leoše Janáčka

  1. 1
  2. 2

Rozporuplná, temperamentní a vášnivá povaha Leoše Janáčka (v křestní listě Leo Eugen Janáček) se jistě projevila i v testamentech, tedy závětích, které na sklonku svého života sepsal, a které byly po jeho smrti předmětem dlouhých a složitých řízení. Tak jak byl na jednu stranu Janáček geniální skladatel, tak se na druhou stranu vyznačoval nepraktičností, o psaní právních dokumentů ani nemluvě. Ohledně jeho poslední vůle by stačila tak často i tehdy využívaná pomoc notáře, ale Janáček se na žádného neobrátil. I konstelace jeho rodiny, existence jeho milostného vztahu a úcta k Masarykově univerzitě v Brně, způsobily chaotičnost jeho několika posledních pojednání.

 
Mladý Leoš Janáček (1882)

Kdo byli aktéři Janáčkových posledních roků života a poté i sporů o Janáčkův odkaz? Především jeho žena Zdenka, se kterou strávil celý život a měl s ní dvě děti, jež bohužel obě zemřely – syn Vladimír v útlém věku, dcera Olga v jedenadvaceti letech. Dále pak Masarykova univerzita, o jejíž existenci se Janáček nemalou měrou zasloužil, a která se mu právem odvděčila prvním udělením titulu „doctor honoris causa“. V neposlední řadě to však byla Kamila Stösslová, objekt milostné touhy Janáčka. Čtvrtým, většinou opomíjeným aktérem byl manžel Kamily Stösslové, David Stössel, jak bude popsáno níže.
 
Manželé Janáčkovi

Leoš Janáček zemřel 12.8.1928 v 74 letech. V roce jeho úmrtí bylo Zdeňce Janáčkové 63 let, Kamile Stösslové 36 let a Davidu Stösslovi 39 let. Janáček napsal dohromady 5 závětí, poslední v den své smrti, předposlední 15 dnů před smrtí. První, nejobsáhlejší poslední vůli, sepsal Janáček 22.6.1927, dodatek k ní ještě tentýž den. Třetí testament vyhotovil 2.6.1928. Všechna pořízení tedy učinil v rozmezí jednoho roku a dvou měsíců. Nutno podotknout, že Janáček se těšil dobrému zdraví, neustále komponoval (v posledních měsících svého života dokončoval svou poslední operu Z mrtvého domu), a že jeho smrt přišla velice nenadále. V měsíci srpnu 1928 totiž pobýval s Kamilou Stösslovou a jejím synem na Hukvaldech, kde 8.srpna při bouřce prochladnul a poté 28.srpna na zápal plic v Moravské Ostravě zemřel. K okolnostem jeho prochladnutí se váže několik skandálních historek, ať doložených či nedoložených, které nyní nechme stranou, a které si čtenář nadaný fantazií jistě dokáže představit. Podotkněme pouze, že Janáček znal Stösslovou od roku 1917, a že se jednalo rádoby o rodinné přátelství. Přesněji řečeno Zdeňka Janáčková z pochopitelných důvodů návštěvy manželů Stösslových v Brně i jinde příliš nevítala, naopak role Davida Stössla zůstává dodnes nejasná, především ohledně její motivace. Stössel, jinak obchodník se starožitnostmi v Písku, vztahu Stösslové s Janáčkem, v té době již věhlasným skladatelem přál a dalo by se říci, že ho podporoval, i když mu muselo být z okolností jasné, že nejde o pouhé přátelství. Dodejme, že Stösslovi nebyli nijak majetní a měli dva syny (Rudolfa a Ottu). Nelze nezmínit i podporu rodiny Stösslových ze strany Janáčka, a to i podporu finanční, byť vyjádřenou nákupem mizerných reprodukcí za vysoké částky ze Stösslova starožitnictví.
  1. 1
  2. 2

Související články


Reakcí (3) “Testamenty Leoše Janáčka

  1. Jak píše Z. P. stálo by to za samostatný dokument. Za naše peníze by ho mohla vyrobit ČT, místo některých podle mne zbytečných dokumentů. 3SAT a ZDF jsou plné suprově zpracovaných dokumentů o osobnostech kultury.

    Rozhodně jsem však při čtení pomyslel na advokátní kancelář a doktora Kolenatého. Rozplétat okolnosti těchto závětí by byla asi stejně obtížná kaouza, jako případ Eliny Macropulos :-)

Napsat komentář

Reklama