Testamenty Leoše Janáčka
Rozporuplná, temperamentní a vášnivá povaha Leoše Janáčka (v křestní listě Leo Eugen Janáček) se jistě projevila i v testamentech, tedy závětích, které na sklonku svého života sepsal, a které byly po jeho smrti předmětem dlouhých a složitých řízení. Tak jak byl na jednu stranu Janáček geniální skladatel, tak se na druhou stranu vyznačoval nepraktičností, o psaní právních dokumentů ani nemluvě. Ohledně jeho poslední vůle by stačila tak často i tehdy využívaná pomoc notáře, ale Janáček se na žádného neobrátil. I konstelace jeho rodiny, existence jeho milostného vztahu a úcta k Masarykově univerzitě v Brně, způsobily chaotičnost jeho několika posledních pojednání.
Kdo byli aktéři Janáčkových posledních roků života a poté i sporů o Janáčkův odkaz? Především jeho žena Zdenka, se kterou strávil celý život a měl s ní dvě děti, jež bohužel obě zemřely – syn Vladimír v útlém věku, dcera Olga v jedenadvaceti letech. Dále pak Masarykova univerzita, o jejíž existenci se Janáček nemalou měrou zasloužil, a která se mu právem odvděčila prvním udělením titulu „doctor honoris causa“. V neposlední řadě to však byla Kamila Stösslová, objekt milostné touhy Janáčka. Čtvrtým, většinou opomíjeným aktérem byl manžel Kamily Stösslové, David Stössel, jak bude popsáno níže.
Leoš Janáček zemřel 12.8.1928 v 74 letech. V roce jeho úmrtí bylo Zdeňce Janáčkové 63 let, Kamile Stösslové 36 let a Davidu Stösslovi 39 let. Janáček napsal dohromady 5 závětí, poslední v den své smrti, předposlední 15 dnů před smrtí. První, nejobsáhlejší poslední vůli, sepsal Janáček 22.6.1927, dodatek k ní ještě tentýž den. Třetí testament vyhotovil 2.6.1928. Všechna pořízení tedy učinil v rozmezí jednoho roku a dvou měsíců. Nutno podotknout, že Janáček se těšil dobrému zdraví, neustále komponoval (v posledních měsících svého života dokončoval svou poslední operu Z mrtvého domu), a že jeho smrt přišla velice nenadále. V měsíci srpnu 1928 totiž pobýval s Kamilou Stösslovou a jejím synem na Hukvaldech, kde 8.srpna při bouřce prochladnul a poté 28.srpna na zápal plic v Moravské Ostravě zemřel. K okolnostem jeho prochladnutí se váže několik skandálních historek, ať doložených či nedoložených, které nyní nechme stranou, a které si čtenář nadaný fantazií jistě dokáže představit. Podotkněme pouze, že Janáček znal Stösslovou od roku 1917, a že se jednalo rádoby o rodinné přátelství. Přesněji řečeno Zdeňka Janáčková z pochopitelných důvodů návštěvy manželů Stösslových v Brně i jinde příliš nevítala, naopak role Davida Stössla zůstává dodnes nejasná, především ohledně její motivace. Stössel, jinak obchodník se starožitnostmi v Písku, vztahu Stösslové s Janáčkem, v té době již věhlasným skladatelem přál a dalo by se říci, že ho podporoval, i když mu muselo být z okolností jasné, že nejde o pouhé přátelství. Dodejme, že Stösslovi nebyli nijak majetní a měli dva syny (Rudolfa a Ottu). Nelze nezmínit i podporu rodiny Stösslových ze strany Janáčka, a to i podporu finanční, byť vyjádřenou nákupem mizerných reprodukcí za vysoké částky ze Stösslova starožitnictví.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky